Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kriminální fikce z produkce HBO o tom, jak by asi vypadal svět po vítězství Třetí říše. Jedním z míst kde se natáčelo byla i Praha, která v minulosti rovněž trpěla pod nadvládou nacistů, a později komunistů. Píše se rok 1964. Berlín se chystá na oslavu führerových 75-tých narozenin a obnovení diplomatických vztahů se Spojenými státy. Zatímco celý svět s napětím očekává tuto převratnou událost, SS detektiv March (Rutger Hauer) vyšetřuje záhadnou politickou vraždu. Přes naléhání Gestapa, aby pátrání ukončil, je March rozhodnut případ vyřešit. Spojí se proto s americkou novinářkou Cahrlie Maguirovou (Miranda Richardson), která pak náhodně sama rozkrývá své vlastní záhady. Společně odhalují tajemství, které by mohlo vést k pádu Třetí říše. V patách jim je Gestapo, oni však unikají, aby prozradili světu pravdu o ... Otčině.
Jedním z míst, která byla vybrána k natáčení filmu, byla i Praha, která v minulosti rovněž trpěla pod nadvládou nacistů, a později komunistů. Proto provázela natáčení Otčiny řada ironických momentů. Scény velkolepé oslavy Hitlerových narozenin se odehrávaly na Letné, tradičním místě různých shromáždění, vojenských přehlídek a prvomájových průvodů. Na místě, kde kdysi stával největší Stalinův pomník na světě, zdravily tisíce komparzistů převlečených za občany Germánie Hitlera. A kryt v kopci pod památníkem, určený dříve stranické elitě pro případ jaderného útoku, poskytl přístřeší davům komparzistů. Produkční Václav Eisenhamer poznamenal: "Vyrostli jsme ve státě podobném tomu ve filmu. Rozumíme tedy Marchovu příběhu." Celkově probíhalo natáčení v Praze 37 dní, od 5. března do 16. dubna 1994. (HBO Europe)

(více)

Recenze (97)

Brouk 

všechny recenze uživatele

Vcelku zapomenutý film, který nám před časem naservírovala v méně atraktivním vysílacím čase, je opravdu zajímavou sondou, která je "co by, kdyby"... škoda toho, že se dostal do kategorie "Smash Movie", přitom v době vzniku to bylo velmi medializováno, neboť takřka 100% se natáčelo na území Prahy... Nutno podoktnout, že herecké výkony obou hlavních aktérů byly velmi přesvědčivé... ()

Cheeter 

všechny recenze uživatele

Kdyby se film neodehrával v Praze, tak jej asi vynechám. Základní příběh byl dost naivní, nevěřím tomu, že by holocaust šel utajit, protože nakolik to byla velká mašinérie, tak by určitě nějaká skulina na únik byla. Co se ovšem povedlo, byly lokace, dokázal bych věřit tomu, že se nacházíme v Německu 60. let. ()

