Ukradni, co můžeš!

O filmu jsem začal slýchat v době, kdy jsem si Joaquina Phoenixe dost řádně oblíbil. Ať už v Gladiátorovi nebo Znamení. V jakémkoliv filmu stál za to. Ukradni, co můžeš je taková malá revoluce odehrávající se v samotném centru revoluce globální a nevyhnutelné. Film jako černá komedie rozhodně funguje slušivě jenže pouze po určité meze. Respektive u filmu jsem se bavil na začátku, hlavně na prostředku, ale utlumil to samotný závěr, který je spíš dost vážný a nemožný než braný s nadhledem a vstřícný, tak jako je celý tento film. Filmů s podobnou tématikou vznikla celá řada. Ať už je to Mariňák nebo Tři králové. Oba tyto filmy mě dokázali po celý film udržet v křesle. Tenhle díky svému konci přichází o jednu hvězdu, ale i tak se na něj s radostí klidně znovu podívám. Kvůli některým scénám to za to rozhodně stojí. --- Dobře. A co je tohle? - Jen pár žádanek, pane. - Tisíc galonů leštěnky. Opravdu tolik? Není to příliš? - Přece čistota půl zdraví. (16.10.2007)

"Guys,... guys! Just letting you know, Parsons is dead"... jo, jo, válka je svině, zlášť když je studená a voják se může jen škrábat na zadku, nacvičovat signály do amerického fotbalu nebo vařit herák. Stejně jako normální válka, měla i ta studená své hrdiny a oběti. O jedněch i o druhý a o jejich kombinacích vypovídá tahle šikovně střižená satira, která úspěšně balancuje na hraně mezi reálností a fikcí. Jestli chcete vidět něco z jiného soudku, nezbývá než vřele doporučit! (27.05.2004)

Docela obstojný protiválečný film, který s nebývalým nadhledem kritizuje poměry v americké armádě. Z celého toho dějového mišmaše mě asi nejvíc zaujala romantičtější linka příběhu, kdy hlavní hrdina v podání již tradičně skvělého Joaquina Phoenixe usiluje o dceru svého nadřízeného, s nímž zrovna moc dobře nevychází, a tak se rozhodne pro sladkou pomstu, která se mu malinko vymkne z ruky, když velmi záhy zjistí, že mu dotyčná není lhostejná. (75%) (08.03.2021)

Rok 1989 na americke zakladne v Zapadnim Nemecku. Nesourody mismas ukazek, jak americti vojaci zabijeji volny cas. Kdyz se nic deje, mi neco vymyslime. Scenka s tankem je vyborna, ale napriklad konec je prekombinovany a neprehledny. Herci ujdou, presto dva dny po shlednuti tohoto nezaraditelneho filmu mi v hlavne nic zasadniho na zapamatovani nezbylo. Skoda, MASH se nekona. 45% (21.04.2007)

Málokdo asi tuší, že některé motivy filmu byly natočeny podle skutečných událostí. Koncem 80. let se skutečně posádka jednoho amerického tanku zfetovala do té míry, že bláznivě projížděla vyděšeným západoněmeckým městem a zdemolovala, na co přišla. Americkému armádnímu vedení tehdy dalo hodně práce tenhle skandál ututlat. Filmu se nedá upřít snaha, slušné herecké obsazení a určitá provokativnost, jenže co naplat, scénář je až nepříjemně pestrou směskou a především není v odhalování podstaty korupce moc trefný a přesvědčivý. Ani na moment nepochybuju o tom, že v americké armádě, stejně jako v řadě dalších armád světa, existuje korupce a rozkrádání, ale mám pocit, že v běžném životě by stěží triumfoval řadový poddůstojník. Velká korupce a rozkrádání obvykle spadá pod doménu velkých zvířat a malé ryby nejsnáz chytnou. Spíš bych věřil na úspěšně zakrytou zlodějinu nějakého plukovníka než na tenhle za vlasy přitažený příběh. Kdyby scénárista a režisér tak moc netlačili na efekt a zůstali u drobných zlodějin a zobrazení takového toho malého, ale vše prorůstajícího šlendriánu, mohl mít film daleko cílenější výpověď a měl bych z něj lepší dojem. Takhle pro mě zůstává pouhých 45 % celkového dojmu u filmu, který měl nesporně na víc. (14.11.2006)