O princezně z Rimini

Jednoznačně jedna z nejlepších pohádek devadesátých let. A také nejpovedenější pohádka Ludvíka Ráži. Výborný scénář, krásné kostýmy (Evženie Rážové) laděné a lá italská renesance, skvělé herecké výkony a samozřejmě Vladimír Dlouhý, který svým neustálým čechráním svých krásných zlatých vlásků vstoupil do dějin phádkové kinematografie :-). PS: Předlohu najdete v pohádkách Jana Vladislava ,,Král sedmi závojů". Najdete tam i Moudrou Sorfarinu :-) (08.10.2008)

„Sbohem krásný ješito…." První věc, kterou musím na téhle pohádce vypíchnout, je veskrze elegantní (a místy až veskrze majestátní) hudba Petra Hapky, která vytváří zajímavou atmosféru.  Pak jsou tu jistě krásní herci (bratři Dlouzí či Markéta Hrubešová), vytříbené dialogy a Rážova režie, která má v sobě něco z kouzla tradičních československých televizních pohádek. Kouzelný je i samotný příběh o tom, jak "drzá malířka závojů" způsobila proměnu dětinského ješity v zamilovaného krále. (24.12.2021)

Velmi přijemná pohádka, hlavně díky sympatickým hercům. Pavla Ptáčková, jinak výborná divadelní herečka by si zasloužila mnohem více příležitostí v televizi. Michal Dlouhý, jako její bratr mi sedí mnohem více, než Vladimír v roli krásného krále. Markéta Hrubešová, Jana Hlaváčová a Radoslav Brzobohatý, ti pouze završují výborné herecké obsazení. Z malé televizní Popelky se vylíhla jedna z Královen mezi dnešními pohádkami z ČT1. (01.06.2008)

Skvělá televizní pohádka spíše pro dospělejší diváky, kteří ocení konverzační humor a výborné herecké výkony. Nezapomenutelný je asi Vladimír Dlouhý, jak pohazuje svou zlatou hřívou. :-) Překvapilo mě, že i pro zcela vedlejší role pan Ludvík Ráž vybral herce takového formátu jako je Radoslav Brzobohatý. Moc mile na mě působí i to, že to tentokrát není princ, který se rozhodne získat a napravit dívku svého srdce, ale princezna, jinak zcela rozumná. Další hvězdička je za umírněné, ale elegantní kostýmy a za to, že se v pohádce maluje. (31.08.2014)

Jeden to skoro nechce říct, ale... Rozhodně jedna z nejpitomějších pohádek, které jsem kdy viděl. A rozhodně za to z velké míry může autor scénáře, protože tak neuvěřitelně připitomělé, umělé a nesmyslně didaktické dialogy, to se jen tak nevidí. To mohou herci dělat, co chtějí, ale když musí pronášet místy takové kraviny, snaha to spasit nemůže, protože nemá jak. Je to celé chvílemi tak nablblé, že je to vlastně svým způsobem ikona - na takhle špatné věci se člověk ze zájmu dívá opakovaně. A Dlouhý v té neuvěřitelné paruce fakt vypadá jak zosobněná 80. léta na nějakém oxidačním tripu. Kdyby si začal rozverně prozpěvovat nějaký německý TV hitparádový hit z oné doby, vlastně by to docela zapadlo. Zkrátka bizár. (11.12.2020)