Oněgin

Kdyby to jen nebyla taková nuda! Taťána chodí lesem, Taťána bloudí plesem, Taťána jde travinami. Vášně tu nezbylo ani co by se za nehet vešlo. Takhle zfilmovaný Oněgin působí sterilně, bez chuti, bez zápachu. Neopětovaná láska, zakázané vyznání, osudový souboj, léta odloučení, vzplanutí pohaslé jiskry - jakoby vše bylo zobrazeno Oněginovýma věčně znuděnýma očima. ____ Předloha je těžká klasika, výprava je opulentní (se zásadní výhradou, že zrovna nemuseli mít v každé místnosti a v každém domě opadanou omítku - snad si ruská šlechta mohla dovolit občas vymalovat.), kamera snaživě snímá malebné obrázky - a ono nic. Emoční index zůstává na nule. /1. 12. 14./ (01.12.2014)

Málokdy se takto silný příběh, navíc ještě z pera jednoho z nejslavnější ruských romantiků, povede se všemi emocemi, které v člověku vyvolává, přenést na plátno. Martha Fiennes se nesnaží o doslovnou kopii, což filmu samozřejmě jenom přidává, například ve výborných prostřizích Evžena a Taťány s píšících nebo čtoucích dopis a jejich reakcí se záběry na běžícího posla. Stejně tak velmi mile překvapí první scéna Oněgina jedoucího za svým umírajícím strýcem, černé koně, černý kočár, v pozadí bílý sníh a do toho se teprve dozvídáme o strýcově smrti a to nejen záběry na zhýčkaného hlavního hrdinu v přepychu Petrohradu, ale zároveň i jeho komentářem, který přesně vystihuje jeho postoj k celé události i k životu. Velmi dobrou kameru doplňují skvělé herecké výkony nejen Ralpha Fiennese a Liv Tyler, ale třeba i Tobyho Stephense v roli Lenského. A hlavně z filmu pořád cítíme všechny ty emoce, snahu o rozum, boj proti konvencím, náhlé změny pocitů, sílu dopisů i jednoho rozhodnutí. (13.02.2011)

Ten konec, ten prostě...! To nemyslí vážně? Jako když usnete v půli věty. Režie Martha Fiennes, sestra Ralpha. No, berme to jako ne zcela zdařený debut, i když koukat se na to dalo. Nevím, neznám předlohu (až je mi hanba to přiznat), atmosféra asi vystižena byla, výkony byly průměrné, ale ten konec, ten uspěchaný a necitlivý konec, ten to prostě všechno zkazil a normálně mě naštval, do té doby to šlo až nad očekávání dobře a s hodnocením bych šla rozhodně mnohem výš! (07.02.2010)

Výborná adaptácia podľa románovej predlohy. Bonviván a dekadent Fiennes s melancholickou a zasnenou Liv Tyler ma uviedli do romantického Puškinovho sveta, pričom obaja boli priam stelesnením svojich románových postáv. Asi tak nejak som si vždy predstavoval život v cárskom Rusku 1. pol. 19. storočia a postavy Onegina a Tatiany. Úžasné ako dokonale dokázali Fiennesovci pretaviť do filmu z knihy všetky emócie a romantiku týchto hrdinov. Jednoducho tu funguje všetko na jednotku, vrátane kostýmov, hereckých výkonov aj celej výpravy. Skvelá práca, do posledného detailu. 85/100 (10.08.2014)

Alexandr Sergejevič Puškin patří k mým nejoblíbenějším autorům, potažmo i samotný romantismus v literatuře všeobecně, a tak jsem byl opravdu velmi zvědav na toto "zlato rodiny Fiennesových" !! Obavy byly na místě, protože (nejen) filmové zpracování i samotné uchopení ruské látky vždy platilo za ty nejsložitější úkoly filmařů, tím spíše v rukou zahraničních tvůrců.. Samozřejmě se mi hned vybavily vzpomínky na přes všechnu jeho tvůrčí invenci neuvěřitelně zpackané, podotýkám čerstvé, zpracování Tolstého, byť on sám je samozřejmě už zástupcem relismu, Anny Kareniny rovněž britským režisérem Joem Wrightem !! Především díky neuvěřitelně skvělé práci kameramanského matadora Remiho Adefarasina Martha Fiennes ždíme z Puškinovy předlohy veškerou poetičnost tak mocně, až se z těch obrazů skutečně tají dech, faktem zůstává, že samotný se choulí v koutě, což však výsledný až impresionisticky nečekaný dojem ještě zesiluje.. Atmosféru carského Ruska nehledejte, ta je prostě zabita britským pohledem na téma, leč ve výsledku jde nejen o skvostný debut Ralphovy mladší sestry Marthy, ale i mimořádně zdařilý snímek.. [ Dabing 7/10 ] Jitka Ježková zaslouží absolutorium, nejsem si však jistý, kde se stala chyba při doslovnosti překladu zejména těch provařených dopisů.. (08.07.2013)