Nemocnice na kraji města po dvaceti letech

Já tady měl pár komentářů už v průběhu seriálu. Nakonec jsem všechno smazal a "s napětím" čekal na konec (je fakt, že poslední díly jsem u počítače spíš poslouchal než na ně koukal). Nemusel jsem ! Bylo to stejně špatné až do konce. Všechny nectnosti už tady ostatní vyjmenovali, takže bych už jenom opakoval vyřčené. Pokusil jsem se nalézt něco fakt pozitivního a na rozdíl od Tosima mě nezaujala ani uvedená mladá herečka, která měla taky příšerné chvilky. Tak jedině snad Iva Janžurová, na tu je vždycky spoleh, a z nových postav asi Saša Rašilov. Toť vše.... Prostě - do téhle řeky tvůrci vstupovat neměli.......... (15.01.2004)

Toto bylo pro mě obrovské zklamání, které trpělo propastným kvalitatním srovnáním s původním seriálem, který navzdory komunistickému balastu, ční nad tímto dílem ve všech směrech, zemména scénářem, režií a hereckým projevem. Navzdory tomu, že řada herců navazovala na své úspěšné role a mohla z toho těžit, nemohli se očividně s předepsaným vývojem svých postav ztotožnit a často to vypadalo, že jde o pouhé karikování předešlého seriálu. Seriál byl po komerční stránce velmi úspěšný (sledovaný), protože opravdu plnil roli zábavného týdeníku, o kterém se v pondělí ráno nevěřícně diskutovalo a musím říct, že to byl jediný světlý bod celého projektu - čtení zábavných recenzí o Elišce Balzerové, která vrhá toužebné pohledy na sousedovic dítě, pan Abrahám jako balvan, prapodivná dcera Eliška (nebo jak), která částečně šílí nad sebou nebo svým nepřítomným otcem a ti všichni, jak se kolem sebe plácají a nejsou s to, vytvořit kloudný dialog. Byla to zábava, ale jako výsledek dramatického seriálu dost smutné vysvědčení. (01.09.2006)

Nemocnice na kraji města Jaroslava Dietla byla parádní záležitostí. To, že jakékoli nové pokračování bez tohoto mistra československých seriálů bude jiné či slabší, jsme věděli nebo alespoň tušili. Když jsem poprvé viděl první díl této "nové" nemocnice, byl jsem zklamaný a nudil jsem se. Pak mě ale seriál vtáhl do děje. Byl jsem, asi jako všichni, zvědavý na to, co se s postavami jako Blažej, Cvach nebo Sova dělo dál. Jen mě zamrzel fakt, že se zde neobjevil Oldřich Kaiser ( Nové osudy to napravily, díky ). Velmi mne také potěšila dvojice Töpfer - Hrzánová, vždy když přišli na scénu, bavil jsem se. Jen mě trošku zamrzelo, co udělali se sestrou Huňkovou a jejím manželem. Nicméně Janžurová tu měla také pěkné vtipné momenty, ale ta její postava ztratila energii a elán, škoda. Ještě více jsem si díky tomuto pokračování zamiloval postavu doktora Sovy mladšího. Ladislav Frej je prostě báječný, alkoholika, co má absťák, zahrál dle mého soudu dokonale, věřil jsem mu každé gesto, slovo... Přiznám se, že mne poněkud nudily osudy dětí hlavních postav, ať už to byly ratolesti Blažejovy, Králové nebo Huňkové. Nesouhlasím s tím, že by toto pokračování byl až takový "průser". Rád se k němu občas vracím. (06.02.2009)

Kdyby byly v tehdejší době (kdy byla natočena první původní Nemocnice na kraji města) lepší technologie a Nemocnice na kraji města se natočila s menším odstupem od té první, kdyby se využily postaršovací techniky (které jsou dnes doslova běžné), tak by to nejspíš dopadlo o xx % lépe. Ale soudě podle toho, co vzniklo po 20 letech, je to hodně velký úpadek.. (12.03.2011)

Z nostalgie 1 *. Je mi líto, ale nemůžu jinak. Připadalo mi, že herci - a zejména ta stará garda - si se svými rolemi nevěděli rady. Ten pocit jsem měla jak u Josefa Abrháma, tak u Elišky Balzerové i Ivy Janžurové. Prostě pokud není dobrý scénář, který by měl alespoň jakous takous logičnost ve vývoji postav, tak není kde brát. A vznikne pak paskvil jako je tento. (28.11.2005)