Halloween

Mno... když budu brát Halloween jako kultovní záležitost slasher filmů a přimhouřím své krátkozraké oči nad dvacetiletou J. L. Curtisovou v roli teenagera, což nesnesitelně bilo do očí a pozapomenu, že několikeré zmrtvýchvstání Myerse vyvolalo na mé tváři solidní ironický škleb, pak jsem ochotna dát 3 hvězdy. (13.03.2007)

Neupírám Halloweenu legendárnost, ale léty určitě vyčpěl. Asi jsem prošvihl ten správný věk, kdy se mají tyhle filmy sledovat (dřív jsem se fakt nebál rád), ale mám zkrátka více v lásce psychologičtější strašení. Chybělo mi vysvětlení vzniku toho zla, téměř půlka filmu, kdy Michael jen pozoruje a vyčkává, je nudná skoro k nepřežití. Občas se najde nějaký zajímavý dialog ("Víte, co je to Haddonfield, doktore?"), ale z celku mi nadprůměrná připadá fakt jen ta hudba. (09.11.2015)

Herecky možná dobrý a někdy i kamerou, jenže to je tak všechno. Ne že bych čekal kdovíjak inteligentní skvost, ostatně jsem viděl pár novějších pokračování, takže jsem tušil, v jakým stylu to bude, ale nedostal jsem ani říkanku pro retardovaný děti. Zabíjet jen tak, bez důvodu, s maskou a stále dokola, to se může stát kultem jen v Americe nebo v něčem z Ameriky vzešlým. Neříkám, jsou určitě lidi, kteří zabíjejí pro radost, ale z Mikea ta radost prostě cítit není. Vlastně jediný, co je tu trochu lepší je atmosféra, kterou zase vytváří docela hutná hudba. Jenže ta atmosféra je na můj vkus až příliš natahovaná a zdlouhavá a po prvních pár zajímavých úvodních scénách je to plytká idiotská blbina. Že to někdo natočil se nedivím, natočili už pořádnou snůšku kravin, ale že se z toho stal takovej kult osobnosti, to nepochopím. (09.05.2006)

Takhle se dělají dobrý horory. Není to ani moc krvák, ale napětí film má na rozdávání. Přitom je to takové...skoro až minimalistické. A to i po scénáristické stránce. Rozhodně se tu nedočkáte nějakých zápletek. Michael prostě všechny vyvražďuje a jako hororová postava se Michael Myers Carpenterovi povedl. (15.10.2006)

Jeden z prvních slasherů nezapře značný vliv italského gialla, jenž se projevuje v zapojení dětí, chladných zbraní, sexuálních motivů, hlediskových záběrů a samozřejmě také notně creepy hudby, nápadně se podobající main theme z Argentovy Tmavě červené. Zajímavé je, že na rozdíl od pozdějších slasherů je v Carpenterově díle jen velmi málo vražd, které navíc nejsou zobrazeny bůhvíjak krvavě. Nebezpečí tu spíše zákeřně číhá někde v pozadí, než že by okázale dávalo najevo svou přítomnost. (02.04.2014)