Biliárový král

Při sledování Paula Newmana hrajícího pyramidu se mi obnovily vzpomínky na moje léta, kdy jsem se u kulečníkového stolu cítil úplně stejně, jako on, když porážel Minnesotu. Nicméně s každým dalším pivem hrdinství bylo vyšší a výhry méně častější. Tudíž vlastně nemám co vytknout. Film, jak ze života, jen s trochu obšírnějším příběhem, který zde není podstatný. Lepší filmově zpracovaná partie kulečníku pravděpodobně neexistuje. (20.01.2019)

Na nostalgii si zrovna moc nepotrpím,ale po dalším a dalším shlédnutí tohoto filmu nevím jak jinak bych své rozpoložení opakovaně pojmenoval. Kupodivu (dle počtu hodnotících koukačů) u nás nepříliš známý film, s dehdy již hvězdným (dovolím si nesouhlasit se zde prezentovanými názory ,že jako Newman podává vynikající výkon na prahu své kariéry,--no to snad ne, po více než deseti letech filmování a po takových kouscích jako Někdo tam nahoře mě má rád,-nebo Kočka na rozpálené plechové střeše!!,-ono mu v době natáčení již bylo šestatřicet,totiž...) vynikajícím Newmanem,nádhernou muzikou a úžasně vykresleným prostředím které už nikdy nebude ,,co bývalo". Viz volný a docela zdařilý následovník Barva peněz. (28.10.2010)

Tolik Oscarů, Paul Newman, sportovní tematika, tolik očekávání. Planých. Biliárový král u mě nedokázal tato očekávání naplnit. Po vzoru mnohých sportovních dramat jsem čekala něco podobného. Pravda, biliár není z těch akčních sportů, ale o to více jsem se těšila na netradiční obsahovou náplň filmu. Teď musím říct, že více zábavy si užiju, když biliár hraju sama. Tento snímek mě nedokázal plně zaujmout a strhnout, ani když se přehoupl do roviny, která zkoumala osobní vztahy Newmanovy postavy (a takové babrání v psychice člověka mám přitom vesměs ráda). Herecké výkony a občas skvělá atmosféra mě nedokázaly vytrhnout z letargie. (23.06.2012)

Paul Newman s cigárkem v puse a tágem v ruce fakt působí jako husťák. Čekal jsem od toho trochu jiný film. Víc dějovější. Toto zpracování mě ale zasáhlo mnohem víc. Část kdy Newman jen zevlí s holkou a ožíraj se je naprosto parádní (skoro jak od Bukowskýho) a mnohem výstižnější v líné atmosféře nicnedělání než např. Godardovo U konce s dechem. A těch výstavních šťouchů je tam samozřejmě taky požehnaně. (11.11.2010)

O tomhle filmu jsem věděl pouze dvě věci. Že na IMDb si už nějakou dobu hoví na 191. místě a že tenhle film má pokračování, které se mi strašně líbilo (ano, mluvím o Barvě peněz). A po zhlédnutí tohoto snímku si říkám, že přeci jen zůstanu u pokračování. Tím nechci nějak hanit tenhle film, protože ty kulečníkové hry prostě můžu a zde byly skvělé, jenže ta milostná linka… zlomte mi palce, umlaťte mě tágem, ale pořád budu tvrdit, že zde to je jako pěst na oko. Naštěstí jsem se neměl šanci nudit, protože mladý Paul Newman zde předvádí jeden z vrcholů svého herectví (to mi připomíná, že si konečně musím sehnat Frajera Lukea) a Jackie Gleason jako "Minnesota" taky neměl chybu. Kdyby se snímek rozumně zkrátil tak o dvacet minut, tak bych šel na plný počet, takhle musím dát "jen" 80 %. A ještě jednou musím napsat, že Barva peněz je u mě nepřekonána (možná je to kvůli nezaměnitelné Scorseseho režii, možná kvůli Cruisovi, nevím, ale bavilo mě to o něco více). (31.10.2010)