Pán much

Na zfilmování tohohle skvostu jsem byla vážně hodně zvědavá... Příběh sám o sobě je natolik sugestivní a propracovaný, až člověka mrazí. Ani jsem nečekala, že by se to tvůrcům nějak moc zvrtlo - však taky ne... Sice mě trochu mrzelo, že úplně nevyužili ten obrovský potenciál, který jinak Goldingova předloha může nabídnout a že se tam třeba ani nedostaly věci, které mě na knížce baví vlastně nejvíc, ale stejně mám pocit, že to nebylo zas tak úplně marný... ;-) Příjemně mě překvapil typový výběr herců i exteriérů. A samozřejmě taky herecké výkony všech dětí... (30.08.2009)

Pán much je hodně drsná a nekompromisní podívaná. Celý film je napínavější víc než kdejaký rádoby horor a po celou dobu jsem měl nepříjemné mravenčení v břiše. Pro mě osobně se jedná o naprostý filmový skvost, i když kupodivu ne moc známý. Musím vyzdvihnout i bezchybné výkony dětských herců, díky nimž snímek působí ještě o něco uvěřitelněji. Lord of the Flies je ale hlavně filmem o tom, kolik zla se skrývá v takové dětské duši pokud zrovna není na blízku nějaká autorita a co všechno se může stát když připadne moc do rukou nesprávné osobě. S tím, že tyto myšlenky dotáhli tvůrci až k naprosté dokonalosti. A pro mě je tento film dokonalý. (09.08.2008)

Už to tady bylo milionkrát. Přesně tak, takových příběhů ve kterých někdo ztroskotá na pustém ostrově a my sledujeme jeho nebo většinou jejich boj o přežití a zajištění základních potřeb nutných k životu tu bylo mnoho a ještě mnoho bude, protože je to vděčné téma a lidi to zajímá, když je někdo v úzkých neřkuli na dně, celkově řečeno když je na tom někdo hůř než oni, tak to vždycky potěší, co si budeme povídat, hned nás to zahřeje u srdce, že nejsem na jeho či jejich místech a válím se pěkně v teple domova a nemusím se starat o nějakej oheň či jiné základní priority lidského života. Ať už to byl legendární Robinson Crusoe, Tajuplný ostrov, Dva roky prázdnin či v neposlední řadě americký seriál Ztraceni (2004), tak jsme vždy viděli napínavé příběhy hlavních postav těchto filmových počinů. V tomto filmovém zpracování úspěšného prvního románu od anglického spisovatele Williama Goldinga se stejnojmenným názvem si můžeme všimnout, že se liší ve velkém množství detailů narozdíl od knižní předlohy. Pro příklad připomenu vynechání přestřelky letounů nad ostrovem a následující minipříběh anebo také rozhovor chlapců u ohně, kde se baví o seriálu Alf (1986), který vznikl až v druhé polovině osmdesátých let zato tato kniha vyšla jich v letech padesátých. Ale to jsou jen detaily. Koncept a hlavně poselství tohoto příběhu zůstal stejný a to je důležité a výběr dětských herců byl taktéž uspokojivý i když jsem většinu z nich neznal, tak své postavy zahráli poměrně reálně, že se jim to dalo i uvěřil. Důležité je, že z počáteční dětské euforie chlapců, kteří byli šťastni, že nemusí poslouchat žádné dospělácké kecy a rady, co smí a co nesmí se po vniřních neshodách rozdělili na dvě skupiny, v nichž v první skupině zavládl rozum, empatie a celkově smysl pro spravedlnost a sociální cítění, zato v druhé skupině zavládla touha po svobodě a lovecké vášni a poslouchání jednoho vyvoleného, který rozkazuje a trestá. To, co se stane posléze je jen důkazem toho, že každý člověk má v sobě zakodované skryté zlo, které může kdykoliv vylézt na povrch přesně jako to vidíme v tomto snímku. Za mě musím dát po zralé úvaze zasloužených 90%. (31.05.2021)

První polovina filmu je poměrně reálná a dobře uvěřitelná. Těžko říct, jestli špatný scénář nebo obsah předlohy zapříčil, že druhá polovina filmu působí nesmyslně až groteskně a tím degraduje solidně ztvárněnou první část. Za zmínku stojí povedená hudba, která toho ale moc nezachrání. Filmařsky to není špatné, ale prostě jak míjí jedna absurdita druhou, člověk tomu přestává věřit. (16.03.2013)

Pán much má především vynikající předlohu v Goldingově knize, kterou jsem kdysi dávno na střední četl. Již tehdy na mě velmi zapůsobila, a když jsem narazil na filmové zpracování, nemohl jsem odolat. Bohužel, jak už to často bývá, film je slabší než kniha. Není rozhodně špatný a pro neznalé předlohy, může být i skvělý, ale ve srovnání s knihou je dle mě horší. Ten rozdíl pramení především z mé představivosti, která pracuje z mého pohledu ideálně, jednoduše proto, že je to má představivost. Film je vždy představivost někoho jiného a u podobného typu filmů (drama přecházející v thriller) to je vidět výrazněji. Hodnocení závisí od toho, zda jste knihu před filmem nečetli (čtyři hvězdy), nebo jako já četli (tři hvězdy). (29.10.2020)