Svítání Zulů

Úsvit Zuluov, tak ako bol nakrútený, ma nemal šancu niečím zaujať alebo prekvapiť. Po expozé, v ktorom boli naznačené charaktery a názory niektorých osôb, bol celý zvyšok filmu o bojovom strete Angličanov a Zuluov. A práve v ňom vznikol problém, pretože bojové scény boli ukazované per partes a viackrát sa opakovali. Nepodarilo sa využiť tisíce komparzistov na vyvolanie hrozivého pocitu z nezadržateľne sa valiacej masy Zuluov na lepšie vyzbrojených, ale predsa len málopočetných Angličanov. A napriek tomu, že Angličania dostali na frak, je celá bitka videná anglickými očami. Druhá strana je anonymizovaná do amorfnej hordy divochov. (07.09.2010)

Tento film působí jako chladnokrevná rekonstrukce jedné hodně zbytečně prohrané bitvy. Pokud je někdo fanda do vojenství, tak musí být nadšen, protože film nechává vhlédnout poměrně hluboko do útrob anglické vojenské organizace té doby. Detaily ze zásobování proviantem, či střelivem, nebo kolíkování dostřelu, dělají film realisitckým. Nazvdory tvrzení některých příspěvků zde, se mi válečné scény zde zdály velice povedené. Myslím, že režisérovi se dojem masy lidí podařilo vytvořit znamenitě, obzvlášť pokud divák sleduje film v původním širokoúhlém formátu bez ořezu. Britové jsou zde vykreslení jako stateční, nicméně povětšinou tupí a zpupní válečníci, jejichž systém boje se s tím jak dostávají výprask stává čím dál tím více úsměvnější. Snad jedinou nevýhodou tohoto filmu je přísná až neutralita. Ano je zde pár kladných a záporných postav, ale přeci jen zde není žádný faktor, nebo osobní rozměr, který by vzbuzoval emoce. (01.12.2010)

Přesná rekonstrukce? To je dost dobře možné, ale pouze z britské strany. Angličané jsou tu totiž vykresleni jako hrdinní sympaťáci bojující do posledního dechu, kteří nikdy neustoupí a když jim dojde munice, mlátí nepřátele klacky. Na druhou stranu Zuluové jsou tu vykresleni jako masa nenávistných negrů bez toho, aby se vyprávění nějak zaměřilo na jejich vůdce, jejich myšlení a strategii. Prostě se jenom valí jako vichřice a tvůrci vyvolávají pocit, že oni jsou ti zlí, co to všechno vyvolali. Možná, že to tak bylo, od filmu bych ale očekával nestranný pohled bez nadržování a přehnaně patetických záběrů (britská vlajka v řece vítězí). Navíc, jak trefně poznamenal DaViD´82, režisér vůbec nevyužil tisícihlavé (a jistě ne levné) davy statistů a tohle eso v rukávu nevytáhl až do závěrečných titulků. S takovým Davidem Leanem na režisérské sesli by to určitě byla jinačí podívaná. (01.03.2010)

Dve tretiny filmu sa nesú v úplne pokľudnom duchu, nič nenasvedčuje tomu na aký masaker je tu zavarené. Známe herecké tváre majú v podstate presne a rovnomerne podelené úlohy, žiadny z nich nevyčnieva, zdá sa, že každý má rovnaký priestor. Najsilnejšou stránkou filmu sú bezpochyby davové scény a záverečný masaker. Bojové scény sú dosť presvedčivé a anglická hrdosť dostala poriadne na frak. Byť tak jedným z vojakov, tak idiota , ktorý si v kľude rozdával strelivo, vlastnoručne odstrelím. 80%. (02.09.2010)

Na Zulu Dawn je bezva, že to bere věcně a moc nepindá okolo. To se už dnes moc nevidí, současný válečný filmy jsou pořád "děláme správnou věc?" nebo " nebo "nevím, proč vlastně bojujeme", případně "neměli bysme tu radši místo válčení postavit solární elektrárnu?". Stejně tak se v moderních válečných filmech řeší jednotlivec, jako kdyby ve válce někoho zajímal.... Tady je prostě parta chlápků v červeným a proti nim velká tlupa divochů a ty se jsou porvat o kus dnešní JAR. Představí se protistrany, souvislosti, casus belli, strategie, taktika a pár lidí z velení a jde se na věc. Jedince si nezapamatujete a vlastně pro to ani není důvod (stejně všichni umřou, tak co). Já tohle viděl na velkým LCD a stálo to za to, i když plátno bych si dal ještě radši. Bitevní scény jsou supr a je hodně cítit, že tam jsou reální lidé, a ne nějací PC animáci. Když kamera sjede na 20 tisíc černošských bojovníků, jak se řítí proti linii Britů, skoro cítíte, jaký to asi byl pocit (imo asi poněkud stísňující). Je to přímočarý, ale vůbec ne stupidní válečný film se vším, co od něj můžete čekat. (28.02.2010)