Oněgin

Podle námětu se může zdát, že je to romance jako zvon... ano, mohla by být. Ale není! Dalo se z toho vytřískat daleko daleko více, ale místo toho mi děj připadá, jako chození kolem horké kaše. Nic moc se neděje, jen pozorujeme snobský život tehdejší šlechty, který je mimo jiné celkem nudný a nezáživný. Sem tam se sice něco semele, ale vesměs mi to připadalo jako duševní boj (což určitě byl) obou hlavních aktérů. Ale chtělo to vnější obraz jejich lásky - emoce, city, bolest, zklamání. Vyjímaje konce mi to tam chybělo, takže to beru jako výtku. Obsazení obou hlavní rolí je dobré, Ralph Fiennes ujde a Liv Tyler se na ty oduševnělé krásky skvěle hodí. Závěr? Oněgin mě příliš nezaujal, protože nedokázal silněji zapůsobit a strhnout. Jako by mezi divákem a filmem byla nějaká imaginární bariéra, přes kterou nedokázali vzplanout emoce a celé to pak působilo nemastně neslaně. (28.04.2010)

Alexandr Sergejevič Puškin patří k mým nejoblíbenějším autorům, potažmo i samotný romantismus v literatuře všeobecně, a tak jsem byl opravdu velmi zvědav na toto "zlato rodiny Fiennesových" !! Obavy byly na místě, protože (nejen) filmové zpracování i samotné uchopení ruské látky vždy platilo za ty nejsložitější úkoly filmařů, tím spíše v rukou zahraničních tvůrců.. Samozřejmě se mi hned vybavily vzpomínky na přes všechnu jeho tvůrčí invenci neuvěřitelně zpackané, podotýkám čerstvé, zpracování Tolstého, byť on sám je samozřejmě už zástupcem relismu, Anny Kareniny rovněž britským režisérem Joem Wrightem !! Především díky neuvěřitelně skvělé práci kameramanského matadora Remiho Adefarasina Martha Fiennes ždíme z Puškinovy předlohy veškerou poetičnost tak mocně, až se z těch obrazů skutečně tají dech, faktem zůstává, že samotný se choulí v koutě, což však výsledný až impresionisticky nečekaný dojem ještě zesiluje.. Atmosféru carského Ruska nehledejte, ta je prostě zabita britským pohledem na téma, leč ve výsledku jde nejen o skvostný debut Ralphovy mladší sestry Marthy, ale i mimořádně zdařilý snímek.. [ Dabing 7/10 ] Jitka Ježková zaslouží absolutorium, nejsem si však jistý, kde se stala chyba při doslovnosti překladu zejména těch provařených dopisů.. (08.07.2013)

Trochu toho optimismu uberu. Hezky natočené, ale nic tady není tak výrazné, abych to označil naprůměrné. Filmové adaptace komplikovaných literárních děl jsou tvrdým oříškem a ani v tomto případě se ho tvůrcům nepodařilo tak úplně rozlousknout. Vizuální stránka je působivá (souboj na mlhavém jezeře), ale děj je až příliš zploštělý: zejména bolestivá a hluboká láska Taťány k Oněginovi, v knize detailně vylíčená, se tu omezuje vlastně jen na pohledy. Nevidíte city a emoce, jen herce Také vzplanutí Evženových citů je dost překotné a závěr působí uspěchaně. Kouzlo, kterým kdysi omámil Leanův Doktor Živágo, Oněgin bohužel nemá. (19.09.2005)

Skoro dokonalý film... kdyby tam bylo trochu víc prostoru pro kontinuitu děje a možná nějak víc emocí... ale možná je to jenom tím, že já jsem tyto emoce nikdy neprožila, tak ty skvěle jemně a komorně zahrané city ve mě tolik nezarezonovaly. Každopádně Ralphova jemná, ale čitelná mimika mě dostávala v každém okamžiku do úžasu i nadšení. Poetika filmu je silná a určitě ve mě tenhle film zanechal víc, než se mi teď zdá, ono se to bude myslím pomaličku rozležívat. A jistě se podívám brzy zase...PS..ten Tánin dopis ale dost odflákli, to je pravda... nebo žeby překlad? Taky dost vadila psaná angličtina, ale s tím se nedá nic dělat... (13.01.2022)

Málokdy se takto silný příběh, navíc ještě z pera jednoho z nejslavnější ruských romantiků, povede se všemi emocemi, které v člověku vyvolává, přenést na plátno. Martha Fiennes se nesnaží o doslovnou kopii, což filmu samozřejmě jenom přidává, například ve výborných prostřizích Evžena a Taťány s píšících nebo čtoucích dopis a jejich reakcí se záběry na běžícího posla. Stejně tak velmi mile překvapí první scéna Oněgina jedoucího za svým umírajícím strýcem, černé koně, černý kočár, v pozadí bílý sníh a do toho se teprve dozvídáme o strýcově smrti a to nejen záběry na zhýčkaného hlavního hrdinu v přepychu Petrohradu, ale zároveň i jeho komentářem, který přesně vystihuje jeho postoj k celé události i k životu. Velmi dobrou kameru doplňují skvělé herecké výkony nejen Ralpha Fiennese a Liv Tyler, ale třeba i Tobyho Stephense v roli Lenského. A hlavně z filmu pořád cítíme všechny ty emoce, snahu o rozum, boj proti konvencím, náhlé změny pocitů, sílu dopisů i jednoho rozhodnutí. (13.02.2011)