Režie:
Isao TakahataScénář:
Isao TakahataHudba:
Kacu HošiHrají:
Toširó Janagiba, Jóko Honna, Majumi Iizuka, Jošimasa Kondó, Issei Takahaši, Ičiró Nagai, Jaden Betts, Mei Ošitani, Čie Kitagawa, Júki Masuda, Jack Chissick (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Retrospektivní příběh sedmadvacetileté ženy z Tokia, která se vydává na výlet z města a vzpomíná, jaké to bylo dřív – od ananasů až po první lásky. (Netflix)
Recenze (47)
Only Yesterday by mohlo nudit za vlast. Je obdivuhodné, že se někomu podařilo natočit něco takového - během dvou hodin se tam neobjeví jediná věc, která by člověka vytrhla z letargie. I na tu tradičně nehezkou animaci si člověk časem zvykne. I přes to, že postavy jsou tentokrát mimořádně hnusné, zvláště hlavní hrdinka v dospělosti. Jediné, co by se zde dalo označit za alespoň trochu positivní, je hudba. ()
Only Yesterday je jako lehký milý vítr nostalgie - především v první polovině, kdy mladá žena vzpomíná na svou pátou třídu, první dětskou lásku... Poté mi to chvílemi přišlo jako agitka "je lepší žit na vesnici, pracovat rukama, atd, než být vzdělaný člověk pracující ve městě", ale to byl možná jen můj dojem. I tak je to příjemný film. ()
Češi jsou obeznámeni s filmy o dětech (Nechci říct pro děti, jelikož tohle asi děti bavit nebude). Stejně tak všichni známe filmy pojednávající o životě v totalitním režimu, kde byly často ukázány pronikající trendy ze západních zemí. Omohide poro poro je podobným nahlédnutím do Japonska minulého století. Nostalgicky seznamuje s tehdejšími trendy, globalizací, rozdíly venkova a velkoměsta a hlavně s morálními zásadami a výchovou či celkovou mentalitou lidí. A to rovnou ve dvou rovinách. Jednou z 60. let, kdy do Japonska pronikají třeba Beatles či západní móda a pro mladé slečny je to vším. Zde musím nejvíce ocenit, jak realně přibližuje problémy dětí, bez zveličených a dramatických zbytečností. Naprosto mě dostala scéna, kde rodina poprvé chutná ananas. Všichni zasednou slavnostně ke stolu s kouskem na talíři, po prvním soustu nahodí znechucené xichty a otec si okamžitě zapálí cigaretu. „Myslím, že nejlepší ovoce je banán.“ Druhá linka je již z 90. let, kdy se Taeko nevyhnutelně blíží třicítce a přesto je v životě ztracená a bez cíle. A o tom tenhle film je. O nostalgii, hledání smyslu života a opravdovém štěstí. Hrdinka jednou použije větu „Stávala jsem se příjemně unavenou“, to je možná to, co všichni (nebo alespoň já?) hledáme. ()
Only Yesterday. Velmi realistický příběh o vzpomínkách na dětství a vyrovnávání se s minulostí. Mladá žena se vydává z města pomáhat se sklizní na vesnici a zde přehodnocuje svůj dosavadní život. Pomalý příběh plyne ke svému konci bez složitějších zápletek. Nenabízí nakonec žádné rozuzlení ani řešení, jen jeho příslib do budoucna. Po tomto snímku ve vás však zůstává zvláštní pocit, že tento animovaný film kolem vás prochází jako sám život. Jen s malou dávkou nostalgie je mnohem blíž realitě než lecjaký hraný film. Pro mě další důkaz, že Takahata stále usiluje o překračování hranic žánru anime. ()
Mám rád filmy, kde se na první pohled nic vyjímečného neděje, ale hlavní postava přesto v ději projde určitým vývojem, který ji donutí změnit svůj pohled na život. Škoda, že po příjezdu na venkov se z toho stane reklama na úžasný venkovský život a ekologický farmaření a z filmu se stane docela nuda. ()
Galerie (87)
Photo © Studio Ghibli
![Vzpomínky jako kapky deště - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/162/717/162717919_030cc3.jpg)
Zajímavosti (7)
- Spoluzakladatel Studia Ghibli a producent filmu Hayao Miyazaki byl nesmírně uchvácen původní mangou. Věřil, že má potenciální hodnotu v zobrazení originálního typu dětského příběhu, který ve schématu není běžný. Cítil však, že on sám nezvládne tuto mangu adaptovat do filmu, avšak jeho nápad zůstal nadále v jeho mysli, když režíroval další dětské filmy, jako například Můj soused Totoro (1988). Nakonec tento nápad nechal na režisérovi Isao Takahatovi. (Emo-haunter)
- Na oslavu 25. výročí filmu vydala společnost GKIDS 26. února 2016 film poprvé v anglickém formátu s hlasy Daisy Ridley, Deva Patela, Alison Fernandez, Laury Bailey a Ashley Eckstein. (Emo-haunter)
- Film byl překvapivým kasovním úspěchem, přilákal převážně dospělé publikum a stal se nejvýdělečnějším japonským filmem roku 1991. (Emo-haunter)
Reklama