Million Dollar Hotel

Emotivní filmová balada, která působí jakoby byla šitá horkou jehlou, ale nikdo jí nemůže upřít její silnou nadčasovost a všeobjímajícnost. Stejně jako v komixu je celý svět vyobrazen v podobě jediného města, tady je tím světem právě "miliónový" hotel. Poslední zastávka společensky nedůležitých lidí na cestě do pekel. A díky smrti jednoho z nich se i oni stanou na malou chvilku těmi nejdůležitějšími - tedy alespoň v jejich očích. Vždyť se dostanou i do televize. Zároveň se zde pomalu rozplétá - a také vše spojuje - i motiv lásky, přátelství, zrady a pomsty, který je tak samozřejmý, jakoby by byl vystřižený ze samotného Shakespeara. Každá postava je jedinečná a neuvěřitelně zajímavá - každý její následující krok je navíc dopředu nepředvídatelný. A největší předností filmu jsou pak herecké výkony - jmenovat musím minimálně dokonale rozpolcenou Millu Jovovich, krutého a chápavého Mela Gibsona, naprosto dokonale Lennona imitujícícho Petera Stormarea a poklonu si zaslouživšího Jeremyho Daviese - jak za Tom Toma na obrazovce, tak za Tom Toma vypravěče, který filmu dal neuvěřitelnou atmosféru. Čtyři a kousek. [prosinec 2006] (25.12.2006)

Mně tohle strašně dostalo, a to ne proto, že miluju U2. Kdyby to byla nuda s písničkama U2, radši bych si pustil DVD se záznamem nějakého koncertu než koukat na film. Ale Wenders opět ukázal, že je skvělý režisér. Bizarní hotel uprostřed moderního velkoměsta, hotel s přídechem starých časů, bizarní obyvatelé, skrývající ve svých duší hodně roztodivné touhy a frustrace. Pomalé rozplétání příběhu, krásná práce kamery, krásná hudba (jsme u toho:)... Pro Wenderse musí mít člověk pochopení, milovníci popcornovek tohle nemůžou nikdy chápat. (29.03.2006)

hotel do ktereho se nejezdi na rekreaci. osazenstvo jako vystrizene z pronasledovani a zavrazdeni jeana paula marata predvedene divadelnim souborem blazince v charentonu za rizeni markyze de sade. skvely soundtrack od u2, bonovo cameo trvajici 1s a prijemne prekvapeni v podani mela gibsona. to je the million dollar hotel - dalsi stylovy film wima wenderse, ktery ale kazdemu nemusi sednout. idealni kandidat na pulnocni filmove pokoukani z postele, pokud 2. den nemusite vstavat v 7 rano. (07.02.2006)

Nenechte se odradit faktem, že scénář k tomuhle Wendersovu filmu psal ten angažovaný trapák "Bono" ze sračkoidní kapely U2. Film je to totiž existenciálně silný, vizuálně nádherný, poetický, hluboký a... zkrátka geniální. "Bona" od té doby, co jsem film viděl poprvé, už nepovažuju až za takového trapáka, a jeho hudba už mi nepřipadá tak sračkoidní. Meditativně nostalgický příběh skupiny podivínských a více nebo méně šílených individuí, obývajících zašlý hotel na okraji centra Los Angeles, podbarvený krásnou meditativně nostalgickou hudbou. Hlavním pilířem filmu je fantastický a strhující výkon Jeremyho Daviese, kterému zdatně sekundují například zvláštní (opravdu hodně "zvláštní") agent FBI Mel Gibson, pátý člen The Beatles Peter Stormare, v malé (ale výrazné) roli Julian Sands (jeho replika o umění je trefná) a ve své životní roli i ošklivá transka Miloš "Milica" Jovović, která se tu ovšem famózně blýskne v roli psychicky labilní pouliční holky, ve které jí to místy přiznávám docela slušelo (respektive tahle role jí slušela/sedla jako ulitá). Film, který mě nikdy neomrzí a nebýt Lisbon Story, byl by mou Wendersovou jedničkou. (12.03.2014)

Tak, mne sa tento film veľmi páčil. Hoci jeho záver vieme už na začiatku, páčila sa mi tá zmes podivínov, bláznov a kadejakých indivíduí a niektoré hlášky. Sem-tam to bolo aj vtipné a celé mi to prišlo fakt super. Herecké výkony Mela Gibsona, Milly Jovovich a hlavne Jeremy Daviesa boli fakt úchvatné. Hudba od U2 mi padla ako uliata, mám rád ich hudbu a Wim Wenders nakrútil ďalší skvelý film. (06.01.2014)