Vládní prohlášení

Takovýhle filmy si nic jinýho než 5 hvězdiček nezaslouží. Jen se divim, že je State of Union v Caprově filmografii spíš v pozadí, protože se v pohodě vyrovná jeho nejlepším kouskům. Tracy je příjemná varianta Coopera či Stewarta a tentokrát je hrdina mezi dvěma ženama, z nichž jedna, jak to tak bejvá, ho vede do pekla a druhá (spíše vlastně první) do nebe. Hepburn i Lansbury jsou prvotřídní a veškerý reflexe politiky a ideálů jsou nadčasový. Je zajímavý, že Capra byl občas viněn z populismu, on ryzí idealista, kterej skutečně myslel to, co pronášeli hrdinové jeho filmů, a přitom, když by se reflektovala právě poslední Tracyho řeč v tomto filmu, kde říká, že chtěl oslovovat hlavně to lepší v lidech, povzbuzovat je v tom, ale potom podlehl vlivu politiky a začal oslovovat to nízký, to pudový, čehož lituje..., neni to omyl vinit Capru z populismu? Netkví populismus právě v působení na to nízký v lidech? A to přece Capra opravdu nikdy nedělal! (05.02.2008)

Další Caprův idealistický a optimistický film. Pokud někdo někdy chtěl získat ztracenou naději, mohl se podívat na film od Capry a svět se mu okamžitě musel jevit více barevnější. Filmem probíhají dvě témata, navzájem propojená. Prvním je manželská krize. Druhým a silnějším je politická hra, plná intrik a korupce, se související otázkou, zda je možné si v tomto morálně zkaženém světě zachovat morální čestnost a neúplatnost. Hlavní dvojicí je letecký magnát Grant Matthews (solidní Spencer Tracy) a jeho okouzlující manželka Mary (Katharine Hepburn s neuvěřitelnou vyřídilkou). Z dalších zajímavých rolí: novinář, vtipálek a vedoucí kampaně 'Spike' McManus (dobrý Van Johnson), mediální magnátka a tvrdá loutkářka Kay Thorndyke (zajímavá Angela Lansbury), mistr zákulisních politických hrátek Jim Conover (dobrý Adolphe Menjou), servilní a hlučný Sam I. Parrish (Howard Smith), či soudcova manželka Lulubelle Alexander (Maidel Turner), pijící smrtící koktejly. Politika je prosycená intrikou, korupcí, odkopáváním ideálů, ztrátou morálky, osobním prospěchářstvím. V tomto nepřehledném světě se lidé mění k nepoznání, zapomínají na své silné přednosti lidství a plní si své soukromé mocenské ambice a vyžívají se ze všech získaných výhod. Ovšem je to Caprův film, který vidí naději a idealisticky vyzdvihuje morální čest hlavního hrdiny, který nakonec musí prozřít, aby slavil své největší vítězství v životě, tak důležité pro všechny jeho blízké. Film nepostrádá svižnost, vtipný nadhled a příjemné herecké výkony. (12.11.2015)

Treba sa pripraviť na dialógovú smršť, film je vernou adaptáciou divadelnej hry a je to poznať. Nie je to však nič zlého, dialógy sú napísané skvele, príbeh má i tak slušný náboj. Frank Capra zostal verný svojim témam, i teraz vytvoril silného jedinca, ktorý bojuje proti mašinérii, tentokrát politickej. Duo Tracy-Hepburn sú opäť skvelý. (12.09.2021)

Doceniť kvality tohto filmu po tak dlhom čase nie je vôbec jednoduché. Príbeh je totiž silno zasadený do svojej doby a postavy sa rozprávajú tak rýchlo (vrátanie hláškovania), že všetko stíhať a chápať nie je pomaly v ľudských silách. Je ale patrné, že scenáristi, Capra aj jednotliví herci dali do výsledku všetok svoj um. Problém tak môže byť v tom, nakoľko máte radi takto ladené politické filmy a volebný gýč. Z toho si mimochodom Capra robí svojráznu srandu. Nechýba morálne posolstvo na záver v podobe kandidátovej reči, voči nej ale nemám žiadne námietky. Ani voči Matthewsovmu idealizmu, predsa je len stále na zemi. S tými Spojený štátmi svetovými sa však splietol. (12.11.2023)

Doplníme-li důležité údaje Blofeldova komentáře o kontext doby, v níž tento film vznikal, tj. přechodné doby vyznívání rooseveltovské éry a postupného nástupu studené války, železné opony a neblaze proslulého "neamerického" maccarthysmu, vynikne jeho idealistický tón, jejž herecké výkony obou titulních představitelů dále rozvíjejí - souhlasím i s těmi, kdo také připomínají tehdy mladičkou Britku Angelu Lansburyovou - a posouvají jeho idealismus do obtížně uvěřitelných utopizujících poloh. Šok z druhé "velké" války byl však skutečně silný a nadlouho ovlivňoval život veškeré civilizace Severu. Snáze proto pochopíme i naše filmy jako ULOUPENOU HRANICI, VES NA SEVERU, ale také tezovitou, zprvu divadelní (rozhlasovou?) hru a posléze román Josefa Tomana SLOVANSKÉ NEBE. Touha po míru a víra v lidský rozum, pokoru a slušnost si tehdy stále zachovávaly svou sílu a přesvědčivost. Naopak v postavách mladé tiskové magnátky a volebních šíbrů cítíme dech nastupující studené války. Z tohoto lze pochopit i neúspěch filmu v divácké veřejnosti. Stejně tak bychom však měli chápat i nadčasové, přesahové poselství tohoto byť naivně burcujícího idealistického, výlučně amerického díla. (06.05.2011)