Vlastizrada

Tak taková stupidita není hodna herců, kteří v seriálu vystupují. Špionážní zápletka je krycím příběhem o rodině a lásce k dětem. Chápu, jsou Vánoce, ale zkratkovitě pojatý děj, s pár bitkami 5. cenové kategorie mohl být lepší. Jak místo logických úvah slyšíte neustále, jak je důležité ochránit děti a zase děti, tak brzy tuhle emocionální hru prokouknete a nezůstane tu nic, co by bavilo. (26.12.2022)

Táta je citlivý šéf MI6, máma je profesionální žárlivá kráva poněkud mdlého rozumu. K tomu nějaké ty děti, CIA, MI6, ruští agenti a Kurylenko, aby v tomhle absurdním guláši hrál aspoň někdo, koho už někdo někdy viděl. I kdyby tohle byl jeden celovečerák, a nikoli 5 zdlouhavých dílů vycpaných rodinným drámíčkem, tak by to stejně byl jen takový slaboučký TV odvar. (24%) (28.12.2022)

Má to spád a správně nepříjemnou Olgu. Ale je to strašně pitomé. Navíc to tlačí emoce nejlacinější možnou cestou skrz děti v nebezpečí. Uvěřitelnost fungování tajných služeb, vysoké politiky i běžných lidských vztahů je někde hluboko pod úrovní i libovolného moderní Bonda, jinak krále over-the-tops. Pokud nemáte 3,5 hodiny opravdu na zabití, vynechte. (29.12.2022)

V podstatě jsem dostal to, co jsem očekával. Něco tomu sice chybělo, hlavně v první půlce, ale to bych pak hodnotil výše. Hlavní postava v podání Charlieho Coxe byla vzhledem k jeho funkci dost jeliman. A to ubíralo na prožitku. Zato Olga Kurylenko nezklamala a dost příběh drží. V dané škatulce to není žádná pecka, ale splňuje to daná kritéria a mě to dost bavilo. Vzhledem k menší stopáži se to dalo na jeden zátah. A poslední dvě epizody jsou docela pěkná jízda s nějakým opravdovým překvapením. (29.12.2022)

Adam Lawrence, zástupce šéfa MI6, si vede poměrně poklidný život a na své pozici je spokojený. Dokud nedojde k pokusu o vraždu právě jeho šéfa a Adam se dostává nejvyšší možnou pozici. A zároveň zjišťuje, že jeho dosavadní život byl jedna velká lež. A teď je čas, aby mu to všechno bouchlo do ksychtu. Ale kdo v téhle hře nelže, ten jí nehraje správně ***** Chtěla bych hodně vyzdvihnout dobře vystavěný vztah třech hlavních postav. Na jedné straně máme Adama (Charlie Cox), který nechce nic jiného, než aby jeho rodina byla v pořádku. Na druhé máme Karu (Olga Kurylenko), která se konečně Adamovi svěří s tím, jak to bylo s jeho hvězdnou kariérou doopravdy, a proč se tomu tak stalo. A někde uprostřed je Adamova manželka Maddy (Oona Chaplin), která je v nepříjemné pozici toho, kdo se musí rozhodnou, na čí straně stát. Je skutečně její manžel kompromitovaný, a konečně se dostal na pozici, kde ho potřebují? Nebo bude stát při něm, ať se děje, co se děje? Protože jsou lidé, kteří si Adamova rychlého vzestupu všimli... ***** Přestože je základní linka Vlastizrady poměrně triviální, tady pro mě bylo nejdůležitější, abych se neztratila v tom, kdo komu lže a z jakého důvodu a co z toho chce mít. Dost často se řeší situace "Udělej to pro mě a pomůžu ti.", ale i tak zůstává děj přehledný. Přesto zde přichází největší slabina seriálu. Právě z toho důvodu věčných jsem si nevytvořila vztah ani s jednou postavou. Neměla jsem k tomu prostor ani čas. Vlastně až v posledních dvou dílech. Co se dělo do té doby nemám tušení. A je to velká škoda. *****Vlastizrada je jeden z těch kousků, který má teoreticky všechno potřebné k tomu, aby byl úspěšný. Obsazení je povedené, lokace příjemné, děj dává smysl. Ale působí to strašně sterilně a uměle. Jako kdyby se něco cestou ztratilo. Protože jediná živá postava je Maddy, jenž je ze začátku poháněná žárlivostí, a až mnohem později přejde do módu milující manželka. Adam Charlieho Coxe zde ve spoustě scénách působí, jako kdyby se zapomněl na jiném natáčení, protože ty jeho prázdné pohledy slepce začaly být po chvíli strašně otravné. A jako kdyby se první tři díly rozehříval. Až potom se na to dalo dívat. A Olga Kurylenko? Ta zde předvádí úplně to stejné. Vážně jsem si připadala, jako kdyby až do poloviny děje nikdo z herců nevěděl, proč tam vůbec jsou a co mají dělat. Protože jim to nikdo správně neukázal. ***** Na Vlastizradu jsem se hodně těšila. Moje očekávaní ale nebyla naplněna a já odešla lehce zklamaná. Bohužel se jedná o sterilní tuctovou podívanou, která ve mě nevyvolala žádné emoce. A to mám cokoliv o špionech hodně ráda. Z děje jsem navíc necítila ani naléhavost a vůbec jsem se nebála o postavy. Vtipné na tom je asi nejvíc to, že po shlédnutí Vlastizrady si myslím, že i nedávno vypuštěný Rekrut se všemi svými chybami byl o kousíček lepší. (27.12.2022)