Lion of the Desert
Lion of the Desert
Režie:
Moustapha AkkadScénář:
H.A.L. CraigKamera:
Jack HildyardHudba:
Maurice JarreHrají:
Anthony Quinn, Oliver Reed, Irene Papas, Raf Vallone, Rod Steiger, John Gielgud, Andrew Keir, Gastone Moschin, Stefano Patrizi, Adolfo Lastretti, Sky du Mont (více)Obsahy(2)
Příběh libyjského hrdiny, který se postavil na odpor fašistickým vetřelcům. Je rok 1929 a Mussolini je nespokojen se situací v Libyi, kterou Itálie okupuje bezmála 20 let. Neustálé vzpoury žádají konečné zlomení domácího odporu. Z toho důvodu duce vysílá do země nekompromisního generála Rudolfa Grazianiho, aby se úkolu ujal a porazil vůdce odporu – učitele Omara Mukhtara (Anthony Quinn) přezdívaného Lev pouště. Ten je mazaným bojovníkem s dokonalou znalostí terénu, co svými rychlými výpady ze zálohy ochromuje italské jednotky a mizí stejně rychle jako přichází. Proto má také mezi italskými vojáky pověst přízraku. Graziani nastolí v okupovaných provinciích novou vlnu represí, a to donutí Mukhtara opět bojovat. První zdrcující Grazianiho porážka otevře italskému generálovi oči a uvědomí si, že svůj úkol za současné situace nemůže splnit. Dojde tak k razantním krokům – stavěním koncentračních táborů, vypalováním vesnic, trávení studní, popravám a k mohutné ofenzívě do pouště, kterou se do té doby nikdo neodvážil učinit... Filmové zpracování osudů Omara Mukhtara a tzv. pacifikace Libye se i přes obrovskou výpravu vrcholící spektakulárními bitvami stal kasovním neúspěchem. S rozpočtem přibližně 35 miliónů dolarů (nejdražším americkým filmem byl do té doby Superman z roku 1978 s rozpočtem 55 miliónů) neutržil ani 2 miliony. K úspěchu v kinech nepomohlo ani výrazné herecké obsazení, ať už oscarový Anthony Quinn, Oliver Reed, Irene Papasová či Rod Steiger, co si roli Benita Mussoliniho zahrál již podruhé (poprvé ve filmu Poslední dny Mussoliniho z roku 1974). Se snímkem se pojí také kontroverzní zákaz promítání v Itálii od roku 1982 s odůvodněním, že film poškozuje pověst italské armády, a na tamních televizních obrazovkách, resp. placeném kanálu Sky, se objevil až v roce 2009 při oficiální návštěvě Muammara Kaddáfiho. (Česká televize)
(více)Recenze (37)
Rozmáchle starosvětské historické drama, které podává svět jednoduchým viděním: zloduši versus padouchové. Přesto však: Libyjci byli stateční a Italové byly dost hnusné svi.ě v konfliktu, o kterém toho Evropa moc neví. Nebo spíš: nezajímá se. A není právě tohle naše velké a hnusné mínus? /má recenzce 3 400/ ()
Lion of the Desert spadá bohužel mezi obecně méně známé filmy, což je na škodu oproti tomu, jak široké publikum může oslovit. Jde o relativně dlouhý výpravný film, kde proti sobě stojí Oliver Reed coby fašistický generál a Anthony Quinn jakož vůdce arabského obyvatelstva, které je násilně italskými fašisty podmaňováno a vzdoruje tak osídlování a přijetí cizího režimu na svém uzémí. Divák vidí kombinaci bravurních hereckých výkonů Reeda a Quinna a mimo to poutavou válečnou podívanou, kde nechybí vojenská taktika, emoce a vybudování si osobního vztahu k jednotlivým postavám. Toto vše už jen podbarvuje hudební dílo Maurice Jarreho. ()
Tak som sa opäť dozvedel vďaka hranej kinematografii niečo nového o histórii a opäť to nebolo nič oslavné, práve naopak, môžeme si u nás v Európe zase sypať popol na hlavu za brutálne zverstvá páchaných na tzv. treťom svete. A pokiaľ ste doteraz mali Duceho snáď za nejakú komickú figúrku, tak tu jeho zverstvá pochopíte naplno. Tri hodiny sú zaplnené rovnomerne dialógmi, krutými vojnovými scénami, kde sú masakrovaní civilisti a potom vojnovými scénami takpovediac klasickými, kde si to rozdávajú armády na oboch stranách. I keď v prípade tej lýbijskej ťažko hovoriť zrovna o armáde. Hlavnú úlohu stvárnil Anthony Quinn, avšak viac priestoru prekvapivo dostáva Oliver Reed a ten si svojho krutého talianskeho generála vychutnáva s plnou parádou. No a kto iný mohol hrať opäť Mussoliniho, ak nie Rod Steiger, že. ()
,,LÍBYA JE NAŠA TŔŇOVÁ KORUNA." __ Mustafa Akkad povolal pár rokov po nakrútení ,,Mohameda" osvedčených spolupracovníkov (scenár, hudba, kamera...), aby sa spoločne, s - miestami takmer nespoznateľným - Anthony Quinnom pustil do ďalšieho mimoriadne ambiciózneho projektu o osobnosti takmer neznámej mimo moslimský svet, Treba dodať, že hoci je tu postava Omara Mukhtara nepochybne (z časti) idealizovaná, Quinn hrá výborne a zásluhou maskérov v pozitívnom zmysle slova som ho prestal vnímať ako známeho herca. Zdatne mu už sekunduje iba Oliver Reed, pretože zvyšok zvučných mien ako sir John Gielgud, Irene Papas ako takmer karikatúrny Rod Steiger v úlohe Mussoliniho tu žiaden väčší priestor nedostanú. Vďaka štedrému rozpočtu je film zvládnutý technicky na dobrej úrovni, avšak ešte dôležitejšie je to, načo poukazuje. To, ako sú tu vykreslení taliani - hoci fašišti - dáva tušiť, prečo sa táto krajina nepodieľala na koprodukcii filmu a som zvedavý, ako bol vnímaní tamojšími divákmi pokiaľ sa dostal do ich distribúcie. Surová brutalita bojových scén v ktorých slabo ozbrojení, zato dôvtipní beduíni húževnato bojujú vopred prehratý boj je viditeľná najmä po bitke, kedy nad zmasakrovanými telami za zvukov víťaznej hudby zaveje talianska vlajka. ,,Ľudskejšia tvár" fašistov je napokon ukázaná až v závere či už v postave Omarovho obhajcu, alebo čiastočne v Reedovej postave, aby bol vykreslený ako vojak vážiaci si udatnosť svojho protivníka. (228. hodnotenie, 25. komentár k filmu) ()
Je dobré, že existují takovéhle filmy. Připomenou nám zapomenuté stránky historie, kdy parta beduínů na koních dokázala trápit dvacet let fašizující se militantní Italy, kteří snili o nové slávě Říma. Nedělám si iluze, že kdyby to nepomáhalo aktivitám Britů v Africe, nikdy by si toho filmaři nevšimli. To už je ale tak, dějiny píší vítězové. V každém případě Libye nebyla země bez obyvatel vhodná k obsazení rozpínající se Itálií, i toto dobrodružství vede k pochopení historie severní Afriky jako celku. 80% ()
Reklama