Pozdrav z cesty do pekla

"Highway to Hell" se vine na půl cesty mezi scénograficky impozantním trashem Alberta Pyuna (Radioactive Dreams, Cyborg, Alien from L.A.) a jurodivě mytologickoými žánrovkami Gregoryho Widena (Highlander, Prophecy), přičemž zůstává hrdě v hájemství VHS braku. Zlatá éra videopůjčoven dala vedle ohromného množství žánrově čistých bijáků vzniknout také podivné podmnožině neuchopitelně bizarních filmů, které připomínaly žánrový ekvivalent dortu Pejska a Kočičky. Při nulové soudnosti, ale velikášské kreativitě se v nich mísily žánrové elementy s okázalou výpravou a epizodická vyprávění sloužila jako pole nezřízeného blbnutí pro řemeslníky z oddělení kostýmů a výpravy. Předzvěsti tohoto trendu najdeme již v polovině osmdesátek v ojedinělých počinech jako jsou zmiňované nízkorozpočtové "Radioactive Dreams" i studiově financované "Streets of Fire". Ale vyloženě se s nimi roztrhl pytel na přelomu dekád v sympaticky přeplácaných bijácích jako "Cherry 2000", "Rising Storm" (1990), "Mindwarp" (1992), "Split Second" (1992) i filmech Richarda Stanleyho. Všechny spojuje princip nezřízeného chrlení zlomkovitých prvků metodou střelby z brokovnice, kde sice výsledné dílo pouze vzácně drží pohromadě, ale namísto propracovanosti prostě po divácích pálí různorodé žánrové a formální atrakce. Přesně takovéto filmy svého času vyzdvihovaly nadšenecké magazíny jako Fangoria, jejíž zanícení pisatelé i čtenáři okoralí vyčerpanými žánrovými klišé se upínali buďto k explicitním extrémům či právě filmům s příslibem originálního uchopení žánrových prvků a alespoň základním množstvím videopůjčovnových teen atrakcí v čele se speciálními efekty a akčními scénami. "Highway to Hell" mísí prvky mýtu o Persefoně s estetikou westernů, rockabilly, hororů i motorkářských exploitation. Zdejší peklo inscenované v poušti a za pomoci malovaných optických efektů má podobu maškarního bálu, kde úkazy jako hrdinův pes vyzývavě močící před stop motion Kerberem či Hitler v podání Gilberta Gottfrieda tlachající s Attilou, Bičem Božím v podání Bena Stillera, nikterak nevyčnívají z celkové našňupané nahodilosti. (12.06.2021)

Mladý, zaľúbený párik (Charlie a Rachel) je na ceste do Las Vegas, aby tam uzavreli manželský zväzok. Odbočia z hlavnej štátnej dialnice a vydajú sa po zabudnutej vedľajšej ceste. Tam ich prepadne démonické stvorenie v podobe znetvoreného policajta. Unesie Rachel do inej dimenzie. Zavlečie ju rovno do pekla. Ak ju chce Charlie zachrániť, musí sa vydať za nimi. Na jej vyslobodenie má iba dvadsať štyri hodín inak i on prepadne peklu. *** (02.08.2016)

Pohodové béčko, které není nijak zvlášť moc hororové, ale má odlehčenou atmosféru a díky tomu, že je i tak trochu road movie, ani nenudí. Spíš než v pekelném hororu jsem si však připadal, jakobych se z velké části díval na nějaký postapokalyptický fantasy snímek, který sem tam připomíná slavného Mad Maxe a vzhledem ke gumovým maskám a laciným efektům, bych ani netipoval, že to vzniklo až v roce 1992. Oproti tomu nemůžu říct, že se mi to nelíbilo a i když jsem od toho moc nečekal, docela jsem se bavil. Slabších 70%. (22.04.2010)

Jó hororové komedie, ty tvrdý život mají…Jsem sice příznivcem klasického hororového žánru, ale za dobu co mu věnuji zvýšenou pozornost, jsem zjistil, že občas není na škodu, když se některé filmové žánry prostě skloubí dohromady. Hororové komedie však mají tu nevýhodu, že pokud až moc ustoupí jejich hororová podstata té komediální, ne vždy to dopadne dobře. A tento film bohužel patří mezi ně. Znám sice spoustu lidí, které Pozdrav z cesty do pekla doslova uchvátil, ale já mezi ně rozhodně patřit nebudu. Film jako celek není úplně špatný, ale nějak závratně mě tedy neuchvátil. Míchá se tu sice akce se zábavou a občas se skutečně tvůrcům podařilo navodit i docela příjemnou atmosféru, ale na můj vkus to bylo jak málo vtipné (lépe řečeno je zde málo scén, na které bych jen tak rychle nezapomněl) a stejně tak i málo hororové. Na průměr to samozřejmě stačí, ale že bych tohle musel vychvalovat do nebes? Ono osobité ztvárnění pekla a všech jeho obyvatel, však zas až tak špatné nebylo. Zvláště ona „drtička“ zlobivých lidí byla super. Nicméně i na devadesátá léta mi některé masky / kostýmy přišli až moc gumové a některé pasáže neskutečně nudné. 50% (07.04.2017)

Prečo to nikdy nevyšlo na DVD? Odpoveď je jednoduchá. Vlastník autorských práv nemal žiadnu licenčnú ponuku a tak nebol pripravený dotlačiť film na vlastnú päsť do predaja. Avšak existovalo niekoľko originálnych vhs-siek v zaplnených videopožičovňách, a tento skvost som tam pred niekoľkými rokmi videl, ale som si ho nepožičal a tak som po ňom pátral až po kým som ho nenašiel u jedného uživaťeľa tu na csfd. Highway to hell je odpočinková originálna crazy komédia, s výborným obsadením na čele s Patrickom Berginom, s ešte namakaným peklom, ktoré není až takým úplným zpestrením celého filmu. Vo filme ma ešte zaujala jednotvárna podoba diabla a betónové diaľnice. Film Highway to hell je v podstate veľmi podceňovaný a preto nás nemôže ničím prekvapiť 80 percent. (20.04.2010)