Kaleidoskop

Miniserie, při které můžete sledovat jednotlivé díly klidně na přeskáčku a poté si slepit celek. Ačkoliv jsem zas tak úplně nic neočekával, dostalo se mi přesně to, co jsem potřeboval. Tohle 1000x omýváné téma (ukradeni "bambylionu" peněz, kupy zlata nebo akcií), prostě funguje, když je dobře podáno. A věřte nebo ne, JE ! Humor nechybí (nejvíce pobavil díl ve věznici), akce, drama, napětí i trochu emocí a do toho občasná fajn Funky hudba, zrovna v nejvhodnější chvíli 😁. Shlédnuto během 3 dnu. Zasloužených 65% (27.01.2023)

Těžko říct, jaký vliv má náhodné řázení dílů na Netflixu na vnímání příběhu nebo či je to čistě marketingový bullshit - ruku na srdce, v tomto případě je to vlastně tak nějak zbytečné. Celkový dojem tu srážela spousta nesympatických postav a jejich často nelogické chování - jednu chvíli jsou prezentováni jako tým snů, ale je to očividně časovaná bomba - jak v tohle mohl "geniální zločinec" věřit? Ale jinak to byla celkem zábava a dobrá jednohubka s pár fajn zvraty. 3* (26.01.2023)

Do velké míry klasická produkce Netflixu, která si svoje renomé buduje skrz odvážné tvrzení, že nabízí experimentální vyprávění a nechává diváka sledovat příběh v libovolném pořadí. Je třeba přiznat, že struktura vyprávění skutečně je specifická, důležitější však je podívat se na to, jakým způsobem je této specifičnosti dosaženo. Volitelné pořadí epizod totiž nestaví na sofistikovaně strukturovaných odkazech a vykutálené kontextualizaci, nýbrž na tom, že zápletka a všechny motivy jsou natolik archetypální a okoukané, že si divák vše automaticky domyslí (respektive ho napadnou tři možná řešení a jedno z nich to vždy je). Je to jako koukat na Kobru 11 a vidět nejdřív závěrečnou honičku s ikonickou melodií, potom vraždu/loupež a na konci hádku Semira s Andreou. Vše je nám jasné dopředu, a to, co se v náhodně zvoleném pořadí dovídáme, jsou spíše druhotné detaily a leitmotivy spjaté s postavami v podání ne vždy vhodně obsazených herců (čistě osobní výtka, kterou do hodnocení nepromítám). Za zmínku stojí také podivný výběr hudby, která se do mnoha scén vůbec nehodí a vytváří vtipně schizofrenní atmosféru. V neposlední řadě nesmím opomenout korejsky mluvící černou lesbu coby druhou nejvýstižnější definici “Netflix characteru” (na prvním místě teenagerka z Oscuro Deseo, která své spolužačce vysvětluje, že je v pohodě nebýt lesba). Největšími klady jsou z mého pohledu barevné ladění a s ním spjaté detaily v každé epizodě, ultrachytlavý přízvuk Jaie Courtneyho (v klasické roli nesnesitelného čuráka) a opět nějaká výraznější role pro Rufuse Sewella, kterému ti záporáci zkrátka sluší. 6/10 (02.02.2024)

Slibný koncept, leč nevyužitý, ba dokonce kontraproduktivní. U některých epizod vyloženě vadí nechronologické přehrávání, u jiných zase ne. Nicméně všechny epky prozradí vše, co se odehraje v poslední epizodě. Žádné nečekané překvapení, žádná nečekaná reakce nějaké z postav. Nic. Hrozně chybí napětí, celé to má pouze "Hm efekt". Škoda. (23.05.2023)

Vyzkoušené zlodějské téma, které mohlo být lépe podané. Překvapuje mě, že je to z USA. Tipoval jsem spíš na nějaké Španěly. Místy je to dobré, místy dost dobré a místy naivní, nedotažené nebo bez náboje. Nevěřím, že má každý nějaké jiné pořadí a názvy kapitol podle barev také nemá vůbec žádný význam. Snaha o větší zviditelnění měla být raději zvětšením koulí u seriálu. Lepší průměr. 70%. (06.01.2023)