Temná hvězda

Snad nejzábavnější věc od Carpentra, což je dost možná tím, že postrádá klasickou horrovost a místo ní je tu neskutečně hravá sci-fiální skoro konverzačka, kde několik vyhořelých astronautů koná očistu vesmíru od planet s nebezpečným kurzem. A ti astronauti jsou neskutečně zábavná zběř, u které se sice nehraje na nějaké promyšlené charaktery plné traumat, ale jsou partou znuděných fachmanů, co musí krmit mimozemské rajče. A tahle atmosféra je tu dokonale zachycená, pramení z ní spousta suchého humoru, který ovšem většinou nevyvolá salvu smíchu, ale jen zákeřné uchechtnutí. Navíc je přítomna i sympatická temnost doplněná bizarním finále a absentuje jakýkoliv náznak utopie, tedy pokud se nepočítá filosofování se softwarem rozličných zařízení, aneb toustovač pana Listera z lodi červený trpaslík by si tu měl s kým pokecat. (13.01.2016)

Po více než polovinu filmu táhlá nuda, s nějakým občasným oživením. Až teprve, když přijde na řadu komunikace s vychytralou bombou, začne to celé mít spád a vtip. Konečně dojde na tu správnou zábavu. Vizuálně je film celkově velmi nepřitažlivý, skoro jsem měla dojem, že stejně, nebo možná více, bych se pobavila, kdyby šlo o rozhlasovou hru. (16.01.2024)

Obsah filmu zdál se být lákavý, když se na jeho obalu skvěl ten tučný nápis, že jde o kultovní parodii na Star Wars a Vesmírnou odyseu. Pln dychtivého očekávání věcí následujících jsem disk rozechvělými prsty vložil do přehrávače. A čekal jsem. Čekal a čekal. Ještě dobrých patnáct, dvacet minut po skončení filmu jsem čekal. Čekal jsem, jestli mi to dojde, jestli se objeví nějaká zpětná vazba, která mě uvrhne v úžas a uznalé pobrukovaní. Nestalo se tak. S úspěchem lze tvrdit, že se dostavil pouze lehký pocit bezradnosti a rozčarování. I když to také není příliš překvapující. A z čeho jsem měl vlastně být u vytržení? Z toho, jak se jeden z členů posádky nedobrovolně honí s přefouknutým a poťouchlým oranžovým míčem? Nebo snad ze svízelné situace stejného člena posádky ve výtahové šachtě? Nebo z trávení volného času vesmírných poutníků? Jak směšné! Jak smutné! A tak zůstává jen rozmluva s bombou, která trvá na svém určení. A hudba, kterou vyluzoval na prazvláštním nástroji samozvaný vůdce vesmírné posádky. Což je vlastně zatraceně málo. Čtyřčlenná posádka putovala ve svém čistícím úkolu ve složení: samozvaný vůdce Doolittle (Brian Narelle), přezíravý Boiler (Cal Kuniholm), samotářský Talby (Dre Pahich s hlasem Johna Carpentera) a Pinback (Dan O'Bannon), který se do posádky dostal omylem. Dále je zde hibernovaný velitel Powell (Joe Saunders), ochránce počítač (hlas Cookie Knapp) a několikrát vypuštěná bomba číslo 20 (hlas Adam Beckenbaugh). A tak jen zbývá doufat, že všechno odnese fosforeskující kometa, nebo vesmírný surfing do žhavé atmosféry nestabilní planety. Snad se mi to vše jen zdálo. Snad byl to jen můj halucinogenní sen. Samozřejmě ne vše se dá hodnotit pouze negativně a tvůrci si minimálně zaslouží mojí sympatii pro jejich zapálenost. Budiž světlo! (23.05.2016)

CITÁT - Centrální počítač posádce. Určená planeta byla zničena. Gratuluji......... Hudba : John Carpenter. Úvodní píseň se jmenuje "Benson Arizona" a zpívá jí Bill Taylor. Dan O´Bannon si ve filmu zahrál Painbacka, film si sám sestříhal, produkoval, podílel se na speciálních efektech, dělal výpravu, scénář a sám si to i režíroval. CITÁT - Skladovací prostor číslo 9 provedl minulý týden samodestrukci a tak jsme přišli o celou lodní zásobu toaletního papíru.......... Film má dinosauří triky i efekty a tak mě to moc nebavilo. Jen jsem chtěl vědět jak vypadá film, který má docela vysoké hodnocení. No, nic moc, už jsem holt jiná generace. CITÁT - Počítač bombě číslo 20 - vrať se do pumovnice........ Film je celkem nudný s příšerným dialogem a já ho vlastně celý protrpěl. (23.04.2012)

Gymball s nožičkama hrající zlomyslného mimozemšťana. Existenciální rozhovor s bombou. Surfováním po Mléčné dráze. Tento film určitě má co nabídnout. Výchozí nápad o tom, že cesty do vesmíru jednou, tak jako všechno, zevšední, je zajímavý. Problém je, že koukat na letargické a nudící se astronauty-vagabundy, plující vesmírem už 20 let, je občas.. zkrátka.. tak trochu nudné. (16.08.2017)