Pan Smith přichází

Můj čtvrtý film od Franka Capry, který mi zas a znovu potvrdil, že tohle je prostě jeden z mých nejoblíbenějších režisérů, který ví, jak na mě, jak natočit film, aby se mi líbil. Pan Smith přichází je vynikající snímek, v němž Capra opět umně uplatnil všechny svoje postupy. Opět je zde humanismus, láska, vítězství "malých" lidí nad těmi mocnými, je tu patriotismus, ale rozhodně ne patos, lacinost, prvořadé ždímání divákových emocí. Capra uměl podobné filmy točit s citem, takže vám nikdy nebudou připadat povrchní nebo účelové. Smith je dokonalý hrdina, dokonale zahraný. Budete mu fandit od počátků. Zprvu milý ťulpas zanedlouho ukáže, zač je toho loket a vy budete překvapeni, jak vás Capra chytl na udičku. Jo a scény ze senátu jsou více než dokonalé. Já tleskám. (06.04.2012)

Ohromná vec! Dvojka Capra-Stewart znova zafungovala na jednotku, pričom ide opäť o jednu z rolí, v ktorej sa Stewart - miláčik národa - našiel a ktorá mu padla ako uliata. Nikto na svete nedokáže zahrať stelesnenú dobrotu, poctivosť a vlastnecectvo tak ako to vedel tento herecký maestro. Prirodzene a bez pátosu. Určite to takto videl aj Capra a preto tohto herca obsadil. Stewart sa podľa môjho názoru ani nemusel ktovieako snažiť, jemu všetky vlastnosti predstavované postavou mladého idealistického senátora, ktorý sa rozhodol postaviť čelom skorumpovanej politickej mafiánskej mašinérii, boli totiž prirodzené už od narodenia. Je známe, že to bol veľký vlastenec, verejný aktivista, skaut, poctivec a dobráčisko. Nechápem tie výčitky ohľadom naivity snímku, pripomínať slušnosť, čestnosť a poctivosť medzi ľuďmi predsa nemôže byť naivné, veď predsa je to tá najelementárnejšia vec, ktorá by mala byť vlastná každému, skôr naopak, je škoda, že to treba pripomínať. Nádherný film akých je naozaj len málo. (14.06.2016)

Je fascinující, že zatímco nad výpotky socialistické kultury nebo díly fašistické propagandy se znechuceně zvrací, v případě Pana Smithe, který je ideologicky podobně obtěžkán, se vyzývá k chápavému přivírání očí. Nechápejte mě špatně: Vím, že doba se mění, stejně tak i způsob, jakým se pojmenovávají její ideály. Ale když prosťáček Smith dorazí do Washingtonu a jako naprostý retard nastoupí do autobusu, aby v následné "podkožní" montážní sekvenci nacpal do diváků všechny tvárnice tvořící americký demokratický chrám, zužují se mi možnosti k tomu, abych měl Pana Smithe rád. Samozřejmě že James Stewart nabil i šablonovitou figuru neobyčejnou impulzivností a z Caprovy režie můžete vášňivou víru v látku odečíst už dávno před strhujícím proslovem v Senátu. Nepřijde mi ale košer úplně odhlédnout od toho, co nám pan Smith říká (a jak), a bez rozmyslu převzít americký patník a počůrat jej na stejným místě jako generace tamějších diváků. (21.05.2007)

Scénář: Sidney Buchman .. Idealista Frank Capra šťouchá do pilířů americké demokracie a politického systému, který prožírá korupce, manipulace s médii i veřejným míněním. Naléhavosti obsahu neubraly léta ani trošku, naopak. Jde o stále aktuální a téměř po celém světě aplikovatelný "problém." James Stewart jako vždy výtečný. (18.10.2009)

Nebudu chodit kolem horké kaše a napíšu to rovnou - ano, Mr. Smith Goes to Washington je možná naivní film, s (povětšinou) naprosto černobílými charaktery, ale krásně se na to dívá. Je to film o klasickém boji dobra versus zla, ale tentokrát je ten boj zasazen do kongresu. A za sebe můžu říct, že některé pasáže mě opravdu strhly (hlavně závěrečný projev). Bravo, Franku. Opět jsi mě dostal. A i když (kdybych byl hodně cynický) bych mohl říct, že tohle je vlastně ta nejkrásnější pohádka, která kdy byla natočena, tak mi to nevadí a panu Smithovi jsem opravdu fandil. Tenhle film nám prostě ukazuje už dávno zapomenutý fakt, že jediný způsob, jak můžeme prohrát, je přestat bojovat za to, co je správné a prostě se "zařadit" do řady. A ano, možná to ukazuje dosti naivním způsobem, ale k sakru, vždyť je to tak krásný! 100 %. (24.01.2011)