Sluneční jas

Velkolepé, ale podivně chladné vyprávění o třech generacích maďarských Židů ve 20. století. Už to samo o sobě dávat tušit, že film nebude žádná selanka. A taky není.____ Tři muži z jedné rodiny si navíc kromě politických, geografických a náboženských potíží, které na ně prostě spadnou, aniž by je mohli ovlivnit, ještě vyznačují tím, že zásadně vždy volí špatně. Ať už při výběru manželky, ideologie nebo země. Otázka je, jestli v tom čase, prostoru a s tou národností, kterou měli, vůbec byla šance na nějakou správnou volbu. Snad jedině, co nejrychleji zdrhnout pryč. ___ Přestože film obsahuje hodně emociálně vypjatých, dramatických i krutých scén (nejotřesnější ozdobička všech dob na vánočním stromě), působil na mě hodně odcizeně a vzdáleně. Možná až příběh posledního z rodu (tady to Fiennesovi neskutečně slušelo) mi připadal více životný. /27. 11. 14./ (27.11.2014)

Dějiny Maďarska a dějiny jedné rodiny. A já se naivně domnívala, že nejdrastičtější part bude druhá světová... komunisti ji hravě překonali! Líbilo se mi celkové pojetí příběhu, výtku bych měla jen k tomu notýsku s tajnou recepturou, ale co naděláme. Herecké obsazení nemělo chybu, Ralph Fiennes zvládl trojroli na výbornou a z ženských rolí musím vyzdvihnout Jennifer Ehle. (06.02.2018)

Se Szabóovým dramatem jsem měl ten samý problém jako s Lelouchovým snímkem Jedni a druzí. Je to podobně dlouhé a megalomanské. S celou řadou motivů, které by si zasloužily podstatně hlubší pohled. Na jednu stranu je stopáž 180 minut na jeden film únavná, na druhou stranu se tam objevuje hned několik generací a obrovské množství postav, které nemají dost prostoru. A vypořádat se v jediném filmu s habsburskou monarchií, maďarským nacionalismem, fašismem a komunismem je nad síly i tak dobrého režiséra, jako je István Szabó. Na čtyři hvězdičky to pořád ještě stačí, protože režisér shromáždil kvalitní herecký ansámbl a Ralph Fiennes v hlavní trojroli je tak dobrý, že film utáhne. Jen to chtělo čtyřdílný seriál, kde by každý jednotlivý díl měl stopáž celovečerního filmu. Celkový dojem: 75 %. Největší dynamiku a diváckou atraktivitu má pochopitelně prostřední část díky postavě Adama Sorse jako olympijského vítěze a nejlepšího šermíře země. Osudy první a třetí generace nejsou v kontextu dějinných událostí nijak výjimečné a jejich peripetie jsou celkem předvídatelné. (11.07.2010)

Zmapovat ve filmu sto let, aniž by to bylo zkratkovité, je prostě nemožné. Tudíž film působí hodně nevýrazně, utahaně a tak nějak ploše. Szabó se sice snažil, ale o moc lepší to logicky být nemohlo. Navíc jsem se příliš nemohl do příběhu vcítit a sžít se s některou z postav, protože skoro všichni byli docela nesympatičtí kariéristi. (16.11.2010)

Nemůžu jinak: István Szabó je bůh! A Ralph Fiennes taky! Tohle je TAK krásný film! Nádherně natočený, velkolepý a přitom komorní. Kvalitní scénář, výprava, kamera, herci, prostě všechno. Jak jsem tak uchvácená koukala, napadlo mě, že kdyby dal můj milovaný García Márquez svolení k natočení Sto roků samoty, tak by to pan Szabó zvládl dokonale! Proč ten Márquez? Protože 100 roků samoty taky mapuje historii jednoho rodu, a jednoho města (země, světadílu) a protože je tam postava babičky, silné svobodné ženy, která se prostě drží a zůstává rovná, ať se děje cokoli...A proč Szabó?Protože by uměl vytvořit dokonalou atmosféru hodnou knihy, barevnou, krásnou i mrazivou a uměl by vybrat ty správné herce, jako se mu to daří ve všech jeho filmech (nejradši mám Mefista). (12.01.2010)