Reklama

BrianStorker 

všechny recenze uživatele

Lidem, kteří se nezajímají o novodobé dějiny, jmenovitě o II. světovou válku snímek zřejmě nic neřekne. V každém případě historická fikce se změnou dějin v období největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva nutí k zamyšlení. Hrůzy druhé světové války nesmí být nikdy zapomenuty. Těch, kteří je zažili na vlastní kůži, jakož i těch, kteří aktivně bojovali proti hrůzám fašismu již bohužel ubývá. Nikdo z těch, kteří druhou světovou válku nezažil si nedovede představit, jaká to byla doba. Jak moc si dnes můžeme vážit každodennosti a naše starosti v porovnání s tou dobou jsou jen malichernosti. A přitom v kolosu dějin mohlo stačit tak málo a to, co vidíme ve snímku Otčina jsme skutečně mohli prožívat my všichni. Na snímek jsem se díval z pohledu obyvatele České republiky. Muže, jehož dědové aktivně bojovali proti Německu... Bývalá budova Federálního shromáždění (nyní RFE) jako Zicherskomando SS, národní památník na Vítkově jako škola Hitlerjugend... Vím, ve filmu to má představovat Berlín. Ale ta představa... Skvěle natočený film a díky za něj. Rutger Hauer zde podal naprosto famózní výkon a celou hodinu a třičtvrtě jsem mu jeho příslušnost k SS, jakož i lásku k jeho synovi a trpké zklamání ze zločinného zřízení vlasti naprosto věřil. Skláním se před jeho hereckým výkonem. Nemohu souhlasit s tvrzením některých komentářů, že se jedná o "béčkový" film. Je to naprosto skvělý film, který má své poslání a své místo. Je s podivem, že mu není věnována větší pozornost. ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Slušně natočené tv drama s kriminální zápletkou, co do jisté míry umně pracuje s fikcí. Jenže ta fikce je pořád jeden velký blábol a tenhle blábol film servíruje s velmi vážnou tváří, aniž  by nějak významně zapracoval na údernosti a hodnověrnosti svého vyprávění. A nakonec si vykoleduje i nechtěné komické vyznění. Vše je navíc spíchnuto v levném produkčním kabátku. A jelikož se natáčelo i v Praze, tak i za účasti českých herců v nedůležitých vedlejších rolích, kdy jejich nežádoucí přítomnost podráží jakýkoliv důstojný dojem. Tvůrci divákům nachystali dramatický náhled na smyšlené dějiny po 2. světové válce zasazený do poloviny šedesátých let minulého století, kdy Hitler vyhrál válku, z Evropy je velkoněmecká říše Germanie, šedivý Führer slaví významné narozeninové jubileum a jeho podobizna juká z každého místa v Berlíně. A jeden nacistický policejní úředník počíná vyšetřovat záhadné utonutí německého stranického funkcionáře. Dohromady je tohle v oblasti filmu cosi ojedinělého. A tak se režisér Christopher Menaul do toho neotřelého námětu mohl o dost více opřít. Jenže většinu své  kariéry se spíše specializoval na tv filmy. A tenhle má evidentní proporce levnější produkce. Docela dlouho trvá, než se na scéně zjeví nějaká skutečná historická postava, o to se postará až Hitler, k tomu dojde až v závěru. O dalších historických postavách z řad nacistických pohlavárů se jen mluví, popřípadě něco málo autenticky dokumentárního se namíchalo do  historických montáží. Situace v Germanii nyní není růžová. USA mají v budoucnu fungovat coby spojenci a tak je třeba napravit diplomatické vztahy s nimi. A to by v tom byl celý klan Kennedyových aby do Germanie nedorazila i investigativní americká novinářka (Miranda Richardson). A pochopitelně s hrdinným policistou, který už pomalu začal smýšlet levicově, odhalí krutou pravdu skrytou za podivnou sérií úmrtí z řad německé revoltující sekce, načež  jim oběma půjde o život. Gestapo se totiž dvakrát neptá. Stěžejní odhalení tajných materiálů se docela povedlo. Došlo i na působivost. Jenže to zajímavé ihned svrhl katastrofálně pojatý a legrační, rádoby dramatický závěr. Rutger Hauer podal soustředěný a spolehlivý výkon v roli uniformovaného esesáka. Sice jsem ho nikdy nepovažoval za hereckého velikána, co mu ale bylo přiděleno, většinou odvedl se ctí. Prudce kvalitní film se nekonal. Výsledkem je televizní drama se spoustou neduhů, výpravně nedostatečně atraktivní. A co mělo působit vážně, působilo spíše legračně. Ojedinělý námět je na filmu tím nejlákavějším a nejpozoruhodnějším. 6/10 ()

#47 

všechny recenze uživatele

V každém případě se jedná o naprosto originální a velmi zajímavé téma. Bohužel pro českého diváka je těžko stravitelné pražské prostředí vydávané za Berlín. Také se ve filmu objevují historické nesrovnalosti - jestliže zlom ve válce nastal neúspěšným vyloděním v Normandii, jak mohl v roce 1964 být naživu R.Heydrich, těžko uvěřitelný je také stále žijící Stalin a stejně tak 20 let trvající válka na východní frontě (navíc těžko říct jak by válka probíhala v 60. letech, kdy už by všechny mocnosti disponovaly jadernými zbraněmi). Nicméně konspirační teorie, ještě navíc v utopickém prostředí, jsou mým šálkem čaje a přesto že se z původní myšlenky dalo vyždímat mnohem víc, dávám za 4. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (7)

  • O tom, že se většina exteriérů natáčela v Praze, svědčí 12. minuta filmu, kdy příslušník SS vstupuje do budovy Reichzicherkomando SS, dnes bývalého sídla Rádia svobodná Evropa, přičemž je vedle budovy na rohu domu vidět logo České spořitelny. (BrianStorker)
  • V scénach s davom ľudí bolo mnoho starých českých komparzistov, ktorí si druhú svetovú vojnu pamätali. Do scén natáčania ulíc plných svastík a nacistických uniforiem sa im moc nechcelo. (Real Tom Hardy)
  • VHS verzia má menšie úpravy (iný začiatok, vrátane narácie, a tiež upravený záver) oproti originálnej verzii, ktorú vysielalo HBO. (Real Tom Hardy)

Reklama

Reklama