Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Tragikomický příběh z tragikomické doby - tak by se dala charakterizovat hra Jiřího Hubače, která měla premiéru v květnu 1991. Drama dvou kamarádů, kteří za války jako čeští letci bojovali v Anglii a po návratu domů museli prožít tak dobře známé martyrium, je příběhem o síle přátelství, odvaze překročit sám sebe v utkání s násilím i o právu na zachování lidské paměti. Televizní film režiséra Jaroslava Dudka, který do hlavních rolí obsadil Jiřího Bartošku a Josefa Dvořáka, byl poctěn prestižní mezinárodní cenou Prix Europe v Reykjaviku. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (122)

farmnf 

všechny recenze uživatele

Nádherné a kruté poselství všem komoušům a a jejich pohotovým přisluhovačům. Havlova slova o právním státě, který se neuskutečnil, díky jistému ambicióznímu ekonomovi zde nabývají reálný obraz včetně děje. Žádný národ nemá hrdinů tolik, aby je poslal do zemědělství, dolů a nedej bůh do gulagů. Žádný národ by neměl mít takové svědomí z hoven a sraček, že kálí na památku svých padlých za svobodu. My jsme to pochopitelně dokázali. My dokážeme absolutně vše! ()

Mr. Kodama 

všechny recenze uživatele

Filmové zhodnocení stavu společnosti minulého režimu v kontrastu s pomalu vymírající chrabrostí války. Bartoška v roli šité na míru vtáhne během hodiny diváka do pozice odsuzující nepochopitelnost tehdejší doby, což byl evidentně záměr režie. Děj se pomalu ale jistě blíží k nostalgicky smutnému z poloviny otevřenému konci. ()

Reklama

Šandík 

všechny recenze uživatele

Televizní film, nebo spíš (jak se říkalo v dobách Československé televize) televizní inscenace "Hřbitov pro cizince" rozhodně nevyniká výpravou, kamerou, akcí nebo náročnými exteriéry. Je to levná statická konverzačka, ovšem s výbornými hereckými výkony a velmi slušným scénářem. Vedle "očekávatelných" výkonů Bartošky či Šafránkové pozitivně překvapí především nečekaně dobrý Dvořák. Sympatické je (v rámci možností) mnohovrstevnaté postižení obyvatel městečka, kde nejsou pouze zlí a hodní, ale taky celá řada lidí jednoduše zbabělých nebo takových, co se v nově nastolených podmínkách snažili prostě jen "nějak přežít" (zaměstnanec pracovního úřadu, předseda MNV, policista, do jisté míry i Dvořákův holič). Pokud jde o Gudalinem kritizované "figurkaření"... Ano a ne. Na jednu je to samozřejmě vskutku karikatura, ostatně co jiného by člověk čekal roku 1991. Slušná reflexe potřebuje čas a tohle bylo jednoduše moc brzy na to, aby se z toho zrodilo cokoli jiného než karikatura. Na straně druhé se dá říct, že podobní, inteligencí rozhodně nevynikající, "straničtí kádři" se ty své marxistické žvásty často opravdu učili deklamovat jak herci na divadle... Celkový dojem: 90% ()

Phobia 

všechny recenze uživatele

Jura Bartoška s Pepíkem Dvořákem si spletli světové strany a lítali nad špatnou částí Evropy. Po válce takový omyl dostanou od soudruhů pochopitelně sežrat - Pepíček má alespoň dělnický původ, tak nad ním lze přimhouřit oko a nechat ho šaškovat v holičské oficíně. Ale co s takovým kapitalistickým, imperialistickým, buržoazním ksindlem, movitým (kdysi) a vzdělaným člověkem, inteleguánem (!) jako je Jura? S takovým by se přece ani správný socialistický pes nebavil, ani kdyby měl Jura kolem krku uvázanou kotletu! Bezdůvodné křivdy vůči třídnímu nepříteli se vrší jedna za druhou a happyend by v tomto případě očekával jen momentálně zaostalý naivka. Téma filmu je silné, ale zpracování v mých očích pokulhává za očekáváním - taková umělá inscenace bez špetky někdejší poetiky a živočišnosti československých filmů. Osud hlavních hrdinů mě nedokázal patřičně dojmout (když to srovnám třeba s O. Vetchým v "Tmavomodrém světě") a vedlejší postavy jsou pouhými šablonami až karikaturami. A co je nejvíce zarážející, už tak krátká stopáž je z poloviny vyplněna budovatelskými písněmi, anglickými písněmi, církevními písněmi, zkrátka je divák nucen imrvére sledovat ksichty pějících pyjonýrů, soudružek, soudruhů milicionářů, soudruhů dementů a sólo v kostele si střihne i Pepíček Dvořákovic, který se ovšem krutě netrefoval do playbacku. Poselství filmu si zaslouží 5 frček, za to nemastné-neslané provedení bohužel musím 2* strhnout. 64% ()

Disk 

všechny recenze uživatele

Byť jde "pouze" o televizní film, je to v mých očích jeden z nejdůležitějších a nejvýznamnějších porevolučních filmů. Téma pronásledování československých letců z řad RAF v tzv. poúnorové době sice částečně zpracovává Svěrákův Tmavomodrý svět, ale je to právě televizní inscenace Jiřího Hubače a Jaroslava Dudka, která našim letcům staví důstojný pomník, jenž jim byl dlouhá desetiletí neprávem upírán. Není třeba nějakých drastických scén, přesně volená a mířená slova vydají za mnohem více. Mrazivý zážitek umocňují civilní a životní výkony Josefa Dvořáka, Jiřího Bartošky (v záměrném kontrastu s dobovými komunistickými odrhovačkami) a absolutně nepatetický, přesto velmi působivý závěr. Tohoto filmu si nesmírně vážím a každým rokem mám z něj čím dál větší depresi. ()

Galerie (23)

Zajímavosti (8)

  • Písnička, která ve filmu zní, je skotská lidová píseň s názvem "Loch Lemond", pojmenovaná po stejnojmeném jezeře, které je vůbec největší ve Skotsku. (Billie777)
  • V notesu kapitána Vorla (Jiří Bartoška) je 563 padlých československých pilotů v Británii. V RAF sloužilo cca 2 500 Čechoslováků, kteří prchli před nacisty z domoviny a nakonec vytvořili jednu bombardovací a tři stíhací perutě. Ne všechny příběhy měly šťastný konec, oficiálně se uvádí, že celkem zemřelo v britských službách asi 500 Čechoslováků. (sator)
  • Oldřich Vlach, který zde hraje souseda železničáře Krupičku, má v závěrečných titulcích uvedeno křestní jméno Ondřej. (Ganglion)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno