Režie:
Todd HaynesScénář:
Samy BurchKamera:
Christopher BlauveltHudba:
Marcelo ZarvosHrají:
Natalie Portman, Julianne Moore, Charles Melton, Andrea Frankle, Kelvin Han Yee, Cory Michael Smith, Piper Curda, D. W. Moffett, Drew Scheid, Hans Obma (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Elizabeth Berry (Natalie Portman), slavná herečka, v rámci příprav na svou novou roli přijíždí do státu Maine poznat Gracie Atherton-Yoo (Julianne Moore), ženu, kterou má ztělesnit na filmovém plátně a jejíž milostný život před dvaceti lety rozbouřil bulvár i celou zemi. (mac000)
Videa (3)
Recenze (48)
Na May December oceňuji nejvíc originálnost. Téma vztahu zralé dospělé ženy s mladým chlapcem, propíraného v médiích, jsem možná kdysi viděla v nějakém televizním filmu, ale určitě ne na velkém plátně. A už vůbec jsem nikdy neviděla téma přípravy herečky na roli ve filmu, inspirovaného skutečnou událostí. Ta má právě ztvárnit onu zralou ženu, a proto se, v rámci rešerše, na chvíli vetře do jejich životů a soukromí. Velmi povedená kombinace. Navíc skvěle zahraná. Nejkurióznější na celém filmu je hudba, protože je možná až přehnaně dramatická. Člověk čeká nějaké brutální drama, vyhrocenou scénu, a nakonec přijde něco zcela běžného… Pro ilustraci: nejvíce mi utkvěla v paměti scéna, kdy Julianne Moore připravuje v kuchyni občerstvení na zahradní slavnost a v momentě, kdy otevírá lednici a začne do ní dlouze zírat, začne hrát ta brutálně dramatická hudba, takže člověka napadne, že tam našla uříznutou hlavu, nebo že se třeba chopí nože a podřeže si žíly… a ona jen prohlásí „asi máme málo hotdogů“… Ve výsledku je to velmi komické a takových scén je tam více. Nějaké to drama tam ale je, Julianne i Natalie jsou tam obě skvělé, a jak jsem říkala, je to celé velmi originální. Také mě velmi bavila role Charlese Meltona, mladého otce, který začne svůj život a vztah se svou výrazně starší ženou analyzovat, zpochybňovat. [Festival de Cannes 2023] ()
(5/10). Musím říct, že takto jsem si otvírák měsíce zamilovaných rozhodně nepředstavoval. May December má tematický název, takže jsem si jej chtěl pustit poslední dubnový den, jako takovou pomyslnou značku, která odstartuje tento kvetoucí měsíc. Musím říct, že pro mě bude květen velice náročným měsícem a doufám, že jsem si tímto filmem vybral všechno negativního, co mě v následujícím měsíci čeká. Přeci jenom budu potřebovat u státnic i trochu toho štěstíčka. May December mě zaujalo především díky tomu, že na režisérskou židli usedl Todd Haynes. Tento tvůrce si doslova libuje v tématech, které rezonovaly americkou společností a tím příběh, který stojí za tímto filmem rozhodně je. Jeho přechozí projekt Dark Waters ve mně totiž rezonoval ještě dlouho po závěrečných titulcích. To se však nedá říct o tématu, které rozebírá film May December. Největší problém vidím v celkovém uchopení tématu, protože mnohem lepší by bylo, kdyby se snímek odehrával v době, kdy se to celé stalo. A ne se na to dívat až po nějakých x letech zpětně, kdy už ten věkový rozdíl není tak očividný. May December sice ukazuje, že psychologie v tomto případě není pouze pro srandu králíkům, protože tady máme ukázkový příklad nepřipravenosti na rodičovské povinnosti. A jak by ne, když otec rodiny je na tom podobně věkově, jako je vlastní děti. Ovšem člověk by od