Klepání na nebeskou bránu

„Umírat se dá i stylově“. Netřeba v tom hledat hlubší otisk, (byť základní myšlenka je jasně čitelná), tohle má za cíl „pouze“ pobavit popř. posloužit jako oddechovka, což se taky (tu s větším, tu s menším úspěchem) daří. Knockin´ on Heaven´s door je svěží road movie nesoucí se v notně odlehčeném duchu, ale vždy v pravý moment připomene vážnost situace, tj., že smrt už netrpělivě přešlapuje za dveřmi, v podobě záchvatů hlavního hrdiny. A tak se vám může lehce stát, že v závěru (za ten ostatně ponechávám 4*, byť přiznávám, kdysi na mě snímek zapůsobil o poznání více) dojde i „na pověstnou slzu“. S (osobním) dovětkem na závěr: chtěl bych mít taky takhle „načtenýho“ Tarantina. Tolik k výtkám. P.s. jestli je opravdu v nebi moře, tak už se tam těším. O to větší mám strach, co na mě v tom pekle čeká. Snad aspoň tu tequilu tam mají. P.p.s…… Pinocchiovi jsou 3 roky a Terminátorovi táhne na 7. Primitivní co? Ale (stále) zabírá (alespoň v mém případě :-) (03.10.2012)

Drama a komédia v jednom?Ide to!Dosť dobré-neide o najlepší snímok pod slnkom,ale v NEBI určite!Kopírovanie Pulp Fiction,nemyslím si!Pár spoločných prvkov,ale určite by sme ich našli aj u iných fimov!Herci sa tuna snažili a zvlásť musím pochváliť Tila Schweigera,ktorý to zahral v skutku presvedčivo:Zahral takého správneho "grazla"!!!Tragika filmu pridáva na prestíži!... (09.11.2007)

Oficiální text distributora: „Hrdiny jsou dva muži, umírající na rakovinu, kteří se rozhodnou, že si "osladí" a "opepří" poslední dny, které jim zbývají, cestou k moři.“ Tak na základě takového popisu bych tento film obešla širokým obloukem… Naštěstí jsem měla i jiné reference, takže jsem se s těmi dvěma týpky dobře pobavila. Road movie, lehce připomínající Thelmu a Louisu, a to hlavně neodbytným pocitem, který jsem měla celý film, že to s klukama prostě nemůže dobře dopadnout. Přesto to nebylo v žádném směru přehnané, lehce dojemné, místy dost vtipné… a vůbec, jedu k moři… (24.05.2010)

Asi tu budu za rouhače ale... čekal jsem něco víc. Kdysi dávno jsem viděl (název si nevybavuji) film s podobným námětem (road movie a rakovina) kde hlavní roli ztvárnil Timothy Dalton. Tehdy jsem byl z toho paf. Proti tehdejšímu zážitku je tohle o řád horší a dokonce je horší než film Než si pro nás přijde (2007). Zápletka s ukradeným Medákem 230, kufrem plným peněz, partou mafíků a snu o moři byla fajn. Nevadila mi ani zjevná inspirace Tarantinem a to jak střihem, tak hudbou... Strašné však bylo provedení. Tvrdím to pořád Němci prostě nemají humor. Pokud ano tak to dře... A nebo je chyba ve mně. Mám rád inteligentní anglický. Pár vtipů hlavně těch ironických tu ušlo, ale zbytek byla hrůza... Průpovídky mafiánů, policisté, přestřelky ze dvou metrů bez postřelených ... A vůči pitomému humoru zase haprovala zničehonic nasazená filozofická nota o moři a zapadajícím slunci a Nebi.... Delší čas jsem to chtěl vidět, ale trochu mne děsilo to téma. Teď vím, že zbytečně. Jen tak tak za tři hvězdy. * * * (20.11.2012)

Pri sledovaní filmu som mal intenzívny pocit, že aj mne v mozgu rastie nejaký nádor. Zatiaľ nemám kŕče a prejavuje sa to iba tým, že niektoré filmy vnímam úplne inak, ako väčšina užívateľov. Myšlienka, ako stráviť posledné dni života je neobyčajne lákavá a na túto tému som videl minimálne dva vynikajúce filmy. Bol to kedysi dávno Griffin a Phoenixová s Petrom Falkom a pred pár mesiacmi Môj život bezo mňa so Sarah Polley. Blbý a blbší som síce nevidel, ale predpokladám, že rozdiel medzi ním a Klopaním spočíva iba v obrátených úlohách dvoch predstaviteľov a ich okolia. Aj Tarantino si požičiava nápady, ale ak niekto vykráda Tarantina, mal by to robiť aspoň s takou ľahkosťou a gracióznosťou, ako Tarantino. A tiež si nemýliť Štokholmský syndróm s Helsinským syndrómom. Dnes som fakt nemal dobrý deň. Najprv Kusturica a teraz táto krimikomédia, v ktorej si mohol pokojne zahrať Pierre Richard s Paolom Villagiom. (11.02.2011)