Útěk ze Sobiboru

Podle skutečné události. Kupodivu nepříliš přikrášlené, protože Alexandr Pečerskij byl v reálu ještě větší frajer, útěk byl ještě krvavější a život v Sobiboru ještě mnohem drsnější. Jack Gold natočil na počest obětí pekelného tábora televizní film který se vymkl své škatulce, a bez mrknutí oka držel krok s klasickými druhoválečnými dramaty. Není tak proslavený jako Nejdelší den, Příliš vzdálený most, nebo Velký útěk, ale kvalitou za nimi příliš nezaostává a atmosférou se jim v klidu vyrovná. (16.08.2022)

Doplnil som si dejepis, koncentrák o ktorom sa v učebnicách príliš , či vôbec nepíše. Výborný príbeh, ktorému chýba k dokonalosti lepšie herecké výkony a možno aj špitka toho slzavého sentimentu, ktorý by sa sem hodil. Film, ktorý je trochu opomenutý, naviac som ho videl v pôvodnom jednohlasovom dabingu, ako prvý v živote ( na hodnotenie kvalít filmu to samozrejme nemá vliv ).Česť jejich pamiatke. (04.01.2019)

Velmi dobrý válečno-vězeňský film s okouzlujícím Alanem Arkinem v hlavní roli. Nejdříve seznámení s provozem vyhlazovacího nacistického tábora v Sobiboru, několik neúspěšných útěků, až po první přípravy útěku posledního. Krutost a trýznitelská vynalézavost esesáků mě opět dostala, naštěstí zde příliš detailů není. Konec je dech beroucí, takže promíjím detaily a nedostatky filmu, o kterých zde píší někteří uživatelé. (26.12.2014)

Fakt, že jde o televizní film, tomu trochu ubírá. Což je škoda, protože co do historické věrnosti si tvůrci dali záležet. Třeba scény s příjezdem transportů za zvuku veselé hudby a s ujišťováním Němců o sprchách a práci na východě jsou reálné. Stejně jako to, že holandským židům dávali i lístky k zavazadlům, “aby se neztratily”. Taky třeba, že si zjistili, že v Sobiboru byla většina strážných ukrajinští dobrovolníci a ne SS-mani. I krutosti některých dozorců, samotný scénář útěku nebo technologie vraždění lidí. Jak jsem psal, být tu o kousek lepší herci a víc peněz na výpravu, s pěti hvězdičkami bych neváhal. (11.12.2017)

Drsný a nekompromisní obraz židovského vyhlazovacího tábora, který bohatě rekonstruuje esesáckou surovost v té nejsyrovější podobě. Lze tedy říci jen velmi obecně, že tento film v zobrazení historické události a tragických momentů má svou realitu. V tomto směru jde o dobré dílo televizní práce. Co napsat na závěr? Není zde zcela jasné, jak je možné, že se židé různých národností, včetně ruských židovských vojáků, opravdu tak rychle a dobře dorozumívali? Že by si nepomáhali znakovou řečí rukama a nohama? Určitě by to dodávalo filmu větší věrohodnost či autentičnost. Pak se nabízí jediné možné vysvětlení, že všichni mluvili židovským jazykem? Že existoval tábor Sobibor s hromadným útěkem mnoha zubožených vězňů bylo pro mě překvapením. Nejspíš se shodneme, že rozhodnutí prchnout z koncetráku je hodné obdivu. Zpátky k filmu, který je svým obsahem hodně smutný, nicméně se jedná o neobvyklé a strhující drama, ale v žádném případě to není film, který bych musel vidět ještě znova. (20.09.2010)