Lazebník sibiřský

v úvodní scéně z vlaku rozehrávají hlavní představitelé úžasný herecký koncert. scéně s atentátem /po příjezdu vlaku do moskvy/ předchází velmi zneklidňující prostřihy, které možná postrádají logiku, drama však nikoliv. ukázku opravdového filmového mistrovství nabízí scéna o přísaze kadetů v kremlu; střih = atmosféra. konec filmu je na můj vkus trochu delší, než by měl, ovšem nepostrádá vynikající okamžiky: transport vězňů na sibiř /doják jako prase/, doňa, skrývající se ozbrojená srpem ve vlastním domě nebo odhalení lazebníka sibiřského. (26.05.2004)

Za poctu Michalkovovi považujem to, že som vydržal jeho výtvor sledovať celú hodinu. Potom sa to už nedalo. Opäť ma sklamalo väčšinové hodnotenie, pretože cez idiotské stvárnenie ruského prostredia a správania som sa nedokázal preniesť. Považujem film za víťazstvo západných producentov nad Michalkovom. (11.10.2018)

Cárske Rusko ako moju obľúbenú filmovú kulisu som si prostredníctvom krásnych záberov na zasnežené cimburie Moskvy či šíre brezové háje na Sibíri, umocnené pôsobivou hudbou a veľkolepou výpravou vychutnal naozaj s veľkým pôžitkom..Na "pekelný stroj" šialeného vynálezcu som hľadel s patričným úžasom, charakteristiky "ruskej duše" ma celkom pobavili, i keď som mal pocit, že občas sa až príliš tlačilo na pílu.. A ten najdôležitejší element klasických veľkofilmov - silná love story - ma tiež dostala tam kam mala, aj keď svojou intenzitou sa predsa len nevyrovnala [ v mojich očiach ] neprekonateľnému príbehu lásky Jurija Živaga a Larisy Antipovny..Michalkov demonštruje svoje režijné zručnosti [ obrovské ako Rusko ] v každej scéne a podarilo sa mu stvoriť pre niekoho možno trochu "hollywoodsky" ale v každom prípade mnohými pôvabmi oplývajúci historický veľkofilm. (05.07.2009)

Ruská milostná epika jak se sluší a patří, sladkobolná, plná nadhledu, absurdity, plná lidskosti. Pokud ji něco z mého pohledu kazí, pak snad jen příliš rozmáchlá Michalkovova režie, která se místy až příliš nechává unést šíří příběhu... ano a pak snad ještě až příliš "západní" hlas vypravěčky, který do jinak velmi přirozeného stylu vyprávění vnáší až mnoho zbytečné melodramatičnosti. Nicméně výkony Julie Ormond i Olega Menšikova jsou velkolepé, hudba překrásná, humorná místa neodolatelně ruská a celá ta lovestory sympaticky uvěřitelná. Naposledy jsem tak skvělý romantický film baštil, tuším, u Doktora Živaga. (06.08.2008)

"Copak lidský život v této zemi nic neznamená?" - "To záleží na tom, o čí život jde, madame." /// Aneb ruskou povahu asi nejlépe vystihne právě Rus. :o) Výborná Julia Ormond a typově sice přesný, ale zato často přehrávající Oleg Meňšikov (který ale třeba v Unaveni sluncem hrál úplně normálně, tak nevím, zda bylo v tomto filmu záměrem, aby Tolstoj v každé scéně šíleně poulil oči...) jako jeden nešťastný americko-ruský pár v carské Moskvě. Nějak nevím, co si o tomto filmu dál myslet. Je to komedie? Je to tragédie? Je to na mnoha místech přepjatý až patetický romantický film? Je to exkurze do pochopení ruské mentality? Je to epická oslava Ruska a jeho obyvatel? Já nevím, asi od všeho trochu. Uvítala bych, kdyby scény byly sevřenější, jedna lépe navazovala na druhou, kdyby se vypustily zbytečně dlouhé pasáže (Palačinková slavnost a opíjení se Radlovova a mnohé další), které jsou pro někoho asi vtipné, pro mě však někdy až stupidním humorem oplývající, a místo nich bychom se více seznámili s city dvou hlavních hrdinů, nebo bychom se třeba mohli něco víc dozvědět i o Tolstojovi. Bohužel v záplavě ruských tradic a zbytečných odboček od hlavního děje, jsem si nějak nebyla jistá, proč se vlastně Jane a Andrej tolik milovali (viděli se jenom párkrát a skoro spolu nemluvili) a co měli společného. Závěr byl předvídatelný od samého začátku, už jen jména Andrej a Andrew asi leckomu napověděla, o co tam půjde... Lazebník sibiřský je každopádně zajímavý, epický film, který se sice snaží vylíčit obrovský milostný příběh, ale víc, než to se mu daří seznámit cizince s ruskou povahou, ačkoli to činí poněkud křečovitě a za pomoci jednoduchého humoru. (29.10.2017)