Přežít

Četl jsem autobiografickou knihu Zázrak v Andách: 72 dní v Andách a moje dlouhá cesta domů od Nanda Parrada. Viděl jsem samozřejmě i tento film. Ten je zpracován velmi věrně a velmi dobře. Příběh sám je natolik drastický, že ,,natočit to blbě'' skoro nejde. Celým filmem se nese ta filozofická otázka, zda je legální a ospravedlnitelné pro vlastní přežití udělat cokoliv - tedy i požít lidského maso. Pro věřící pak má tato úvaha ještě další rozměr. Ale být tam, co by člověk dělal? Byl by mladý, chtěl by žít a měl by si lehnout vedle těl svých mrtvých druhů, vyčerpaný, hladový zmrznout s čistým morálním kreditem? Nebo by měl udělat to co je pro každou živou bytost hnacím motorem - přežit? Díky některým, kteří vzali toto těžké rozhodnutí na sebe se část teamu podaří zachránit. Je nutno zdůraznit, že se zde kvůli získávání potravy nezabíjelo jako při jiných dochovaných incidentech (např. při útěcích trestanců v Austrálii do buší), ale byli pojídáni ti co zahynuli při pádu letadla... * * * * (17.09.2014)

Co by ste robili, keby vaše lietadlo spadlo do neprístupného terénu a vy ste medzi živými, len na úsmev je ešte pri skoro, lebo pomoc neprichádza a potrava sa mína. A tak ste pred najťažším rozhodnutím v živote, zomrieť alebo žiť, ale vzápätí sa musíte stať kanibalom a pochutiť si na svojich blízkych či priateľoch a to na psychike tiež vobec nepridá. Je to skutočný príbeh a preto má aj silné vypätejšie momenty a o dramatické chvíle, tiež nieje núdza. Ale nebavili ma herecké prejavy, boli dosť strnulé a kamera snímala mohutné hory a drsnú prírodu, ale celkovo mi pripadala taká všedná, nevýrazná. Aj keď je to zo skutočnosti, mohlo to byť poňaté aj svižnejšie. (09.10.2015)

Veľmi dobre filmovo spracovaná ešte lepšia knižná predloha jednej absolútne príšernej udalosti. V kategórii filmovo spracovaných „skutočných príbehov“ patrí medzi to najlepšie, čo žáner ponúka. Je dojímavý aj holými faktami a nepotrebuje barličky v podobne romantických scénok alebo srdcervúcich preslovov. Nemilosrdná úprimnosť prírody, surovosť udalostí aj schopnosť ľudí prispôsobiť sa tým najhorším podmienkam vyráža dych a zároveň nám dáva nádej, že ak sa predsa raz v podobne zložitej situácii ocitneme, podarí sa nám prežiť (?). (08.06.2005)

Přežít tenhle film se mi podařilo jen díky utkvělé myšlence, že tím adekvátně uctím památku všech lidí, kteří tehdy v Andách zahynuli. Je to neuvěřitelně táhlé, nudné a přestože se jedná o velice silný námět, je zpracován až trestuhodně povrchně. Za světlé body v něm považuji jen prvních a posledních deset minut. Vše mezi tím mi splynulo v jednu jednotvárnou a lehce zašedlou kouli sněhu. Když i motiv s morálním dilematem zda jíst či nejíst hýždě svého kamaráda zvládnete na jedno zívnutí, je asi něco špatně. (09.12.2011)

Jsem si jistý, že realita byla mnohem drsnější. --- Četl jsem knížku o polárních výpravách v 19. století. Podobné situace - někam se dostali, a pak měsíce trčeli v hrozných podmínkách, bez možnosti úniku. Zima, hlad, nemoci, zranění, hygiena, ponorka. Děly se tam hrozné věci. --- Tohleto působí spíš jako prázdninové dobrodružství. Ti lidi si dokonce ani nelezou na nervy. (07.10.2021)