Svítání Zulů

O kolonizaci Jizni Afriky nebo kmenu Zulu na nasich obrazovkach toho odvysilano moc nebylo. Coz je mozna skoda. O to vice jsem se na tento historicky film tesil. Pribeh je odvypraven suse, v divakovi nezanecha hlubsi zazitek a valecne sceny jsou odbyte. Prumerny film ve vsech smerech a nevyuzity potencial. (23.04.2020)

Na Zulu Dawn je bezva, že to bere věcně a moc nepindá okolo. To se už dnes moc nevidí, současný válečný filmy jsou pořád "děláme správnou věc?" nebo " nebo "nevím, proč vlastně bojujeme", případně "neměli bysme tu radši místo válčení postavit solární elektrárnu?". Stejně tak se v moderních válečných filmech řeší jednotlivec, jako kdyby ve válce někoho zajímal.... Tady je prostě parta chlápků v červeným a proti nim velká tlupa divochů a ty se jsou porvat o kus dnešní JAR. Představí se protistrany, souvislosti, casus belli, strategie, taktika a pár lidí z velení a jde se na věc. Jedince si nezapamatujete a vlastně pro to ani není důvod (stejně všichni umřou, tak co). Já tohle viděl na velkým LCD a stálo to za to, i když plátno bych si dal ještě radši. Bitevní scény jsou supr a je hodně cítit, že tam jsou reální lidé, a ne nějací PC animáci. Když kamera sjede na 20 tisíc černošských bojovníků, jak se řítí proti linii Britů, skoro cítíte, jaký to asi byl pocit (imo asi poněkud stísňující). Je to přímočarý, ale vůbec ne stupidní válečný film se vším, co od něj můžete čekat. (28.02.2010)

Pribeh o tom, ako raz nobl anglicania prisli do afriky aj so svojim striebornym servisom.....a odisli s dlhym nosom :) Skutocny historicky velkofilm, ktory ani minutu nic nezostava dlzny tomuto zanrovemu zaradeniu. Jeden z filmov, ktore by som naozaj rad videl na velkom platne. Presuny obrovskych armad po nedohladnych africkych planach su nemierne posobive. A to je este umocnene faktom, ze armadu smozrejme nenahradzaju ziadne efekty, ale su to skutocne masy ludi. Poviem vam, ked jeden anglicky velitel vyjde na kopec a vy spolu s nim prvy krat uvidite monstroznu armadu Zulu rozlozenu okolo jazera, to je fakt nadhera. Tou skvelou hudbou a obrovskymi planavami mi pripomenul zanrove filmy ako napr. Vinnetou, za co som velmi rad, pretoze nepoznam vela kuskov, co mi ponukli podobnu skvelu, dobrodruzne ladenu atmosferu ktora ma vtiahne, a zo mna sa stane jeden z tychto jazdcov s vetrom vo vlasoch, cvalajucich po nedohladnej divocine. (9/10) (03.08.2007)

Když jsem film viděl před 25 lety na sedmdesátkovém plátně byl to zážitek, je hrozná škoda, že dnes chodíme na filmy udělané na počítačích, protože to prostě není ono. Davové scény jsou v tomto filmu excelentní a pamatuji si, že tehdy v tom kině mi běhal mráz po zádech. Moc dobrý film, který nestraní ani jedné se zúčastněných stran, je objektivní a přesně popisuje tehdejší události. (19.12.2008)

Skutečný historický velkofilm, obraz největší bitvy anglo-zuluské války. V bitvě u vrchu Isandlwana 22. ledna 1879 utrpěli Angličané v bitvě proti přesile Zuluů zdrcující porážku. Zahynulo 1300 anglických vojáků, přežilo 55! Na straně zuluské padlo 2000 bojovníků a zhruba stejný počet zemřel následně na utrpěná zranění. (Zajímavost: V řadách britského vojska padl také francouzský dobrovolník, poslední člen rodu Napoleonů, princ Louis.) Angličané doplatili především na hrubé podcenění zkušeností, které "na velkém treku" a v neustálých bitvách s domorodým obyvatelstvem získali jejich bílí rivalové, búrští osadníci, a pak také na nepružnost a neuvěřitelnou byrokracii v přidělování munice. Obě tyto historické skutečnosti film věrně zachycuje... Poctivě udělaná bitevní scéna, nádherní koně, velkolepá podívaná! Možná na škodu je trochu pomalé tempo a popisnost v úvodních 30 - 40 minutách filmu, kdy je divák seznamován s jednotlivými hrdiny na anglické straně i se zulským náčelníkem Cečvajem. - - - - PS. Když čtu některé komentáře, musím se pousmát nad naivitou jejich autorů, s níž straní černým válečníkům proti bílým - jako by to byla šachová partie! Nechci se stavět do role soudce znesvářených stran, jen bych ráda podotkla, že domorodí válečníci a jejich vůdcové nebyli žádní (černí) beránci. Jako příklad může sloužit svým válečným uměním, ale i krutostí a pomstychtivostí proslavený zuluský náčelník Šaka a jeho psychopatické vraždění všech okolních kmenů včetně žen a dětí. Pozdější stalinisté nebo Rudí Khmérové by mu mohli jeho metody jen závidět! Po smrti své matky Nandi rozpoutal skutečný teror, následovaly mnohatisícové popravy a nařízení, která vyvolala v jeho zemi hladomor. Když jeho krutosti a řádění jak mezi obyvatelstvem, tak v řadách vlastního vojska nebraly konce, hledaly stovky lidí ochranu u nejbližších Evropanů, což byli převážně Búrové a ti taktéž nebyli - a dodnes nejsou - žádní (bílí) beránci. Jojo, život je někdy tak protivně složitý! (05.10.2013)