Pozdrav z cesty do pekla

Pohodové béčko, které není nijak zvlášť moc hororové, ale má odlehčenou atmosféru a díky tomu, že je i tak trochu road movie, ani nenudí. Spíš než v pekelném hororu jsem si však připadal, jakobych se z velké části díval na nějaký postapokalyptický fantasy snímek, který sem tam připomíná slavného Mad Maxe a vzhledem ke gumovým maskám a laciným efektům, bych ani netipoval, že to vzniklo až v roce 1992. Oproti tomu nemůžu říct, že se mi to nelíbilo a i když jsem od toho moc nečekal, docela jsem se bavil. Slabších 70%. (22.04.2010)

Docela bída, čekal sem rozhodně něco lepšího na to jak vysoký to má hodnocení. Námět je sám o sobě docela originální a slibující dobrej film, ale celej ten nápad se ztrácí ve špatným zpracování a hlavně v hodně pomalým tempu, svižnost tomu fakt chybí úplně neskutečně a nějaká cool scéne by taky celkem bodla. Je to škoda, vypadalo to dobře (20.08.2007)

Brutálne bezbožné bizarné béčko bežiace bez bombastického budgetu. Beztak bohorovnou brakovosťou bez bontónu búši, bezuzdne betónuje, blázni, bonmotuje, blčí, besnie, baví... Barbarská bezočivosť? Blackmetalová bájka? Bezduchá blbosť? Belezebubov beďar? Brilantný brak? Buldozeristove bobky? Bezobsažný blábol? Bubákov bozk? Bezchybná blasfémia? Bodyček bojazlivým bibasom? Ba! Bakelitová bomba! (29.07.2008)

Béčková klasika, na kterou jsem v polovině devadesátých let koukal téměř denně. A po více než dvaceti letech jsem si tuto pekelnou road movie vychutnal v parádním DTS zvuku a v čistém obrazu znovu a musím říct, že je to sakra klasa!!!! Pokud přistoupíte na Jongovu brakovou hru, budete bohatě odměněni vtipnými situacemi a spoustou bizarních postaviček, které se v pekle vyskytují. Osmdesátková atmosféra je všudypřítomná a policajt z pekla, který unáší z našeho světa panny je silnej soupeř. (17.06.2018)

Ako vážny thriller alebo nebodaj horor nula bodov a "pekelný policajt" pôsobí skôr ako prehnaná Cordellovská paródia, než aby skutočne desil. Ako zábavné ultrabéčko so všetkým čo k tomu patrí, je to ale zábavné dosť a viditeľne to tak bolo aj myslené. Nebál by som sa Highway to Hell nazývať hororovou komédiou. Tých odkazov a vtipov a narážok je proste tak moc, že ubíjajú hororovú stránku hlboko do zeme. To by ani tak nevadilo, keby bola kvalita humoru vyrovnaná a keby to všetko bolo vtipné a logicky že neni. Môžem ale toto mať priznanému béčku naozaj za zlé?? Na moje prekvapenie, aj cez to všetko Satan celkom budí rešpekt a niektoré nápady a príšery sú skoro béčkovo dokonalé, a niekoľkokrát som sa dokonca nahlas zasmial. Dnes už by od Helgelanda nikto nič podobné nečakal, ale že začínal pokleslým žánrom som vedel a tak jediný, kto ma naozaj sklamal, bol Ben Stiller v epizódnej miniroličke pekelného posluhovača (a neskôr ešte opice alebo čo to bolo). Nedostal žiadne vtipné vtipy. Či si ich písal sám, netuším. (21.04.2013)