Divoké husy

Reziser Andrew V. McLaglen /Shenandoah, Hellfighters 1968/ natocil vyborny vojnovy film o zvrhnuti diktatora. Prvu asi polhodinu sa vedu rozhovory v kulisach na urovni a tie rozhovory su potrebne na pochopenie deja a filmu. Film stoji a pada najma na Richardovi Burtonovi /Where Eagles Dare, Kleopatra, Dotek meduzy/ a slusne mu sekunduje aj Roger Moore /Spion, ktery me liloval, Vyhlidka na Vrazdu/. Zjavil sa tu aj Stewart Granger /last Hunt 1956, Na Sever Aljasky 1960/ a John Kani /Lovci lvu 1996/. Nechyba dostatok prestreliek, vybuchov a fascinujuce exteriery : 88 % (19.11.2016)

Celá akce je připravená do nejmenších detailů - a tak jen sedíte a čekáte, kdy se někde něco zadrhne ... Zákonitě se MUSÍ něco stát, neboť na hladký průběh a bezproblémové zakončení perfektně zorganizované operace není krvežíznivý divák zvědavý. A tak se podle všech předpokladů děj s cynickým úsměvem lehce přehoupne do druhého poločasu, který se s hlavními hrdiny nikterak nemazlí, neboť život nájemných žoldáků není peříčko - a to ani v tom případě, když zrovna bojují na té správné straně. Dramatický děj, charismatičtí hrdinové a nadčasové dialogy se zasloužili o regulérní 4* (06.06.2012)

Divoké husy mají všechno (dobré), co si vybavím pod pojmem "poctivý akčňák ze staré školy". Mohutné akční scény, nešetřící kulkami, výbuchy ani mrtvolami; někompromisně drsné, charizmatické a ukázkově čestné hrdiny i chytlavý příběh o boji dobra se zlem, který v tomto případě vůbec není béčkově trapný a primitivní. Zejména závěr je hodně neklasický a nepředvídatelný. Navíc tu nejde jen o tu akci a i první (neakční) polovina, v níž se seznamujeme s postavami a budujeme si k nim vztah, je hodně poutavá. Velká spokojenost a 85% (14.04.2009)

Divoké husy jsou pouhá schematická povídačka o bandě ostrých, stárnoucích žoldáků, kteří ještě nepatří do starého železa a tak se po dlouhé době opět vydávají do akce kdesi v Africe. Ničeho se nebojí, kamarády nenechají ve štychu, padají z nich drsné hlášky, bez stížností umírají a hlavně umí pokosit stovky nepřátel. Ti, byť označeni za elitu, jim po desítkách vbíhají před hlavně, výbuchy jimi pohazují a hrozivě pokřikují africkou hatmatilkou. Prostě takový kanónenfutr, aby divák chápal, že hlavní hrdinové opravdu musí střílet. +++++ Africká exotika uměle dodává filmu osobitost, kterou jinak neumí na ničem jiném vystavět. Jó, tenkrát se v Africe proháněla spousta Kubánců, dáme je tam, v Africe je savana, misionáři a černí domorodci. Tuna motivů se objevuje jen proto, aby se nedalo říci, že je tam jen sbírání týmu, humorný výcvik a střílení: žoldák dojemně se starající o bloďatého synečka, rasista, jemuž moudrý černoch otevře oči, "moudré" dialogy o Africe a žoldáctví. +++++ Způsob, jakým scénář dostává žoldáky do Afriky a tam je ponechává osudu, působí velmi podezřele. SPOILER. Neumím si představit, že záludný západní bankéř z ničeho nic vyjedná kotrakt se zlým diktátorem (nemusí se taková schůzka domluvit dopředu), ani přitom akci neodloží, v za minutu dvanáct svoje žoldáky zradí... Ale že se namáhám, o logiku tu nejde, hlavně že tam hlavní hrdinové jsou a musí se někam prostřílet. KONEC SPOILERŮ. Bez výpovědní hodnoty, napětí a jakékoliv neobvyklosti, s občas podařenou hláškou či vtipem a herci, kteří se opravdu umí tvářit nebezpečně. (06.04.2013)

Dálší odnož The Dirty dozen, tentokrát na téma vojáci v důchodovém věku. Burton a Harris prokazují, že dokáží uhrát i nejplošší akční charaktery, zatímco Moore jenom statuje s doutníkem a zbraní. Roztomilé přijímání starých kádrů zpět do akce, drsný výcvik (vždyť je to vlastně fajn, když vám zupák prožene pérka), do toho jásavý vojenský motiv. V akci sice většina zahyne, ale co může být vlastně pro starého vojáka větší poctou? Šli tam, aby nezemřeli v nemocniční posteli. Může mi někdo říci, co je vlastně na válce tak "cool"? To mám na konci filmu, když jdou titulky s portréty hrdinů, utřít slzu na líci? (26.01.2009)