Kamera:
Aaron McLiskyHudba:
Cornel WilczekHrají:
Sophie Wilde, Alexandra Jensen, Joe Bird, Miranda Otto, Otis Dhanji, Zoe Terakes, Chris Alosio, Marcus Johnson, Jodie Dry, Cass CumerfordObsahy(1)
Skupina přátel narazí na záhadnou mumifikovanou ruku, o níž zjistí, že je může dočasně spojit se světem duchů, pokud ji uchopí a řeknou: „Mluv se mnou!“. Nebezpečná hračka se stává hlavní atrakcí na večírcích a vzbuzuje stále větší zájem na sociálních sítích. Během jedné ze seancí se však světy spojí na příliš dlouhou dobu, probudí se a rozpoutají děsivé nadpřirozené síly. (Vertigo International)
(více)Recenze (300)
Kostlivec byl samoúčelnou lekačkou s rádoby přesahem, Evil Dead povinný reboot, ale tohle je konečně originální horor od protinožců a protinožkyň. Navíc od Sinistra jsem se přestal bát, když jsem si uvědomil, že za vším zlem jsou vždy děti… které doma nemám. V tomto případě multikulturní teenagerstvo. Za zmínku stojí nebinární transmaskulinní bisexuální Zoe Terakes. (Kuvajt proto film zakázal. Přestože jejich identita není nijak předmětem filmu.) Representation matters. A do party dospívajících přirozeně zapadá. Tak jako transgender Morgan Davies v Evil Dead. ()
Kdo by neznal dnes už zabanovanej yt kanál RackaRacka, od ikonických dvojčat parodující svým "brutálním smyslem pro humor" maskota Ronalda Mcdonalda, kdy třeba masakruje zaměstnance v mekáči, rozdává rány sypačům v gymu nebo zatím můj nejoblíbenější kousek od těchto tvůrců - Ronalda jako exorcistu v parodii na Five night's at Sesame Street. Internetová klasika, a neskonalej talent sadistů z Austrálie, kde by i Dundee krokodýlák byl na ně krátkej. Jejich debut a celovečerní film by strčil do prdele každou posedlou panenku Analbel, nebo Vymítače útropných kanalizací a fazolových duchů, a přináší do hororové světa špetku originality a něčeho nového, co by vysportovaných lekačů utnulo zástavu srdce. Na konci se mi to zdálo už moc urychlené, aby to mělo nějaký uzavřený konec, což je škoda, ta retardovaná omlada se mohlo alespoň o 20 minut víc mrdat do vnitřností a páteře. Člověk by už nevěřil, že se něco v těch záplav hoven a smetí něco najde, ale jak vidíte, jde to. Mladí Romanové Polanski, držím vám cheese, ať co nevidět režírujete třicáté sawko, s vaším podáním to nebude jen o řezání gothaje a trhání prstů. #podzimnísklizeň [2023] ()
Šalvěj divotvorná. Moc dobrý. ()
Docela slušná duchařina s dobrými maskami a originálním příběhem. Ale to zpracování a tempo mě úplně neoslovilo, a to hlavní - moc mě to neděsilo. ()
Originálna a nekompromisná teenagerská ducharina s neopozeraným motívom mumifikovanej ruky, ktorá je na najvyššej úrovni po filmárskej (výborná réžia, kamera, strih, hudba...) hororovej (desivosť, masky, gore, atmosféra) i obsahovej (scenár a práca s postavami + viacero témami súčasnosti ako napr. potreba byť centrom pozornosti, zapadnúť do kolektívu, fenomén soc. sietí, trauma...) stránke. Zatiaľ jasný horor roka 2023 a úprimne pochybujem, že ho v tomto roku niečo prekoná. Toto bol totiž absolútne sebavedomý debut tvorcov, u ktorých som cítil, že majú rozprávanie príbehu i strašenie celý čas pevne v rukách a presne vedie čo robia, a to aj za pomerne skromný rozpočet. Dvojnásobné potešenie nastalo vo vydarenom závere, ktorý je po dlhom čase jasne uchopiteľný a logický (žiadne artové fantasmagórie ani otvorený koniec našťastie neprišli). Potvrdenej dvojky sa mierne obávam, ale klamal by som, ak by som tvrdil, že nechcem z daného univerza vidieť viac. 5* a prakticky ani nemám čo vytknúť, klobúk dole pred Austráliou a bratmi Phillipouvými! ()
Ač se nejedná o kdoví jak strašidelný horor, je to velice poutavá moderní verze na klasické duchařiny a vymítače. ()
Horor a cerveny cisla? A na zaklade ceho jako? Mozna bych dal i dve hvezdy, kdyby tam hraly postavy, ktere by alespon vzdalene pripominaly neco jako herce. Australie platila vzdycky za vysokou kvalitu v ramci daneho zanru. Casy se holt meni. Ale aspon jim to, dle obsazeni, politicky mysli. A to se dneska pocita nejvic. ()
Hromada debilních, mladých lidí mluví s mrtvými. Pak to samozřejmě prodělají a někomu se něco stane. Gore by mohl být vic, ale cením muka a cucání nohy. Konec docela ušel, jen to mohlo být ostřejší. Ale jako jednohubka, super 65%. ()
