Jeden den

Ta podoba mého ex tady s Dexem byla natolik zarážející, že jsem se jen těžko prokousávala prvním dílem. Ale chytlo mě to. Více než film. Který působil nějak víc depresivně a zamračeně. Sledovat ten charakterový růst a hledání sebe sama. Jo, sedlo mi to. Čas je jen pojem, osudy se prolínají, lidé se míjejí a zase potkávají. Kdoví co bude nebo nebude. (06.03.2024)

Film jsem kdysi viděla, ale tohle je úplně jiná liga. Skvělé, rozpracované na poctivých 14 epizod. Ambika Mod je skvělá castingová trefa, líbí se mi, jak je svérázná, vtipná a zajímavě, neprvoplánově krásná. Výborný soundtrack, který mi zní v uších ještě teď. Zarezonovalo to se mnou mnohem více, než jsem předpokládala. Určitě se k tomu za čas znovu vrátím. (26.02.2024)

Kocovina, úplněk, jiný výmluvy asi nemám, ale najelo mi to mohutně. Vlastně si i dovedu představit, jak to někdo smázne jako další plochou barevnou Netflix věc, ale u mě osobně se to dotklo tolika nejzazších koutů duše, že výsledný emociální breakdown musím zařadit do top ten po boku takových rozparovačů jako pro mě byly třeba Ghost story, Call me by your name či Fontána, u nichž byl dojezd na dny a vlastně to v mnoha případech nevyvanulo už nikdy. Záblesky paměti, plynutí času, uvěřitelnost, mikro momenty, herci, chemie. Zcela pomíjím závěrečné epizody, ale už v průběhu několik scén na hraně snesitelnosti svou autentičností. Zjitřenost při projekci výhodou, něco odžito pro kýžený efekt skoro nutností. (26.02.2024)

Vyjelo to na mě na netflixu, pustím si to, po 3 minutách je mi jasné, že to je remake One day, mého oblíbeného filmu s Anne Hathaway a Jimem Sturgessem, jen je tam pláclá větší diverzita ras, nesedící móda daných období a uzpůsobeno pro Gen Z, aby je to vůbec bavilo. Po těch 3 minutách vůbec zvažuju, jestli do toho jít, nebo ne. C´est la vie... Edit 28. 3. 2024 Tak jsem se na to podívala, nebylo to špatné, byla tu zobrazena větší hloubka postav a jejich vztahu, to VB umí! Ale hlavní herečka mi byla neskutečně nesympatická, plus platí i předchozí statement... a to dělá hodně... 3,5* (17.03.2024)

Vitajte v novom netflixovskom bombastickom seriály "Nula chémie". Nie vážne, je to ako pozerať sa na dva magnety, ktoré sa navzájom odpudzujú v spomalenom zábere, akurát s viac vynútenými dialógmi a napätým očným kontaktom. Neberte ma zle, knižku Davida Nichollsa mám veľmi rada, a film s duom Hathway-Sturgess je krásnou adaptáciou. Ale tento seriál, well: Jedná sa o dvoch ľudí, ktorí našli fontánu večnej mladosti mimo obrazovky (hej ale aspoň nemuseli platiť maskéra/rku!). Každý jeden deň v roku sa stretnú, povedia si čo a ako a idú si svojou cestou. Neustále sa opakuje tá istá pesnička, tie isté výrazy tváre a vy necítite nič (okrem scén s chorou mamou samozrejme, nie som monštrum).  Ale hej, kto potrebuje vývoj postáv, keď môžete mať epizódu za epizódou tie isté vyčerpané výkony? Je to ako Groundhog day, ale namiesto toho, aby Bill Murray dostal cenné životné lekcie, musíme sledovať, ako sa títo dvaja neúspešne snažia medzi sebou vytvoriť akúkoľvek podobu chémie. (03.03.2024)