Malý televizní kabaret

"Mně poznáte, neboť jediný budu mít v kapse noviny. Já na hlavě budu mít čepici, kravatu a v ruce krabici. Tak čau!" Tahle vtíravá odrhovačka mě pronásledovala celý dětství a nedávno mi zase začala strašit v hlavě. Začal jsem vzpomínat, jak jsem na tu hrůzu vděčně zíral každou neděli a bavil se. Zajímavý je, jak se časem mění úhel pohledu. Dneska vidím 30+ tajtrdlíky, kteří se podbízivě pitvoří před dětmi a očividně se strašně snaží uválet z prdu taškařici, aniž by věděli, jak na to. Bohužel je to tím, že tahounem pořadu byli kriticky netalentovaní lidé, jako třeba Pepa Dvořák, Ondřej Havelka nebo Molavcová (kde tý je dneska konec?). Strašně je za tím konceptem znát, že jednoho dne řekl programovej ředitel ČST: "Uděláme pořad pro nejmenší. Sežeňte nějaký mladý herce, hlavně ať jsou levní. Kulisy ani rekvizity nebudou třeba, kdyžtak si něco vystřihnou z krepáku. Talent? Talent k tomu mít nemusí, hlavní je splnit pětiletku." (02.06.2014)

Frk, frk, a hned je tu parodie nejenom na pohádky. Dr. Voštěp budiž prostým a krásně okatým příkladem toho, čeho se bylo možné nadát od téhle partičky. Jako dítě jsem kabaret zbožňoval, a ve svém současném stavu se taky rád podívám, když mám náhodou v příslušnou dobu cestu kolem televize. Sice už se nesměju jako tenkrát, ale aspoň ten vlídný úsměv se dostaví spolehlivě. Netřeba nám Degentubbies ani úchylných plyšáků s podle hesla "Sezame, otevři se!" otevírací hlavou (čímž rozhodně nemyslím klasika české úlisnosti, pana Mufa!), dokud máme malý, ale náš, televizní kabaret. (28.06.2008)

Úroveň kolísala, ale některé hodně vydařené scénky si pamatuji a mohl bych převyprávět dodnes. Zasněná Molavcová, neurotický Dvořák, vždy elegantní Havelka, kníratý Zedníček... Jako úplně malý jsem to neměl moc rád, ale v trošku pozdějším věku jsem tomu přišel na chuť a docenil kvality. Podobný typ nesmrtelného pořadu pro děti s výkvětem herců se už dnes asi jen tak nenatočí. (26.07.2012)

Tenkrát jednoznačně za 5*, dnes s úsměvem na rtech a s bohužel už s téměř nenávratnou nostalgií i s trochou nadsázky jen za 3*. Ale neříkám že se nejednalo o jeden z nejlepších dětských pořadů-vysoce nadprůměrných v tehdejší tvorbě pro děti který kdy byl na našich televizních obrazovkách odvysílán, a to i z dnešního pohledu. Něžně scénářově přímo poeticky laděný rodinný pořad se spoustou pěkných písniček a zdařilých vystoupeních, kde účinkující humornou formou nabádali děti, jak se mají chovat a se spoustou jiných překvapeních. Slyšel jsem ale pár názorů dnešních třicátníků (a více) a ty říkali že se jejich děti při tomto pořadu už dnes nesmějí-nebo se skoro vůbec nezasmějí. No každá doba má holt své-dnešní děti už jsou odkojení úplně na něčem jiném (ne že by tomu nerozuměli)-takže spíš jim to připadá zastaralé a nemající dnes už co nabídnout a říct. Ale pro mou generaci-když nic jiného nebylo to bylo samozřejmě o něčem jiném.. (04.09.2007)

Kabaret mě nikdy neoslovil, díval jsem se na něj, jen v případě, že nebyla jiná možnost. Infantilní písně, nudné scénky. A to hodnotím z pohledu malého dítěte, kterým jsem v devadesátých letech byl. Navíc mi není sympatický hlas Molavcové, je podivně zabarvený a vždycky byl. Zkrátka jsem to radši přepnul třeba na strýčka Skrblíka. (11.02.2015)