Million Dollar Hotel

Čekal jsem od toho něco ve stylu Lynchových nebo Kellyho filmů, no moc se jim to nepodobá. Tohle je sice divné, ale je to hlavně tím, že se to odehrává mezi blázny, hlavní hrdinové divně mluví, divně se chovají (vlastně to hodně stojí na hereckých výkonech, které jsou tady dost dobré) a to je tak nějak všechno. Příběh to má jednoduchý od začátku do konce, na konci by teda mohl přijít zajímavý zvrat, ale to by se film musel předělat, hlavně scény s Eloise. Mě osobně tu chyběla nějaká pořádná atmosféra, takhle si ten film prostě plynul a samotné prostředí podivného domu s podivnými lidmi nemohlo fungovat dlouho, takže mě to bavilo tak 50 minut a ten zbytek jsem tak nějak dokoukal. Filmařsky je to docela dobrý, ale moc si to mě to nezískalo. I tím, jak je to moc dlouhé, dvě hodiny jsou fakt moc. 3* (15.12.2018)

Asi nejkrásnější filmová báseň, jakou jsem měl tu čest vidět. Můj první Wenders a hned do mě ťal takovýmto způsobem! Nádherný snímek, který jsem po velmi krátké rozvaze zařadil mezi svých 25 nejoblíbenějších kousků. Možná jsem si MDH tak zamiloval proto, že k magorům mám svým způsobem tak nějak blízko. - Ne, magor nejsem. :) - Jo, a tím "MDH" myslím "Million Dollar Hotel", a ne žádnou neo-pseudo-zkratku typu IMHO (to kdybyste se nedovtípili). (26.06.2007)

Někoho Million Dollar Hotel do sebe vtáhne, někoho nikoliv. Psychedelická, místy až surrealistická ukázka přesného vedení z režisérské židle, bezchybného herectví (překvapivě i u Milly Jovovich) a v neposlední řadě příkladné práce s kamerou. Doplnění o písně z repertoáru U2 už je jen třešničkou. První obrovská příležitost pro Jeremy Daviese nedopadla vůbec špatně, škoda že se na film trošičku zapomíná. Teď Jeremy musel opětovně dokazovat svůj um ve Ztracených. Pro Million Dollar Hotel je škoda, že tomuhle stylu vyhovuje vkus jen u zlomku diváků, v opačném případě by jistojistě šlo o klasiku. (02.07.2010)

První hodinu jsem nedokázal pochopit a pak jsem to už tak nějak vzdal. Je šance, že kdybych ztroskotal na pustém ostrově a měl k dispozici jeden jediný tento film, tak bych po několika reprízách tomu dokázal přijít na chuť. Ale ta šance je opravdu velmi nízká. A hlavně by to byl důkaz toho, že už mě hráblo. 10% (07.08.2020)

V jednom husto komerčnom filme som sa dozvedel, že na konci filmu nám vždy zahraje nejaká pekná pesnička, aby sme mali pocit, že film stál za to. Wenders si musel na vyvolanie tohto diváckeho pocitu pozvať U2 hneď na nahratie celého soundtracku. Ale mňa neoblafli ani pomocou Ground beneath her feet. Kvality tejto piesne neznamenajú automaticky kvality filmu. Sú neporovnateľné. (19.06.2012)