Džuon

Některé momenty hodně povedené a hororově skvěle zpracované, některé sekvence naopak uspávající a hrozně roztahaně nudné. Děj vcelku zajímavý, skládačkovitě poskládaný, ale možná až moc domotaný. Na první film, který odstartoval Nenávist, to je slušná prácička, která dala vzniknout skvělým a určitě lepším kouskům z roku 2003. 60% (22.03.2012)

První z prvních,troufám si říct i nejhorší a to sem až na Americkou jedničku jiné neviděl.Úděsná nuda,herecká komedie,logická nejednotvárnost,scénaristická debilita,amatérská tupost.Ani jedna děsivá scéna!Ani jedna!Film má 70minut a mě se to vleklo,jako trilogie Kmotra!Sem si řek,že zalezem k Fanymu do baráku ( páč je velkej a sou tam schody ) natřeme se na bílo,vemem si černý paruky že jo,nesmí chybět lahvinka saké,páč ta přeci zahání zlé duchy a dá se použít na strkání do řitě.To mě vede k myšlence že nám chybí ještě malé děcko.To natřeme na bílo též,pak jeden znás pustí dokola debilní melodii na telefonu,kterou nechá vyzvánět pořád dokola,načež druhej začnej rvát tu lahev saké do prdele klučikoj,dokud nezačne mňoukat a ten třetí u toho bude dělat trrrrtrrrgrrrtrrrtrrgrrrtrt a točit to. Bude to naše takové hororové porno s názvem Jú-On Polyká.Pak na točíme ješte Jú-On polyká 2.Načež nám zavolaj z německa,že by nám dali víc peněz,jestli si to nechceme dvakrát zremakovat tak už v německé produkci a samozřejmě s pořádnou dávkou chlupatých herců a bobřích hereček natočíme Jú-Ona Polyká a Jú-Ona Polyká 2.To bude mít kurevskej úspěch,tak nám zavolaj Amící a mi znova,už ale v Americe,pod producenskou taktovkou Brada Armstronga a s hereckými esi jako Ron Jeremy,Brianna Banks,Carmen Luvana atd. natočíme Jú Ona i On Polyká a Jú Ona in On Polyká 2 :-DDDDDDDDDDD Debilní blbost...... 5%. (20.08.2011)

Vata, vata, vata, pak příjde něco velice, ale velice strašidelného, a znovu : vata, vata, něco strašidelného... a pak to skončí. Na rozdíl od jiných na mě filmařský styl, jakým je původní Ju-on natočen, nepůsobí vůbec amatérsky - myslím, že Shimizu dobře věděl co dělá, a měl to pod kontrolou. Působivost horrorových scén je tak veliká, že téměř zastíní celkovou prázdnotu snímku. Téměř. Mám rád horrory, ve kterých je něco navíc, které můžou fungovat také v jiných rovinách, a dokážou zaujmout i přemýšlivého diváka. Ty nejlepší horrory takhle většinou fungují. Tady bohužel není nic navíc; zbývá jenom čirá hrůza, která (když už na ni občas dojde) je hodně kvalitní, a v mém případě nakonec Ju-onu ty tři hvězdičky zajistí. (18.08.2007)

Je až s podivem, že režisér Takaši Šimizu točí stále dokola jeden a ten samý film. Ať už je to Ju-on (2000), Ju-on: The Grudge (2002), či The Grudge (2004). Ač jsou všechny 3 v podstatě téměř identické, nejlepší z nich je posledně jmenovaný. Ale to ještě nekončíme. Dále je tu Ju-on 2 (2000), Ju-on: The Grudge 2 (2003). A navrch ještě pár remaků od jiných režisérů. (10.06.2019)

Jeden z nejlepších hororů, jaké jsem kdy viděl. Příběh je tak zamotaný, že ho většina z nás zná až z pozdějšího osvětlení přátel (nebo americké verze), ale ten stejně slouží jen jako pozadí pro sérii těch nejlepších lekaček (snad kromě Oka), které jste kdy ve filmu mohli vidět. Takashi Shimizu dokáže navodit atmosféru opravdu mistrně (k čemuž mu slouží i amatérská kamera) a jakmile na vás vyhodí první lekačku, zůstanete napjatě sedět podělaní strachy až do úplného konce. Škoda jen té krátké stopáže. (10.07.2007)