Svítání Zulů

Když jsem film viděl před 25 lety na sedmdesátkovém plátně byl to zážitek, je hrozná škoda, že dnes chodíme na filmy udělané na počítačích, protože to prostě není ono. Davové scény jsou v tomto filmu excelentní a pamatuji si, že tehdy v tom kině mi běhal mráz po zádech. Moc dobrý film, který nestraní ani jedné se zúčastněných stran, je objektivní a přesně popisuje tehdejší události. (19.12.2008)

Rádím vám všem dobře, přečtěte si heslo bitva u Isandhlwany na anglické wikipedii a doplňte to britsko-zulskou válkou ze stejného zdroje. Dozvíte se více a možná bude lepší i umělecký dojem - tam totiž to předkládání faktů, dílčích historek a hodnocení bude působit podstatněji přirozeněji a organičtěji. +++++ Svítání Zuluů není vyloženě špatný film, dokonce i klady na něm nalézám. Je dosti věrný historii. Bitvu pojímá neokázale, jako střet masy Britů a ještě větší masy Zulů. Osobní hrdinství v ní má jen málo prostoru, jakmile dojde na chladné zbraně, je jen otázkou několika vteřin, než si vás najde zulský asagaj. Je ovšem škoda, že ty tisíce komparzistů se využívají ve velkých celcích hlavně před bitvou, v bitvě spíše výjimečně. Tam převládají klasické záběry střetů několika desítek herců. Jasně, není to sranda, uřídit pohyby kamery a takové spousty herců, mají-li dělat víc, než přeběhnout pláň - snad aby člověk radši nebyl režisér, ale rovnou generál... +++++ Ta mnou zmíněná neokázalost žel není důsledná, skoro celou bitvu hraje dramatická hudba, která ovšem spíše vyvaluje z diváka adrenalin, než aby jej tížila. Ten si tak může bitvu s ohromeným výrazem užít. Tedy, užil by si ji, kdyby v jiných aspektech ohromující byla. Dojde i na zpomalenou smrt statečného velitele - zase měl jednou někdo hezčí smrt než vojíni a poddůstojníci. Předchází ji nepřirozená glosa nad mrtvým klukem. Taková, aby divák pochopil, že si má uvědomit jakousi životní ironii. Ach jo. Silné **. (13.10.2014)

Dve tretiny filmu sa nesú v úplne pokľudnom duchu, nič nenasvedčuje tomu na aký masaker je tu zavarené. Známe herecké tváre majú v podstate presne a rovnomerne podelené úlohy, žiadny z nich nevyčnieva, zdá sa, že každý má rovnaký priestor. Najsilnejšou stránkou filmu sú bezpochyby davové scény a záverečný masaker. Bojové scény sú dosť presvedčivé a anglická hrdosť dostala poriadne na frak. Byť tak jedným z vojakov, tak idiota , ktorý si v kľude rozdával strelivo, vlastnoručne odstrelím. 80%. (02.09.2010)

Tento film působí jako chladnokrevná rekonstrukce jedné hodně zbytečně prohrané bitvy. Pokud je někdo fanda do vojenství, tak musí být nadšen, protože film nechává vhlédnout poměrně hluboko do útrob anglické vojenské organizace té doby. Detaily ze zásobování proviantem, či střelivem, nebo kolíkování dostřelu, dělají film realisitckým. Nazvdory tvrzení některých příspěvků zde, se mi válečné scény zde zdály velice povedené. Myslím, že režisérovi se dojem masy lidí podařilo vytvořit znamenitě, obzvlášť pokud divák sleduje film v původním širokoúhlém formátu bez ořezu. Britové jsou zde vykreslení jako stateční, nicméně povětšinou tupí a zpupní válečníci, jejichž systém boje se s tím jak dostávají výprask stává čím dál tím více úsměvnější. Snad jedinou nevýhodou tohoto filmu je přísná až neutralita. Ano je zde pár kladných a záporných postav, ale přeci jen zde není žádný faktor, nebo osobní rozměr, který by vzbuzoval emoce. (01.12.2010)

Skutečný historický velkofilm, obraz největší bitvy anglo-zuluské války. V bitvě u vrchu Isandlwana 22. ledna 1879 utrpěli Angličané v bitvě proti přesile Zuluů zdrcující porážku. Zahynulo 1300 anglických vojáků, přežilo 55! Na straně zuluské padlo 2000 bojovníků a zhruba stejný počet zemřel následně na utrpěná zranění. (Zajímavost: V řadách britského vojska padl také francouzský dobrovolník, poslední člen rodu Napoleonů, princ Louis.) Angličané doplatili především na hrubé podcenění zkušeností, které "na velkém treku" a v neustálých bitvách s domorodým obyvatelstvem získali jejich bílí rivalové, búrští osadníci, a pak také na nepružnost a neuvěřitelnou byrokracii v přidělování munice. Obě tyto historické skutečnosti film věrně zachycuje... Poctivě udělaná bitevní scéna, nádherní koně, velkolepá podívaná! Možná na škodu je trochu pomalé tempo a popisnost v úvodních 30 - 40 minutách filmu, kdy je divák seznamován s jednotlivými hrdiny na anglické straně i se zulským náčelníkem Cečvajem. - - - - PS. Když čtu některé komentáře, musím se pousmát nad naivitou jejich autorů, s níž straní černým válečníkům proti bílým - jako by to byla šachová partie! Nechci se stavět do role soudce znesvářených stran, jen bych ráda podotkla, že domorodí válečníci a jejich vůdcové nebyli žádní (černí) beránci. Jako příklad může sloužit svým válečným uměním, ale i krutostí a pomstychtivostí proslavený zuluský náčelník Šaka a jeho psychopatické vraždění všech okolních kmenů včetně žen a dětí. Pozdější stalinisté nebo Rudí Khmérové by mu mohli jeho metody jen závidět! Po smrti své matky Nandi rozpoutal skutečný teror, následovaly mnohatisícové popravy a nařízení, která vyvolala v jeho zemi hladomor. Když jeho krutosti a řádění jak mezi obyvatelstvem, tak v řadách vlastního vojska nebraly konce, hledaly stovky lidí ochranu u nejbližších Evropanů, což byli převážně Búrové a ti taktéž nebyli - a dodnes nejsou - žádní (bílí) beránci. Jojo, život je někdy tak protivně složitý! (05.10.2013)