Párkrát jsem si zazýval a to není dobré... Nápad perfektní, ale realizace mne po odhalení 'toho fíglu' dál nebavila... Za mne to mělo větší potenciál. Částečně bych to asi připsal nesympatickému obsazení...nebylo komu fandit... ()
Talk to me je malý snaživý Australský horůrek, který je hodně chválený v zahraničí a musím říct, že je k tomu rozhodně důvod. Ačkoliv je to duchařina, tak snímek nesází na nějaké lekačky nebo přehnané gore, ale vybral si jít cestou takového hutného duchařského psycha a já to celé sežral i s navijákem a to hlavně proto, že znepokojení diváka nabírá v několika sekvencích hodně solidní intenzitu. Je to osobité, originální a celý film se vyznačuje takovou jinou pachutí, než jiné teenage horory, což nedokážu úplně popsat. Herecké výkony jsou na vysoké úrovni a charaktery jsou skvěle vykreslené. Režie je citlivá a přesně ví, kdy má ubrat a kdy to naopak přidat na maximum (na debut opravdu solidní), příběh má hlavu a patu a ani s koncem jsem neměl jediný problém. Palec nahoru a těším se na další počiny tohoto režisérského dua. ()
Fajnova ducharina, ktera vnasi svezi vitr do pro me temer mrtveho subzanru. Pany Philippou ted budu dukladne sledovat. ()
Podle traileru jsem čekal přinejlepším průměrnou podívanou s teenagery vyvolávajícími duchy. Nicméně neobvyklý koncept je zde vyveden téměř k dokonalosti skvělou volbou postav, které táhnou a ani na chvíli nenudí, ani neotravují svým nelogickým chováním. Až mě překvapilo jak rychle těch 94 minut uběhlo. Pro mě jeden z těch o dost lepších duchařských filmů. ()
Nesnáším horory, a to z jednoho důvodu. Nerad se lekám, ale abych se obhájil mám rád strach a napětí (když jde samozřejmě o filmy). Takže když mě přítelkyně zeptala, jestli s ní nepůjdu do kina na horor, tak jsem řekl jasně proč ne. No long story short, byl posranej až za ušima už u trailerů před filmem. Takže asi tak, ale teď k filmu. Koncept příběhu a samotná myšlenka za ním je super, kritika nenasytnosti a sklonu k závislostem naší “mladé“ generace lol mě chytla. Ale jedno velké ale zde zase mám, a to ale je zastoupeno nedotažeností pravidel okolo oné ruky a jejich následků, což se odráží i na postavách, protože není nic divnějšího než, když se postava chová nějak a já (jako divák) netuším proč. A nakonec film skončí a já nevím proč se hlavní postava rozhodla tak jak se rozhodla, nejsou dořešeny jiné vedlejší postavy, které působili, že jsou totálně v řiti a film vám řekne hej už je to ok. Ale vůbec to nezapadá do pravidel, které film následně nastolil. Prostě mi příběh přijde nedotažený a nebo jsem ho prostě nepochopil (což je taky možnost). Audiovizuál super kamera a světla sedí do konceptu a dobře tvůrci pracují s vizuálníma hříčkama a zvuk je ok (nerozumim zvuku, ale nic moc mě tam nesralo). Celkově bych o tom řekl že hezky natočenej a ozvučenej film s dobrou myšlenkou, ale neustálený scénářem, který tomu ubírá váhu a srozumitelnost. ()
Casting sice za trest, ale jako horor nadprůměr, konečně! ()
Pre mňa zatiaľ najlepší horor tohto roka, skvelá práca s budovaním atmosféry, žiadne lacné jump scares či strašenie hlasnými zvukmi, ale vytváranie a negácia očakávania diváka s dôrazom na znepokojivé a tiesnivé momenty. Miestami síce zľahka prekročí hranicu strachu zbytočnou doslovnosťou avšak aj napriek tomu mi to veľmi evokovalo majstrovské Hereditary a takmer po celý čas som mal veľmi nepríjemné pocity. Takto si predstavujem moderný horor. ()
Nechci být moc přísný, ale pod pojmem horor si představím dílko, po kterém se celou noc válím po gauči, hlavně nejít na záchod :-) A to je například Japonský Ju-On (Nenávist 2002), po kterém sem nešel na záchod půl roku, celkově horory téměř vůbec nesleduju a když už, tak ty asijské, které jsou doslova děsivé, příšerně děsivé, dosahují až takové úrovně, jako když si v šest ráno dáváte kafe a v televizi vám tam nabombí Alenu Schillerovou a na jejím věčně olejnatém čele se leskne odraz Andreje Babiše a do toho ještě vrznou dveře a pohne se záclona.. Samozřejmě se bavíme o originálním znění s titulky, ta Japonština zní neskutečně. Vždy když si pak pustím něco mimo Asii a má to cenovku... jmenovku... horor, očekávám že budu vyděšen, ale většinou je to jenom morbidní, což je přesně příklad tohoto filmu. ()
