Stalo se za bílého dne

Prostě kdo umí, ten umí. Sympatický velikán německého filmu výrazného talentu herec Heinz Rühmann postavu komisaře Mathäe zajímavě vykreslil. Mimo jiné možná, že se někomu bude zdát film již zastaralý, ale ve své době šlo o velice rutinované a napínavé kriminální drama, které i dnes představuje solidní kvalitu, podloženou zajímavou atmosférou napětí. (29.09.2010)

U přednášky k této krimi klasice mě překvapila informace, že Dürrenmatt nejprve napsal scénář snímku (a to ještě na podnět režiséra maďarského původu Vajdy), tepve po jeho úspěšném zfilmování vytvořil na stejný námět román Slib, který se v několika zásadních věcech liší. - Pokud jde o film samotný, mírně mě zklamala jeho celkem nenápaditá, velmi klasická režie. Scénář se dá chápat spíše jako mírná parodie na detektiní romány, využívající všech jejich klišé - v čele s geniálním nadporučíkem Matthäiem, jemuž každá sebeabsurdnější scéna přinese drobný klíč k vypátrání vraha (ten přesně odpovídá popisu Matthäiova stejně neomylného přítele psychiatra, který psychologický profil pachatele sestaví na základě jedné dětské kresby). Výborné jsou herecké výkony. Vedle představitele policisty Heinze Rühmanna zaujme i padouch: budoucí Goldfinger Gert Fröbe. (04.05.2007)

Dnes, po všech těch Mlčeních Jehňátek, Sedm nebo Americkém Psychu, a řadě televizních sezón ve společnosti Myšlenek Zločince nebo Law & Order: Special Victims Unit, už Vajdův krimithriller na diváka působí dílem naivně, dílem povrchně a zkratkovitě, ale ve své době byl rovnocennou náhradou zmíněných "úchyláckých" detektivek naší doby. I přes výhrady k dějové konstrukci, která by se dala označit téměř za úsměvnou, zůstává Bílému Dni vynikající herectví Heinze Rühmanna (kterému výborně jdou jak analytické policejní postupy, tak interakce s dětskou hrdinkou), a především dokonale se proměňující Gert Fröbe - kterého uvidíme až ve druhé polovině filmu. Na svém omezeném prostoru předvádí precizní studii psychicky nemocného muže, z něhož jeho porucha udělala sériového vraha malých děvčátek. Z každého obrazu cítíte jak nepředstavitelně odporný zločin tenkrát vražda dítěte představovala. My jsme už otupěli, společnost se posunula... A taky proto bychom si měli tenhle - byť jenom v určitých segmentech - vynikající filmařský počin připomínat. 80% (20.03.2013)

Sice hodne schematicke az ucebnicove (divak ma pocit, ze uz vsechny klicove momenty videl v jinych filmech, vzhledem ke stari filmu to vsak nebude problem prave tohoto snimku), ale ma to sve kouzlo a atmosferu. Zajimave postavy a dobre herecke vykony (skoda jen, ze jsem videl dabovanou verzi). Dobrych kriminalek neni nikdy dost a toto je jedna z nich. (11.10.2015)

Aj na svoj vek prekvapivo dobre fungujúca zápletka. Veľká výhoda tejto detektívky (o trileri nemôže byť ani reči) je obeť, resp. obete v podobe malých dievčat, ktoré tomu dodávajú zaujímavú príchuť (a to nemám na mysli čokoládovú). Záver síce nie je to, čo by som od takéhoto námetu očakával, viackrát film postráda vierohodnejšiu logiku a dej je niekedy prílišne skratkovitý, napriek tomu je pútavý a po väčšinu času záživný. (31.10.2017)