Neljä pientä aikuista
Štyria malí dospelí
Four Little Adults
Režie:
Selma VilhunenScénář:
Selma VilhunenKamera:
Juice HuhtalaHrají:
Alma Pöysti, Eero Milonoff, Oona Airola, Pietu Wikström, Vilhelm Blomgren, Altamimi Wahab, Iivo Tuuri, Kaija Pakarinen, Esko Roine, Peter Kanerva, Salla Kozma (více)VOD (2)
Obsahy(1)
V dnešní době se zdá, že polyamorie se spojuje výhradně s alternativním životním stylem generace Z. Ale možná, že i někteří z nás, kteří toho v milostném životě už hodně zažili, se ve svých touhách cítí být monogamními vztahy také příliš omezeni. Juulia je úspěšná poslankyně parlamentu a žije ve zdánlivě dokonalém manželství se svým mužem knězem Matiasem. Když však Juulia zjistí, že Matias má už rok poměr s Enni, zhroutí se. Aby zachránila své manželství, zapojí Enni do svého života a všichni začnou žít společně v polyamorním vztahu. Když Juulia přijme nová pravidla, zamiluje se do mladého Misky, který se zdá být z celé čtveřice nejvyzrálejší. Všichni čtyři se vzájemně milují, ale ať se snaží sebevíc, nedokážou se zbavit problémů. Jde o dojemný a lidský portrét čtyř dospělých lidí s bolestmi dospívání. (Film Europe)
(více)Videa (3)
Recenze (19)
Není to sonda do problémů a radostí polyamorního vztahu a když už, tak spíše těch radostí, protože problémy jsou spíše naznačeny, aby je ihned vyřešilo odlehčení. Děj se zaměřuje především na Juulii a Matiase, na první pohled dokonalý pár, u nějž vlastně k nevěře není důvod. Přesto tu je a podle všeho nemá jiné řešení. Jejich cesta k polyamorii je vůbec nejsilnější, fungují v ní emoce a řeší se skutečné problémy a překážky. Ti dva jsou díky svému povolání nejvíce na očích, což je vlastně další ze zajímavých stran filmu, přesto se však nic neprovalí a když už ano, všichni tak nějak chápou. Rozumím, má to být i komedie, ale pocit, že to celé mohlo mířit výše, ten jsem měl. Vůbec závěrečná scéna zúčtování všech ve vztahu a vánočního posezení u rodičů, mohly být bez odlehčení údernější. 65% ()
Čtyři malí dospělí mě naprosto nadchli! Úžasný film o mezilidských vztazích ze současnosti. Perfektně vybraná ústřední polyamorní čtveřice - krásně jim to všem herecky ladí. Bylo to uvěřitelné, moderní a lidské. Citlivě a zároveň progresivně natočené. A ten soundtrack k tomu je famózní. Moc se mi to líbilo. ()
SCANDI 2024: Škandinávsku tvorbu mám rád už vyše desiatich rokov, ale Fíni mi z tých štyroch (piatich) krajín rezali vždy najmenej. Toto bol však ďaleko najlepší fínsky film, aký som kedy videl. Polyamoria prišla do našich slovníkov len toť nedávno, niekedy spolu s covidom a ja som k tomu konceptu spolužitia zaujal apriori negatívny postoj. Mohol za to určite aj fakt, že ho komunikovali predvšetkým senzáciechtivé influencerky. Tie boli samozrejme happy, fresh a nad vecou - tak ako aj všetci ich polyamorní partneri. Štyria malí dospelí však geniálnym výberom postáv hovoria už o manželstve štyridsiatnikov, kde sa polyamoria stala z núdze cnosťou, keď už bola odhalená nevera. Tvorcom slúži ku cti, že ako hlavné postavy tu nie sú len spomínaní manželia, ale plnohodnotne sa venujeme aj ich partnerom. Film nazerá do vnútra všetkých štyroch postáv a to škandinávsky autentickým spôsobom. Scény - napr., kde sa všetci štyria navzájom zverujú, čo ich na takom spolužití trápi, alebo záverečná scéna spred kostola, kde svojich druhých partnerov predstavujú rodinnému známemu sú skutočné - nemáte pocit filmovej štylizácie, ale toho, že to je naozaj život. Film nadovšetko nesúdi - nehovorí svoj názor, či je polyamoria správna, alebo nie. Akurát nám hovorí, aké ťažké to pre dotyčných musí byť (a to je kontrast oproti tým hustým rečiam mediálnych propagátorov). Film nemožno neporovnať s dánskou Komúnou, ktorá niesla podobnú tématiku, no nebola tak realistická (ale skôr štylizovaná) ()
Filmařsky bravurní, na 123 minutách i díky soundtracku stále nabušené, uchopeně provokativní, lidsky obyčejné. Film o obtížné a krásné touze milovat, důvěřovat a soubýt, odvaze vykročit a jednom z posledních velkých tabu takřečeně pluralitní společnosti. Jak říkal jeden Vašek: když proti tomu řeknete jen slovo, hned z vás udělají vyvrhele a odpůrce evropské integrace (čti existence společnosti). ()
Keď vo filme zaznie "pusťme sa do jedla, kým je polievka teplá", bolo to malé znamenie, že nielen tá polievka bude teplou. Kultúrny progres totiž dorazil aj do Fínska, a tak sledujeme kňaza kresťana, ktorý má manželku, s ktorou si počas styku rád zadroguje akože afrodiziakum. Tento uznávaný ctihodný farár má však 18-ročnú milenku, no jeho žena navrhne - ale veď žime si kľudne traja. Ako správny kresťan si farárko povie, že nie je zlé mať diery na striedačku aj oficiálne, desatoro zrejme už od prvej hodiny katechizmu nevidel. V rámci kompenzácie si však aj žena prizve do "vzťahu" ďalšiu osobu, ale pozor, nie muža, to by sme TO stvorenie urazili, ono to je totiž vraj nebinárne, čo aj na prvý pohľad vidieť, že sa jedná o fluid medzi sepraným pulóvrom a nevytepovaným kobercom, teda zhruba 29. pohlavie. A čo farárko? Vraj aj to je v súlade s Kristovým učením a dier v dome nikdy nie je dosť, hoci mu to nie je úplne po vôli, lebo nebinárca, veľmi prekvapujúco, nedokáže oplodniť. V tejto kvalitnej zmesi však stále nič nefunguje, nikto nie je šťastný, vlastne každý je zdevastovaný a ešte sa čudujú, že prečo... Režisérka Vyhulminenová vraj chcela týmto ukázať, že aj takéto vzťahy sú, je to výzva, že je to o vzájomnej tolerancii a rešpekte a nachádzaní prienikov, nielen genitálnych, v ktorých sa dá nádherne fungovať ako jedna veľká rodinka. A tá tradičná je len pre zaostalých bigoťákov, ktorí sú tak otravne prudérni, že im ešte niečo hovoria slová ako morálka či mravnosť. Vyberám si bigotnosť. ()
Galerie (15)
Zajímavosti (1)
- Píseň, kterou Miss performuje, je „Lost On You“ od LP. (Pejpr)
Reklama