DogMan

Luc Besson nám predstavuje ďalšieho zo svojich nonkomfortných (anti)hrdinov. A treba uznať, že Caleb Landry Jones stvárňuje dosť možno ešte viac ako v Nitram svoju životnú úlohu. Besson sa ako scenárista inšpiroval v Obvyklých podozrivých, i keď neponúka nespoľahlivého rozprávača. K tomu nám servíruje viacero žánrov, pričom mám pocit, že ak by sme sa zamerali skôr na detektívnu líniu (vykrádačky domov) alebo gangsterskú líniu, tak by mohol byť výsledok presvedčivejší. Niežeby celý život Dogmana nebol zaujímavý, ale tie dlhé roky sa dali vtesnať do niekoľkých retrospektív a viac sme sa mohli zamerať na súčasnosť. 70% (02.12.2023)

Fíha! Časově mnohovrstevnatý, ač celkem soudržný děj vykreslující profil psychicky velmi nestandardní, ale o to možná nečekaně lidštější osoby, která ač v mnoha oblastech překračuje standardy běžné společnosti, tak se ve výsledku stává jejím středobodem. Masterpiece s geniálními hereckými výkony. [Festival francouzského filmu, Centrál HK] (26.11.2023)

"Psi mají krásu bez marnivosti, sílu bez drzosti, statečnost bez zuřivosti a veškeré lidské ctnosti ovšem bez jakékoli neřesti. Pokud tedy vím, mají jen jedinou vadu – Důvěřují lidem!" Film je vyprávěný podobným způsobem jako "Obvyklí podezřelí" – Douglase ve vyšetřovací vazbě zpovídá mladá psychiatrička a rekonstruuje s ním celý jeho život, který ve flashbacích ožívá před našima očima. Základem celého vyprávění je nejednoznačnost. Film balancuje mezi dramatem a komedií. Besson se drží své oblíbené groteskní stylizace, kdy svět je temné, nehostinné a nelítostné místo, v němž však občas září osvícení blázni. Caleb Landry Jones není moc známý herec, ale věřte, že po tomhle filmu se vám z hlavy nevykouří. Předvádí tu životní herecký výkon, od mimiky, emocí, samotného projevu a dialogů, no prostě paráda. Kladným bodem snímku je určitě i hudební doprovod. Ten se sice často opírá o melodie známých písní, přesto dokáže atmosféru jednotlivých scén umně podtrhnout. Film má i zajímavý konec, který mi do hlavy vtlačil vzpomínku na devadesátky a "Ghost Dog: The Way of the Samurai". Důvod, proč nedám plný počet je, že mi chybělo nějaké mysterióznější či tiše hororové intermezzo, které by komunikaci hlavního hrdiny s „jeho dětmi“ uvedlo do artovější atmosféry jakou měl například "Joker"... Neboť jsem měl chvílemi pocit, že sleduji pohádku, ve které se vlastně pouto a porozumění se psy za Dogmanova mládí ani nekonalo, ale spíše to vypadalo, že psi umějí číst, psát a počítat, ale jen jediný člověk na celém světě se rozhodl jim naslouchat. Což je škoda, protože jinak by film dokázal okouzlit na jiné úrovni… /80%/ (22.05.2024)

Luc to pořád ještě zkouší, což je v pořádku. Jen jsem doufal, že tenhle kousek bude mít už vzestupnější tendenci, i přestože tomu trailery nijak zvlášť nenapovídali. Jsou tam Bessonovi motivy, které jsou zabaleny do béčkového dramatu a je z toho takovej nijakej film, který se snažil být "nějakej" ( potenciál by byl )... Prostě Luc Besson. (16.03.2024)

Pozoruhodný film.  Balancuje medzi rôznymi žánrami – psychologický, thriller, melodráma, akcia, všetko tam bolo. Dokonca aj nejaká romantika, hoci nepodstatná. V centre stojí invalidný transvestita so svojimi štvornohými miláčikmi, ktorí preňho urobia nemožné. A my vlastne sledujeme všetky jeho podstatné životné udalosti. Film sa niesol v pokojnom duchu a po väčšinu času mi pripadal viac zaujímavý ako vyložene dobrý, ale záverečná vybíjaná medzi psami a ozbrojenými zabijakmi bola neskutočná a dvíha úroveň filmu o latku vyššie. Že mali psy vyššie IQ ako všetci zabijaci dokopy je už druhá vec, ale nevadí, nie je to predsa podľa skutočnej udalosti. Problémom filmu sú vedľajšie dejové zápletky, ktoré film nikam neposúvali, takže keby to trvalo o 20 minút kratšie, vôbec by to nevadilo. Kino odporúčam. (24.09.2023)