Hodně povedená teenage duchařina, která má neotřelou legendu a hlavopatózní scénář. ()
90% ()
Úctihodně strašidelná prvotina s atraktivní a svěží vyvolávačkou duchů použitou v rámci získávání followerů na sociálních sítí. Sympatické real postavy a creepy postavičky z onoho světa se bohužel potkali s nekonzistentní gradací, kdy sem se těšil na velké finále, které nepřišlo v požadované násilnosti či úchylnosti, ale zase přispělo k pokračování v jisté frančíze, na kterou si asi počkám. 65% ()
"Ah, yea, that was, uh, that was pretty heavy, ey?" (...) Tohle bude jeden z těch spoiler heavy, protože jinak to analyzovat nejde. Ok. Austrálie. Současnost. Na začátku vidíme mladíka, jak jde na house party pro svého bratra, který údajně "dělá bordel", následně bordelář svého bratra napadne nožem a pak sám spáchá sebevraždu, zdánlivě unrelated se pak přesouváme k celkem solidně budovaným postavám teenagerů, kteří mají netradiční "kratochvíli". Scházejí se tajně ve skupině na různých lokacích a mají zasádrovanou ruku, kterou používají jako médium. Zapálí svíčku, připoutají vyvoleného, vyvolený se chytí ruky a řekne "Talk to me." a pak se mu/jí (whaeva you are) zjeví někdo z libovolných entit, nějaký zemřelý, pouze osobě držící ruku. Vybraná osoba se pak dobrovolně nechá posednout tím, že řekne "I let you in.", tohle nenechávají jít přes 90 sekund, což je mezní limit. Pak je nutno osobu ze sevření ruky zbavit a zhasnout svíčku (zavřít bránu). Zbytek grupy má z posedlých srandu a natáčí během seancí viral videa. Vše se ale zkomplikuje, když hlavní postava, Mia, která je opatrovnicí, nechá svého svěřence, mladšího Rileyho posednout (it's just 50 seconds, mate) a v jeho podání se jí zjeví její mrtvá matka a Mia, která nemá nad její smrtí closure, chce nechat Rileyho přetahovat ("Mum, tell me about that time you died...")... přičemž si pak Riley následně totálně zrasí ksicht (sama Mia měla předtím přetaženou seanci a i když se jí to líbilo, patrně to na ní zanechalo známky, kdy se jí zjevují mrtví i v jejím životě, takže je někde na pomezí). Riley je pak "vtažen" a Mia vidí "věci". A tady už přestanu. Film celkem chytí způsobem, že ještě, než se vůbec dostanete k řešení nějakých tradičních zápletkových koster a toho, co se děje, vtáhne vás příběh tak, že nevíte, kde je levá a kde pravá... vývoj, stejně jako hra s posedlými, vtáhne tak, že jednoduše nevíte na čem jste, že nevíte, co se stane, co, kdo, komu, jak a za kolik vyskočí a kde to bude a proč (ano, otázek mám víc, než "Jack Burton, ME"). Je to o hodně dobře napsaných postavách, ale pořád se to chápe žánrově jako horor, ačkoliv se dostáváme do psychologicky mnohem propracovanějšího a kvalitnějšího snímku, než že "banda teenagerů jede v dodávce státem Texas a všichni jsou sexy, podívejme se na ně zblízka motorovou pilou", tyhle slashery, nebo lekačky už jsou tisíckrát ohraná nuda. Carpenterův původní Halloween je statement svojí doby, rebelie, proti filmovým studiím, film, co vydělal spoustu peněz s maličkým rozpočtem. Ale pak si všichni začali myslet, že co potřebujeme je dalších padesát let slasherů. Ale ne, je čas pokračovat. ' Talk to Me' jede v lovecraftovské tradici strachu z neznáma, neodhalovat vše, ukázat "jen tak akorát", nutit diváka skoro to ani nechtít vidět, aby pak, když vidí, byl u "a kurva". Popularitu tohohle filmu dokážu pochopit. Kvalitní žánrový banger, speciálně na to, že jde o debut režisérů, kteří se záměrně vyhnuli studiovce, aby tohle byl jejich první projekt. A nechci vyvolávat přehnaná očekávání, protože sám jsem žádná neměl, byl to jen "another horror movie, that got quite popular, ey, so i might check it out, bruv", nicméně ten konec(!). LOL. Byl jsem jak surprised Chriss Pratt. Doporučuju pro lepší efekt sledovat večer, nebo v noci a nejlépe o samotě. Ženský se budou krčit ke svému muži, aby je před tím děsěm zachránil, ale já jsem si řekl, že když jsem v sedmi sledoval slashery, tak to přece dám. Já jen čekal, co mě chytí za nohy pod stolem a ono nic... ale od 'Martyrs' jsem nenarazil na tak "fucked up" záležitost. Bravo. 8.5/10 (ale definitivně mám chuť tomu skoro dát pět hvězd už jen za to, jak dobře zpracovanej je to horor). P.S.: Málem bych zapomněl, ten rap song před seancí je "Sadistik - The Moon Smiled Back At Me", kdyby někdo náhodou... () (méně) (více)