Jak krtek ke kalhotkám přišel

Z cyklu Mistři českého animovaného filmu! Úplně první film s krtečkem je sice krásně napsanej, ale jinak se mu nedostalo tolik péče kolik by si zasloužil. Je to příjemná zábava i pro dospělé a v dětství na tom určitě ujížděl úplně každej. Zdeněk Miler vytvořil jednu z nejznámějších postaviček českého filmu! [80%] (28.03.2011)

Tak tenhle krteček byl snad první, na kterého jsem se díval. Taťka mi ho dovezl na videokazetě. Viděl jsem ho několikrát. Je to plně dojemný umělecký skvost hodný dětského světa a podivení nad opravdovostí, která dnes chybí mnoha filmům. Dokáže rozplakat i příjemně zajřát u srdce. Naproto plně vnímáte toho báječného vítečníka. Nechci to více popisovat, tohle se musí vidět. Měl by tady být seznam nejlepších pohádek. Tento by patřil do první dvacítky. (16.06.2008)

Myslím, že Nejstarší díl krtečka (krtek ještě ve vývoji) takže nebyl až tak roztomilý, ale tímto dílem odstartovala večerníčkovská mánie s názvem Krtek Krteček je symbol mého dětství, ať jsem se na něj podíval v televizi, ať jsem si ho prohlížel v knížkách, a nebo ať jsem se s ním bavil s kamarády ve školce.. Kouzelný krtek, takřka bez chyby.. 95% (29.01.2012)

Tak tento diel je jedinecny, pretoze ako v jednom z dvoch dielov celej serie sa v nom rozprava. Komunisticka garnitura zadala Zdenkovi Milerovi zakazku na budovatelsku rozpravku. Zdenek sikovne a ume vytvoril skvost, ktory mal vplyv ako na mladych, tak i na tych skor narodenych a prezil i samotny rezim. Kalhotky predstavovali monterky a kym Krtecek k nim prisiel prechodil celu plejadu zvieratiek, kde bolo vydiet kolektivny duch a kazdy v tom pribehu na niecom malom pracoval. Tento jedinecny vytvor (KRTECEK) zije uz viac ako 52 rokov na nasich obrazovkach. Naprosty unikat ktory sa da pozerat i v dnesnej dobe. (04.05.2009)

Dnešní terminologií by se dalo říci, že jde o pilotní film budoucí kultovní série a až donedávna bych tvrdil, že stejně jako mnoho jiných pilotních filmů nese stigma toho nejslabšího. (Už to ale netvrdím, protože mi bylo spatřit na vlastní oči novodobou dotáčku Krtek a maminka.) Proč nejslabšího? Důvody vidím nejméně tři: Výpravnost, mnohomluvnost a ideová didaktičnost. U následných sérií se panu Milerovi podařilo blahodárně zredukovat přebujelé výtvarno ve stylu prvorepublikových knižních ilustrací na jednoduché pestrobarevné symboly a šablony, které teprve dodaly Krtkovi ten pravý vizuální šmrnc. Zároveň došlo k právě tak blahodárné redukci dialogů, jež za pomoci směšně malé slovní zásoby postihnou nebývalou škálu emocí a sdělení. Těmito dvěma nutnými redukcemi se jakýsi pouhý krtek teprve stává Tím Krtkem. Krtkem, kterého člověk dokáže chápat jako osobu sobě podobnou a milovat od raného dětství až do doby, kdy po čtyřicítce konečně dostává rozum. Z tohoto hlediska je tedy pro mě prvotní Krtek překonán, jeho poslání být předobrazem Krtka budoucího (a lepšího) je splněno a s dosažením věku pěti let můj zájem o něj bezezbytku mizí (podobně jako mizí zájem o lentilky, když člověk okusí sex). Poslední potíž je zaviněna Krtkovým poučným zaměřením, podmíněným dobou vzniku. Divák je na Krtkově příběhu informován o nezbytnosti tvořivé práce a široké kooperace na cestě k žádoucím hmotným statkům (kalhotkám). To by nebylo tak zlé, kdyby tvůrci naznačili i související ekonomické vazby. Všichni totiž na kalhotkách pro Krtka makají zadarmo. Stejně jako v Neználkovi ve Slunečním Městě každý udělá, co je potřeba a co umí a nedostane za to ani floka. To je ovšem buď sprostá lež, nebo nevhodně zamlčená vize budoucího komunismu, v němž nebudou peníze a každý do systému přispěje podle svých schopností a každý si vezme podle svých potřeb. Jedinou výjimkou je Ježek, který poslouží k vyčesání příze nedobrovolně. Jak je vidět, i Bratři v triku nakonec myšlenku kalhotek opustili, protože v následných sériích už Krtek opět chodí s holou zadnicí. (24.12.2013)