Kapky vzpomínek

Proti tomuhle jsou v "našich" tzv. "filmech pro děti" strašně překrouceny a okleštěny jejich problémy.... Přijde mi, že se tam jde skutečně dost do hloubky, co trápí 10-11 leté holčičky -- kluci se jim smějou kvůli menstruaci, zlomky jsou nesmyslné a v životě je nebudou potřebovat, starší sourozenci jsou zlí resp. rodiče preferují sourozence, zelenina k obědu je humus.... a tak. Líbilo se mi to na 5* i přes tu těžkou prvoplánovost a ne-úplně "líbivost" současné dějové linky... (17.01.2007)

Omohide poro poro je v první polovině vcelku povedený film a to vzpomínání je příjemné a nezřídka se stane, že spolu s hrdinkou vzpomíná i samotný divák na svá dětská léta...pak ovšem přijde naprosto tragická druhá polovina, kde scénář tu svou příjemnost a nostalgii téměř opustí a pouští se do daleko těžšího tématu a to jakýsi pohled na život farmáře nebo chcete-li zemědělce. Právě tady Takahata selhává naprosto fatálně, protože vše co dosud bylo vyrčeno v rámci té nostalgické první poloviny se jakoby smaže, úplně zmizí ona příjemnost, atmosféra a z Only Yesterday se stává velice levná a primitivní agitka, která nemá příliš daleko do odpadu. Vysokou rozporuplnost pak jen podtrhuje nevyrovnaná kvalita hudby a animace. V rámci srovnání obou polovin je jasně vidět, že se tvůrci pustili do něčeho o čem jednak nic neví a jednak neví ani to jakým směrem se scénář bude ubírat...Podprůměrné - slabé 2*. (16.08.2012)

4-5* - na čistých pět to úplně není, přece jen místy člověk zavadil o hodiny, zvláště v okamžicích dospělé Taeko. Vzpomínky na Taeko z paté třídy byly ovšem úžasné a mně to připomnělo časy na prvním stupni základky. Ohledně vracení jídla, kdy nás taky učitelky kontrolovaly.. ty fígle jakože naběračkou obryndat talíř, protože nikdo nechtěl tu hnusnou polévku jíst, tak aby to vypadalo, že jsme ji jedli a když bylo hnusné i hlavní jídlo, tak jsme špicovali, kdy učitelka odejde na chvíli pryč a frrr půlka jídelky k okýnku odložit nádobí a utéct. Nebo jsem si vzpomněla na ty vtipné přednášky o menstruaci někdy v 6. třídě místo tělocviku. "Když nějaká holka nebude cvičit, tak si budou myslet, že menstuuje?" Tak jasně, jak jinak.. nejlepší výmluva na světě. U nás jsme mívaly za měsíc periodu i třikrát a učitelce to nikdy nebylo divné, ale byl to jediný důvod, který brala aniž bychom musely falšovat omluvenku. Jinak tady jsem se hodně často smála těm situacím - "Proč si kupujete kalhotky v ošetřovně?" - kluci zvědaví, z toho měli akorát prdel a ty holky tam se za to styděly, kdyby to měly. "Menstruační nákaza" je nehorázně vtipná a slyšela jsem to poprvé tady. Nebo systém znovuzačínání.. nechápu, kde to vymysleli takové blbosti... když se rozeběhnete, musíte se vrátit na to místo a jít z něho. Ale musím říct, že bych chtěla vidět takovou studentskou radu v páté třídě u nás v Česku.... to je asi dost nereálné. Jsou tu prostě dobře vyobrazeny nástrahy a pocity při začátku puberty... a hodně otevřeně... ohledně menzesu, psychické šikany, kdy se Taeko styděla, když jí někdo řekl, že ji má někdo rád. Jde opravdu vidět, že Takahata rád rozebírá tyhle témata psychiky lidí a jejich vyrovnáním se s nimi. Hrozně se mi líbila ta nedodělaná animace... postupně se ztrácející barvy přes obrysy až do ztraceno-bíla. Některé okamžiky jsem nechápala - jako tu písničku a duha najednou na nás blikla, jindy zase puma... ale tak co už. "Oblékla si minisukni, když se poprvé objevila, ale při chůzi do schodů si kryla pozadí." Jinak ty rukavice spojené provázkem, co se provlíkaly rukávy bundy, abyste je neztratili, si pamatuju :) P.S. Škoda, že si nevybavím, jak jsem se já tvářila, když jsem poprvé jedla ananas. (17.01.2014)

Only Yesterday je jako lehký milý vítr nostalgie - především v první polovině, kdy mladá žena vzpomíná na svou pátou třídu, první dětskou lásku... Poté mi to chvílemi přišlo jako agitka "je lepší žit na vesnici, pracovat rukama, atd, než být vzdělaný člověk pracující ve městě", ale to byl možná jen můj dojem. I tak je to příjemný film. (23.02.2004)

Only Yesterday by mohlo nudit za vlast. Je obdivuhodné, že se někomu podařilo natočit něco takového - během dvou hodin se tam neobjeví jediná věc, která by člověka vytrhla z letargie. I na tu tradičně nehezkou animaci si člověk časem zvykne. I přes to, že postavy jsou tentokrát mimořádně hnusné, zvláště hlavní hrdinka v dospělosti. Jediné, co by se zde dalo označit za alespoň trochu positivní, je hudba. (15.01.2007)