Bouřlivé výšiny

Kolik podob má láska? Nespočetně. Láska umí hory přenášet a umí člověka proměnit v zahořklé monstrum, které žene vášeň, nenávist a pomsta. Ralphu Fiennesovi role Heathcliffa perfektně sedla. Je úžasné ho sledovat, jak se dokáže do svých postav vžít. Tenhle mě velmi dobře známý příběh ve mě zanechal opravdu hluboký dojem. Ještě teď se z toho nemůžu pořádně vzpomatovat. (09.05.2012)

Som odľud a netvor ! Manželka mi po celý čas vytýkala, že čo sa mi na tom nepáči a prečo som vlastne taký "citový impotent" .... Hanbím sa do morku kostí . Ale ja nemôžem za to, že z duše neznášam romantické slaďáky z XIX. storočia ! A keď som zbadal Juliette v "dvojúlohe" tak som odhodil všetky zábrany a nič iné ako 2 * som nemohol dať ! Ešte raz prepáčte ! (10.06.2004)

Nebýt této zajímavé a podmanivé adaptace literární klasiky, nikdy se nedostanu k písmenkové verzi, která je ještě zdařilejší. Ralph Fiennes znovu ukazuje, jak je mu blízké hrát padouchy všeho druhu, dal Heathcliffovi charisma, které ho vymaňuje z jednorozměrné škatulky "Zlý a bezcitný", zato Julie Binoche by možná vice vynikla v jediné roli, a to Kateřiny starší, nalepit stejný obličej její dceři nebylo úplně šťastné. Je škoda, že se v zákrutách scénáře ztratily některé aspekty Kateřininy povahy... Přesto si mě film podmanil, temnou stylizací, pochmurnou náladou a taky hudbou. Ta sice tlačí na emocionální pilu víc, než je zdrávo, ale co čekat od dojemného milostného dramatu, že? Emily Brönteové vysekávám hlubokou poklonu. (18.06.2008)

Bez ohledu na moje průměrné hodnocení musím u tohoto filmu pochválit výborné obsazení. Ralph Fiennes ve své nejpřitažlivější roli (ach!) a Juliette Binoche něžná a nádherná. Překrásná hudba, nelze se divit, když ji má na svědomí můj oblíbenec Sakamoto. Nemůžu však říct, že se mi film líbil, že se mě nějak dotkl nebo že mně snad u něj bylo smutno, ale rozhodně jsem vyhověla požadavku v začátku filmu a dala si pozor, abych se ani jednou neusmála. Knižní předlohu neznám a ve filmu jsem nepochopila jednání nikoho z nich, ani jejich věčné trápení. Je mi smutno u filmů, kdy osud zamíchá kartami nebo to ten druhý cítí jinak a nejde s tím nic dělat. Tady se však rozhodovali sami a že se pak trápili, byl jen jejich problém, stačilo se rozhodnout jinak a všichni by byli spokojení (mám-li jistotu, že mě ten druhý chce a já nechci nikoho jiného než jeho, proč bych se vdávala za někoho jiného?)... Zaujaly mě některé dialogy a co si budu už vždycky pamatovat je " Myšlenky jsou tyrani, kteří se znovu a znovu vracejí, aby nás mučili." a "Nemohu žít, odešel mi život, nemohu žít, odešla mi duše." (14.07.2016)

Temně romantická Větrná hůrka Emily Brontëové mne v pubertě nevratně zasáhla. Tohle zpracování je sice kapku sterilní, ale v některých dotecích, jako ve scénách s Katčiným zjevením nebo Heatcliffovou kletbou, má ty správné hororové grády. A to především díky nádhernému soundtracku Riuychiho Sakamota, který dokonale vystihl tu neředěnou osudovost, melancholii i mrazivé závany ze záhrobí. Heatcliffem mého srdce sice zůstal mladý Timothy Dalton, ale Ralph Fiennes prostě Heatcliffem je. (23.04.2017)