Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kralevic Hamlet se účastní pohřbu svého otce, po jehož tragickém skonu zaujímá jeho místo po matčině boku strýc Klaudius. Jako nový král na Hamleta naléhá, aby se co nejrychleji oženil s Ofélií, Hamletovi se však ve snu zjeví duch jeho otce a prozradí mu, jak se ve skutečnosti věci mají. Zdrcený Hamlet je tak postaven před nejtěžší volbu svého života… Italský režisér Franco Zeffirelli se v kinematografii prosadil adaptací Shakespearovy komedie Zkrocení zlé ženy (1966), kterou pojal jako nečekaně dynamickou, až bujarou zábavu, zasazenou do renesančních kulis. Ještě úspěšnější byl Zeffirelli s filmem Romeo a Julie (1968), v němž obvyklý patos a sentiment nahradil dramatickým spádem a strhující citovou naléhavostí. Podobný realizační klíč, využívaný také v jeho operních a divadelních inscenacích, zvolil tvůrce v roce 1990 i ve filmovém přepisu Hamleta. Shakespearovy dialogy, plné sofismů a metafor, jsou zde většinou kráceny tak, aby děj měl co nejrychlejší spád. Za stejným účelem jsou z původního textu škrtnuty některé vedlejší motivy (tažení norského kralevice Fortinbrase). Na první pohled možná překvapující obsazení Mela Gibsona do hlavní role má rovněž svůj původ ve snaze přiblížit starý příběh divákům, zvyklým na kánony akčního filmu. Zeffirelli se pro Gibsona rozhodl po zhlédnutí filmu Smrtonosná zbraň: scéna, v níž se zhroucený policista Riggs nemůže odhodlat k sebevraždě, byla pro něj moderní a výborně zahranou analogií známého monologu „Být či nebýt.“ Zatímco tragédie veronských milenců v Zeffirelliho podání koncem šedesátých let korespondovala s tehdejší revoltou mládeže proti konvencím a předsudkům rodičovské generace, nový Hamlet není osobní výpovědí ani osobitou interpretací. Příběh váhavého mstitele je inscenován s příslovečnou Zeffirelliho kultivovaností a výtvarnou vytříbeností, a jako takový se kromě řady dalších cen dočkal dvojnásobné nominace na Oscara. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (123)

elizabeth_ba 

všechny recenze uživatele

"Být nebo nebýt – to je otázka..." A víš co, jdi někam, Hamlete... Do filmu se tohle, podle mě veskrze divadelní, drama ani za mák nehodí. A proč tři hvězdičky a proč jsem se vůbec na to dívala? Inu, protože jsem to chtěla vidět. Číst ho, k tomu jsem neměla odvahu, ale soudím, že by se mi předloha nelíbila. S některými Shakespearovými díly mám prostě problém, kromě tohoto mi vadil např. se Sen noci svatojánské nebo Kupec benátský, naopak líbil se mi Caesar nebo Antonius a Kleopatra. Hm, takového Tita Andronica radši nebudu ani zkoušet. Ale zpátky k hodnocenému a už skutečně jen pár slov, poněvadž s náladou na tohle jeho světoznámé dílo jsem se teda rozhodně dneska nepotkala, strašně, ale opravdu strašně, mě iritovalo... ()

Cimr 

všechny recenze uživatele

K filmu mě přivedl mix Zeffirelliho, Morriconeho, Gibsona (toho nemám rád, ale byl jsem zvědavý na Hamleta v jeho podání) a Close. A také mě zaujala věta na obalu, a sice že tato verze je rozhodně nejoriginálnějším zpracováním klasického příběhu. Nakonec se mi ale zalíbil z přesně opačného důvodu - že to nebylo vůbec originální, ale naopak klasicky dobře vystavěné, bez nějakých excesů, pokusů o šokující modernizace nebo tak něco. Herci nezklamali, akorát Morricone trochu jo. Žádné Tenkrát na Západě 2 se nekoná. Jinak mi ale tato verze v ničem nevadila. ()

Reklama

kolemjdouc 

všechny recenze uživatele

slabý průměr.Film poskytuje víc možností než jeviště v divadle - tam mají herci a režisér opravdu malý prostor.Tady se děj táhl a navíc jako utržkovitě.Postrádala jsem plynulost a větší popisnost..Shakespeare dává spoustu možností !Jen je uchopit.U Velké Británie bych čekala že to nechá ukočírovat lépe.Ta je na historická dramata velice dobrá. ()

Joe321 

všechny recenze uživatele

Shakespeara mám svým způsobem rád, protože dává průchod lidským emocím a chtíčům. Něco málo jsem od něj přečetl, něco málo viděl v divadle. Gibson jako Hamlet je překvapivě uvěřitelný a ani nehraje takový ten svůj Lethal Weapon standart (ten mám rád, sem by se ale nehodil), což mě překvapilo. Pár scén je zde povedeně vygradovaných (představení či konec) a výborně zahraných. Jedno z neoprávněných negativ je jazyk, kterému je těžko rozumět. Jinými, ale už oprávněnými, je podle mě spíše divadelní výprava a hlavně chybějící či nevýrazná hudba. Tak jako tak, dobrá adaptace. -"Oh villain, villain, smiling, damned villain!" ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

No nebudem si nic namlouvat, film sem si opravdu nepoustel kuli tomu, ze je podle hry od Shakespeara, ale pustil sem si ho kuli skvelymu obsazeni. A bohuzel se stalo presne to, ceho jsem se obaval. Dve hodiny se vicemene keca, navic tim divnym shakespearovskym jazykem, takze jsem kolikrat ani nevedel, o cem ze to mluvi a co resi. Navic se vetsina deje odehrava na hrade a silne to pripomina divadlo. Prirovnal bych to ke Karamazovejm, je to divadelni, ale zaroven perfektne atmosfericky. Skoda, ze to zajimavy by dalo tak na hodinku deje, takze vetsinou sem musel jen cumet, jak postavy furt dokola neco melou, kazdej se desne trapi a misty to az nudi. Nastesti tu jsou skvely herci, Gibson podava jeden z nejlepsich vykonu, takze je skoda, ze musi furt dokola mlit ty nezazivny kecy, Helena Bonham Carter tu jeste nevypada jak strasidlo, takze ta jeji trochu naivni asi princezna nebo co ji dobre sedla a Glenn Close hraje taky solidne. Takze celkove v ramci filmu podle Shakespeara nadprumer, ale jako nejaky historicky drama to moc neobstoji, na to je to silene ukecany. ()

Galerie (47)

Zajímavosti (8)

  • Když v 90. letech uvedla v neděli Hamleta televize Nova, její ředitel Vladimír Železný se o týden později ve svém pořadu Volejte řediteli (od r. 1994) omlouval divákům za zařazení tohoto filmu do hlavního vysílacího času. (Přemek)
  • Mel Gibson později prohlásil, že hrát vedle Paula Scofielda, to je “jako když vás hodí do ringu s Mikem Tysonem”. (džanik)
  • Mel Gibson nebyl nadšen tím, že v největší scéně filmu, kde zazní jeho legendární hláška, „Být či nebýt“, musí hrát hudba. Ptal se režiséra jestli je tak nevýrazný, že ho musí doplňovat hudba. V amerických kinech pak šla do kin tato scéna bez hudby. [Zdroj: kniha Ennio Morricone a jeho filmový svět - Jan Šmíd] (major.warren)

Reklama

Reklama