Láska napříč věkem

Scénáristicky velmi originálně pojatá romantická dramedy, ve které herecky září Julianne Moore v roli Gracie. Todd Haynes umožňuje divákovi, tak jako v loňském roce Spielberg ve Fabelmanových, nahlédnout pod pokličku filmařské profese, tentokrát z pohledu herce a jeho předlohy. Divák dostává unikátní psychologický vhled do duší řady postav, které si interpretují identické situace zcela odlišně, přičemž každá z nich je do značné míry ovlivněna svou minulostí a budoucím zájmem. Následná konfrontace postav a jejich odlišných perspektiv dává May December ty správné grády a roztáčí nádhernou psychologickou hru s divákem. Ten si začíná uvědomovat, jak složitá může být pro herce interpretace své předlohy, zvláště pokud svádí vnitřní boj s vlastním přesvědčením a profesními zájmy. Velmi silné čtyři hvězdy. 👍 (22.01.2024) (22.01.2024)

Vynikající, suverénně zfilmované melodrama s několika fantastickými inscenačními řešeními záběrů a scén (hello Věrná kopie). Sirkovskou zakázanou romanci starší žena-mladší muž z All That Heaven Allows tentokrát Haynes převádí v podchlazeně perverzní studii tvorby vlastního sebeobrazu, v níž předstírání existuje na obou stranách: ve vztahu Gracie a Joea a v postavě herečky Elizabeth, která se na návštěvě u Gracie snaží dopátrat pravdy, ale paradoxně se nedokáže odpoutat od špatně předstíraných sympatií, afektovanosti a cynického záškodnictví. Takřka každá scéna je jaksi vychýlená, znepokojivým způsobem "špatně", a to způsobem, jaký nepamatuju z žádného jiného filmu. Je tam tolik vrstev, rozporů, ambivalencí (a samozřejmě paralel), že se k May December budu chtít rozhodně ještě vrátit. Nejlepší Haynes od Carol. (07.12.2023)

Stylizací a náladou mi to připomíná a jeví se mi jako dělané pro De Palmovy thrillery (ten suspense soundtrack / piano motiv), zejména ty, které natáčel v osmdesátkách. Todd Haynes je spíše biografický režisér, nicméně, 'May December' je volně inspirováno případem Mary Kay Letourneau, která pár let zpátky zemřela a jejíž "pozůstavší druhá polovička příběhu" aktuálně vnímá tenhle snímek jako urážku (což dokážu pochopit, trochu jako pokusná krysa, se kterou si ženský dělají, co chtějí, ale taky krysa, se kterou by řada mužů vděčně a ráda měnila místo). Elizabeth (Natalie Portman) se ocitá v rodinném kruhu, kde žije starší žena Gracie (Julianne Moore) v poklidné komunitě s mnohem mladším mužem (Charles Melton) a jedou si svoje. Elizabeth se snaží pochytit, studovat Gracie v přípravě na indie film, kde ji má ztvárnit. Gracie žije v post-části svého života, kdy už má skandál s mladíkem za sebou a teď můžou oficiálně žít spolu, i navzdory všemu. Žít s tím, s kým chcete žít (no není to krása? láska nezná věkových hranic... někomu to vyjde, navzdory všemu)... děti ne o tolik mladší, než jejich otec, rozpadlé manželství, grooming, je tu hodně zvláštního mezi řádky, a člověk musí uznat, že Mary Kay Letourneau byla ve věku, kdy otěhotněla s dvanáctiletým Vilim Fualaauou krásná ženská a který z kluků kdy nesnil, že by si to dal se svojí krásnou učitelkou a kdyby na to došlo, nešel by do toho? A fakt, že společnost, se na věci týkající se žen / mužů, holek / kluků dívá vždy velmi odlišně, v tomto případě Letorneau tiskem prezentovaná skoro jako oběť, kdežto převrátit role, jsme jinde, že? Zaujala mě i narážka ve filmu, že sama Letorneau mohla být zneužívána a neměla do poslední chvíle pochybnosti o tom, že v jejím pojetí neudělala nic špatně, dokonce i její interviews s Fualaaou a tiskem, kde se snaží, nevím o co, ale "Who was in charge? Who was the boss?" bylo bizární sledovat. Zpátky k filmu, Elizabeth ale začne ta příprava trochu lézt přes hlavu - a o tom je pak celá druhá půlka filmu, herečka se začne identifikovat a trochu příliš šmejdit a vtírat se Gracie do života, buď jako geniální method acting, nebo jako to, že tomu taky přišla na chuť, což vyvrcholí tím, že si "taky pochutná". Myslím si ale, že film jen tak cmrndá po povrchu a má opravdu pomalé tempo a celkem nudí, snaží se tu pomalost přihrát na dramatičnost námětu, ale chybí tomu spád, chybí tomu, ano, právě ta ona thrillerová suspense část, je to taková plochá studie, která má zajímavé téma, ale zůstává na půli cesty a spíše než dělá dobré drama se snaží o dobré drama. Překvapivě přeceněná záležitost, která byla jako dobrej vtip nominovaná na glóbech jako muzikál/komedie, ale já od ní očekával mnohem víc. 6/10 (10.03.2024)

Hviezdne obsadený film o dvoch ženách, ktoré sa snažia navzájom spoznať, a popri tom objavujeme taje zo škandalóznej minulosti. Námetovo to bolo skvelé, akurát ten scenár pôsobil miestami dosť neprehľadne a ja osobne som dlho tápal, kým som pochopil viaceré okolnosti. To je inak celkom škoda, lebo práve toto mi bránilo v tom, aby som si film komplexnejšie užil. Nie som fanúšikom priamočiarosti, ale v tomto prípade by tomuto celkom pomohla. Pomohla by aj obsiahlejšia retrospektíva. 3* (17.01.2024)

Filmový festival v San Sebastianu, film číslo 8. Zvolené téma se mě osobně dotýká, ale bylo tak chladně podáno, že jsem celému příběhu byl na míle vzdálen. Pořád jsem čekal, kdy se výborná dramatická hudba setká s dramatickým gradováním příběhu, ale to se nedostavilo prakticky nikdy a ve mně tak spíše převládlo zklamání z obsahu. Nejvíce se mi líbila postava Elizabeth v podání Natalie Portman, dlouho jsem ji nikde neviděl, pokud pominu Thora, o to více jsem si díky tomu mohl vzpomenout na její slavné role. Julianne Morre je samozřejmě také tradičně výborná a překvapila mě vedlejší role Charlese Meltona známého díky Riverdale. Snímek, který by si zasloužil více silných emocí, protože ty by měly být základem pojednávaného příběhu. (25.09.2023)