takového tématu čekal, že se vám bude zvedat žaludek vzhledem k takovému činu. Místo toho jsme svědky toho, jak Natalie Portman slídí u duševně labilní ženy v domě a snaží se jí poté zachytit ve filmu, který točí. Herecké výkony jsou jako vždy přesvědčivé a izraelská kráska zde ukazuje, že zraje jako víno. Její protipól - Julianne Moore tady hraje přesvědčivou predátorku, které v určitých chvílích Natalie Portman svým precizním herectví až děsivě podobá. I tak patří May December k filmům, který hrubě nenaplnil svůj potenciál a řadí se k těm slabším filmům o skutečných událostech. Přitom karty byly rozdány velice slibně. "I thought you actually liked me, and that we had a connection. - I like you. - Then what was this about? - This is just what grown-ups do." ()
Hviezdne obsadený film o dvoch ženách, ktoré sa snažia navzájom spoznať, a popri tom objavujeme taje zo škandalóznej minulosti. Námetovo to bolo skvelé, akurát ten scenár pôsobil miestami dosť neprehľadne a ja osobne som dlho tápal, kým som pochopil viaceré okolnosti. To je inak celkom škoda, lebo práve toto mi bránilo v tom, aby som si film komplexnejšie užil. Nie som fanúšikom priamočiarosti, ale v tomto prípade by tomuto celkom pomohla. Pomohla by aj obsiahlejšia retrospektíva. 3* ()
Ze začátku musím říct, že nerozumím tomu z jakého důvodu byl film nominovaný v kategorii nejlepší komedie nebo muzikál. Je to drama jak poleno. Je to navíc vyloženě ten typ "nepříjemného" filmu, který ve vás vyvolá stavy úzkosti a nepříjemných pocitů, protože vidíte cringe postavy, které se přetvařují jak jsou ve skutečnosti dobrými osobami. Julianne byla skvělá. Od Natalie jsem čekala možná trochu víc, ale jak četla ten dopis, byla úžasná. Nicméně si myslím, že se u toho dalo vytřískat daleko víc a něco tomu chybělo. ()
No, tak další oscarová sezona klepe na dveře. Mezi nominacemi na Zlaté glóby, které naostro vykopávají boj o zlatého plešouna, se nejednou objevuje i tohle drama Todda Haynese, které ovšem půjde velmi brzy do modrých čísel. Chtělo to totiž v několika ohledech mnohem větší péči a hlavně hmatatelnější emoce. Ale postupně. Bylo to vydatné sousto nejen pro bulvární média. Skandál z druhé poloviny 90. let, kdy vdaná učitelka navázala intimní poměr s dvanáctiletým žákem a dokonce s ním otěhotněla. Odsoudili ji za znásilnění, odseděla si 7 let, vztah ale kupodivu ani vězení nezničilo. Mnoho let poté spolu tihle dva vedou zdánlivě idylický život, do kterého vstoupí ambiciózní herečka, která se snaží získat zkušenosti pro svou roli. Někdejší události má totiž zachytit chystaný nezávislý snímek. Jak už to tak ale bývá, na povrch se začnou dostávat nepříjemné skutečnosti nestandardního vztahu. Zvláštně přehnaně dramatická hudba, podivné tempo, dialogově nestrhující, na Haynese tradičně odtažité a chladné i znovu spoléhající na kvalitní herce. Ti v jeho filmech sbírají ceny (nebo nominace) jak na běžícím páse. Nejvíc se mi líbila patrně nestárnoucí Natalie Portman. ()
Galerie (32)
Zajímavosti (16)
- Charles Melton pribral skoro 20 kg, aby stvárnil úlohu Joea. (Arsenal83)
- Film se natáčel ve městě Savannah v americkém státě Georgia. Natáčení trvalo 23 dnů. (peeteno78)
- Haynes povedal, že film je čiastočne inšpirovaný filmami Ingmara Bergmana Persona (1966) a Hosté večeře Páně (1963). (Arsenal83)
Reklama