Million Dollar Hotel

Film, který do vás dvě hodiny tluče polopatisticky myšlenku, že svět je jeden veliký hotel, naše duše jsou pokoje a my čekáme na návštěvu krásné Milly, abychom překonali osamělost v zázraku spojení dvou pokojů (rozuměj duší). Každý pokoj má své zvláštnosti, my do něho utíkáme a někdy se v něm zavřeme před sebou a před světem, takže potřebujeme tvrdého vyšetřovatele, i když nás to bude stát skutečnou krev. Davisovo mumlání začne lézt na nervy po pár minutách, doslovný scénář po půlhodině. Hudebníci by měli hrát a ne přemýšlet. (05.11.2008)

Moje pocity po vzhliadnutí Milllion Dollar Hotel? sú podobné tým, ktoré by nastali v reštaurácii keby som si objednala drahy šťavnatý steak a v reáli by mi priniesli zosušenú lacnú pseudo panenku a miesto latte studenú kávu. No proste grc to bol....Tento film chcel byť strašne dojemný a cool, naopak vyznel ako koncentrovaná nuda a silená zábava. (01.08.2007)

Někoho Million Dollar Hotel do sebe vtáhne, někoho nikoliv. Psychedelická, místy až surrealistická ukázka přesného vedení z režisérské židle, bezchybného herectví (překvapivě i u Milly Jovovich) a v neposlední řadě příkladné práce s kamerou. Doplnění o písně z repertoáru U2 už je jen třešničkou. První obrovská příležitost pro Jeremy Daviese nedopadla vůbec špatně, škoda že se na film trošičku zapomíná. Teď Jeremy musel opětovně dokazovat svůj um ve Ztracených. Pro Million Dollar Hotel je škoda, že tomuhle stylu vyhovuje vkus jen u zlomku diváků, v opačném případě by jistojistě šlo o klasiku. (02.07.2010)

Ani teraz nechápem čo bolo hlavnou pointou tohto diela, nezdalo sa mi že by niečo vychytávalo niečo zobrazovalo či symbolizovalo, bol to jeden veľký úlet miestami bavil, ironizoval ale i nudil. Mel Gibson mi pripadal ako do filmu dosadený úmyselne, pôsobil na mňa ako šperk ktorý mal pomôcť lesku filmu, každopádne sa tak nestalo a čo sa týkalo Jovovich či Daviesa ani oni nehrali dobre. Bola to len jedna veľká prestrelka šialensta, irónie i komédie. Možno že bol režisérov úmysel skrytý za príbehom či postavami no ja som ho prečítať nemohol. (30.07.2007)

Další úžasný film Wima Wenderse a já jsem opravdu potěšena, že se mi taky jednou líbí něco, co většinu nechává chladnou. Absurdní příběh s podivnými postavami daleko za hranicí normality mi hodně připomínal Hotel Splendide, policejní detektiv v podáni Mela Gibsona zase postavy Davida Lynche. Z počátku zcela absurdní příběh zasazený do detektivního rámu se odvíjí jakoby odnikud nikam, ale vnitřní logika vyplave na povrch na samotném konci. Pro mne zcela bezkonkurenčních 100% a připomínám úžasnou postavu pátého a veřejnosti neznámého člena skupiny Beatles, stvárněnou Peterem Stormarem. (06.06.2008)