Přání smrti II

Charles Bronson v exploatačním filmu? Takový nápad nemůže mít na svědomí nikdo jiný, než dvojka Menahem Golan a Yoram Globus, majitelé kultovní produkční společnosti Cannon Group. Slavný film zkoumající otázky násilí a právo člověka na pomstu, vstoupil druhým dílem do stáje, kde setrvávají kousky typu hardcore uchylárny Plivu na tvůj hrob (1978). Útočníci v jejichž řadách je i holobrádek Laurence Fishburne, zavraždí dceru hlavního hrdiny Paula Kerseyho (Bronson) a ten se opět vydá na cestu pomsty. Dialogy jsou skvostně tupé, násilné scény oplzlé, někdy zbytečně protahované a celému filmu chybí ona potřebná autenticita, tolik příslovečná pro originál z roku 1974. V tom vlastně tkví ten zásadní rozdíl. První díl byl uvěřitelný, ale Přání smrti II je slabomyslnou pohádkou na jedno použití. I když jde o levný, přímočarý „thrash“, nedá se mu upřít jistá míra atraktivity, mířící na ty nejnižší pudy. Akce sází vše na syrovou, celkem zábavnou kartu a politická nekorektnost je z dnešního pohledu osvěžující. Pod nenasytnou hlavní krvelačného architekta umírají opravdu lidé všech ras a vyznání. Primitivní hloupost, která má však svou nezpochybnitelnou výpovědní hodnotu. Fanoušci „Cannonu“ si mohou jednu hvězdu klidně přidat. (17.05.2023)

pokracovanie kultoveho 70koveho death wishu prichadza po 8 rokoch a to uz v dobe 80 rokov, to znamena teda mnozstvo nasilia a v tomto pripade i znasilnovania a takmer nulovej pridanej hodnoty... bronson tu narozdiel od jednotky nepredvadza ziadny herecky vykon, ale pocas celeho filmu si vystaci len s jednovyrazovou nasranostou. winner ktoremu jednotka celkom isla tu straca podu pod nohamy hlavne v akcnych scenach ktorym chyba napaditost a je vidiet ze viac mu ide psychologicke drama ako akcny film... (22.01.2013)

Originál přinášel celkem racionální pohled na problém kriminality v NY, kde propriety jako uřezaná sluchátka v telefonních budkách a všudypřítomná chamrať na ulicích zapadala do vystřízlivění 70. let. Tón předznamenaný Půlnoční kovboj (1969) dotažený až k Taxikář (1976). Pokračování nese znatelný rukopis Golan & Globus. Takže příklon ke standardní paletě 80. let - akce, zlé drogy, střelba a výbuchy. Bohužel stupidita scénáře není vyloženě směšná a u G&G filmů s Chuckem se divák u akce přecijen pobaví více. Za pousmání stál L.A. vyšetřovatel stylzovaný do levné kopie Bullitta a závěrečná Čechovova puška... (17.12.2023)

Film svým zobrazením nesmyslného brutálního násilí dokáže vyvolat patřičnou odezvu divákova vědomí, přesto promlouvá jazykem daleko méně učesaným, než ve výborném prvním díle. Pominemeli pokulhávající pravděpodobnost, že se někomu něco takového stane dvakrát a nijak zvlášť to s ním necvičí, skutečnost dramaturgických nedostatků spolu se špatným střihem už se přehlížejí hůř. (02.09.2008)

První díl se snažil být realistický a dařilo se mu to, leč jsem sympatie k hlavnímu hrdinovi nezískal, možná proto, že střílel každého na počkání i když neměl s tím, co se mu stalo žádný kontext. Ovšem u pokračování vypadl hlavní producent Dino de Laurentis (který má na kontě mnoho hitů) a distribuce přešla pod Canon films, což mi naznačovalo, že se uchýlíme do béčkovějších vod. A taky že ano. I když ještě tak nějak motivaci hlavnímu hrdinovi uvěříte, už jde o mnohem větší zábavu a hlavně, jdeme po těch správných padouších. (01.01.2018)