Vládní prohlášení

Politické drama s prvky komedie od Franka Capry nezaznamenalo v době svého uvedení velký úspěch, a tak ani dnes není připomínáno, když se mluví o nejlepších filmech Franka Capry či dvojice Tracy-Hepburnová. Já, abych se tak přiznal, mám názor jiný. Oba výteční herci tady nedostali (na rozdíl od mnoha svých jiných společných filmů) scénář napsaný sobě na tělo, ale museli se vypořádat s postavou, která byla původně určená pro někoho úplně jiného (jednak se jedná o věrnou adaptaci divadelní hry oceněné Pullitzerovou cenou, jednak ve filmu původně měli hrát Garry Cooper a Claudette Colbertová). A co se týče jiných filmů Franka Capry, je nejjednodušší srovnávat s jiným politickým dramatem, Panem Smithem. Ačkoliv mám Smithe rád, mnohdy byl dosti patetický a nevěrohodný. To se o Vládním prohlášení (mimochodem překladatel názvu asi neviděl film - jako obvykle;oD) říct nedá. Vedle starých harcířů Tracyho a Hepburnové (která snad nikdy nevypadala líp) bych z hereckých výkonů vyzdvihl naprosto úžasnou Angelu Lansburyovou v roli, na kterou byla tak o deset let moc mladá, ale nikdo by to nepoznal;oD. Doporučuji sehnat. Britské DVD stojí doslova pár korun. (09.08.2006)

Frank Capra uměl točit filmy, které se divákovi dostanou pod kůži, ať už skrz herecké obsazení, zpracování, děj nebo zejména hloubku myšlenek. Vládní prohlášení je sice poněkud zdlouhavé, avšak nadčasovost tohoto filmu tkví právě ve zmíněných silných myšlenkách o politice a poctivosti, resp. nepoctivost. Spencer Tracy je herec, který takové myšlenky umí podat, což dokázal již v mnoha snímcích. Zde mu je navíc partnerkou vynikající Katherine Hepburn, jejíž herecký projev je tu doslova odzbrojující - její pohledy vypovídají tolika emocemi, které mnozí herci ze sebe nevysoukají za celou hereckou kariéru. Nejsilnější scénou pro mě byla ta, kde Spencer Tracy leží v posteli a vypráví své manželce o tom, že nemá žádný cíl jako měl Washington či Lincoln. Dalším silným momentem pak je proslov v Dietroitu, jenž nakonec změnil, a pochopitelně samotný závěrečný projev. (30.12.2014)

Treba sa pripraviť na dialógovú smršť, film je vernou adaptáciou divadelnej hry a je to poznať. Nie je to však nič zlého, dialógy sú napísané skvele, príbeh má i tak slušný náboj. Frank Capra zostal verný svojim témam, i teraz vytvoril silného jedinca, ktorý bojuje proti mašinérii, tentokrát politickej. Duo Tracy-Hepburn sú opäť skvelý. (12.09.2021)

Reziser Frank Capra natocil roku 1948 dramu zvanu State of the Union. Drama je to pozitivna svojim duchom, ale rozhodne nebola pozitivne prijata. Ono totiz idealisticky ton filmu v dobe nastupu Zeleznej Opony, mccarthizmu a rodiacej sa Studenej Vojny predsa len viac vadi nez pomaha. Dejova linia ma hodne do seba, spokojny som bol aj s hereckymi vykonmi Spencera Tracy-ho a Katharine Hepburn. Ale vo filme je predsa len kus nelogicnosti, nudneho miesta, a niektore sceny su tu len na to, aby zaplnili dost sialenu dlzku 124 min. Zostrihat tak o polhodinu, a ubrat z casto prazdnych dialogov, dal by som aj 5 hviezdiciek. Takto je to len nadpriemer, a nie kultovy film. 77 % (04.02.2014)

Takovýhle filmy si nic jinýho než 5 hvězdiček nezaslouží. Jen se divim, že je State of Union v Caprově filmografii spíš v pozadí, protože se v pohodě vyrovná jeho nejlepším kouskům. Tracy je příjemná varianta Coopera či Stewarta a tentokrát je hrdina mezi dvěma ženama, z nichž jedna, jak to tak bejvá, ho vede do pekla a druhá (spíše vlastně první) do nebe. Hepburn i Lansbury jsou prvotřídní a veškerý reflexe politiky a ideálů jsou nadčasový. Je zajímavý, že Capra byl občas viněn z populismu, on ryzí idealista, kterej skutečně myslel to, co pronášeli hrdinové jeho filmů, a přitom, když by se reflektovala právě poslední Tracyho řeč v tomto filmu, kde říká, že chtěl oslovovat hlavně to lepší v lidech, povzbuzovat je v tom, ale potom podlehl vlivu politiky a začal oslovovat to nízký, to pudový, čehož lituje..., neni to omyl vinit Capru z populismu? Netkví populismus právě v působení na to nízký v lidech? A to přece Capra opravdu nikdy nedělal! (05.02.2008)