Režie:
Frank CapraKamera:
Sol PolitoHudba:
Max SteinerHrají:
Cary Grant, Priscilla Lane, Raymond Massey, Jack Carson, Edward Everett Horton, Peter Lorre, James Gleason, Josephine Hull, Jean Adair, John Alexander (více)Obsahy(1)
Uznávaný spisovatel Mortimer Brewster (Cary Grant) je čerstvě ženatý s půvabnou Elaine (Priscilla Lane), ale bojí se ji uvést do rodiny. Zjistil totiž, že jeho dvě zdánlivě neškodné tetičky Abby (Josephine Hull) a Martha (Jean Adair) vraždí staré pány - nabízejí jim otrávené bezinkové víno a mrtvoly pak odklízí Mortyho bláznivý bratr Teddy (John Alexander), který se považuje za prezidenta Roosevelta. Jako by to nestačilo, po letech se vrací domů další Mortimerův bratr, sériový vrah Jonathan (Raymond Massey), připravený pomstít dávné křivdy a srovnat s tetami skóre v počtu obětí... (Oskar)
(více)Videa (1)
Recenze (137)
...občas se to netrefuje tou svojí bláznivostí...některé gagy jsou rány do prázdna, jiné se v sobě zase moc vyžívají a trčí z filmu svojí chtěností a plánovaností...ale jinak to funguje...to samé Cary Grant, občas přehrává, ale občas se neuvěřitelně trefí...humor, který se tu předvádí, je velice těžký, protože je svou poetikou prvoplánový( následná práce s ním je ale velice promyšlená - viz neustálý příval gagů postavených na principu opakování v různých kontextech), ostentativní a výbojný - jako výstřel...buď se trefíte, nebo minete...v tomhle směru to evokuje grotesky ( tenhle postup "hlasitosti" a "viditelnosti" je přenesen i na humor slovní)... přes crazy povahu ten film ale není jenom taková blbinka...po scénáristické stránce je to dost propracované - strukturace scén, zapojování a vytěžování postav, zapojování fórů, práce s klišé a jejich tematizace atd....dobře napsané...v tomhle směru to má - v dobrém smyslu slova - charakter divadelní hry...vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby to byla adaptace... ()
Skvěle obsazená a zahraná (rozto)milá černá situační komedie. Potenciálu je tam habaděj (duo "Boris Karloff"/"Dr. Einstein" je luxusní!), ale stopáž takřka dvou hodin je na daný žánr a styl podle mě prostě příliš. Navíc je tohle Caprovo dílko většinu času spíše "jen" úsměvné, než že by v pravidelných intervalech vyloženě trhalo bránici... 70 % ()
Kdykoliv je na place Cary Grant, plavete za stoprocentním hodnocením s odhodláním Iana Thorpea, jenže když si někam odběhne, začne vaše snaha připomínat spíš srážku Titaniku s ledovcem. Tetičky jsou super, bratr Frankenstein a neustále narážky na Borise taktéž, ale filmu až příliš dlouho trvá, než se překlopí do klasické screwball komedie a pokud u operace zrovna neasistuje Cary, je všechno poloviční a jaksi... černobílé a divadelní. Přesto klasika, která fanoušky žánru nezklame ani po třiašedesáti letech. A teď mě omluvte, jdu pokračovat ve stavbě Panamského průplavu. ()
Nejšílenější podívaná jakou jsem za poslední dobu viděl. Zároveň divadelní podívaná každým coulem. Postavy přicházejí a odcházejí, mrtvoly se přesouvají a zaměňují a dialogová kadence nenechává divákovi ani minutu oddychu. Chvílemi je to možná až moc velká magořina, jindy ale dokáže Capra ty nejdůležitější momenty dokonale vypointovat a nabízí opravdu strhující zážitek pro vaší bránici. 8/10 ()
Další vysoce nadstandartní kousek z Caprovy filmové líhně. Tahle komedie je tak šílená, že jsem při jejím sledování rezignoval na hledání chyb a plně se ponořil do víru zábavy a vykonstruovanosti příběhu. Nutno poznamenat, že bez Caryho Granta by byl film poloviční (něco takového se musí vidět!). Scénář napěchovaný hláškami mi dovolil zapomenout na divadelnost filmu a také mě znovu přesvědčil, že kouzlo klasického Hollywoodu přetrvá snad věčně. 9/10 ()
Galerie (51)
Zajímavosti (24)
- Cary Grant věnoval celý svůj honorář ve výši 100000 dolarů Americkému válečnému fondu. (Kulmon)
- Deník The New York Times posuzuje tuto hru jako nejlepší ze všech dvanácti her, které J. Kesselring napsal. (Cucina_Rc)
- V roce 1958 měla hra pod názvem "Jezinky a bezinky", na které se především podílel Jan Werich, premiéru v České republice v Divadle ABC. (Cucina_Rc)
Reklama