Sním či bdím?

10 / 10 Hodiť Waking Life do odpadu so slovami, že ide o narcistickú, do seba zahľadenú masturbáciu nad útržkami z filozofických traktátov, popredných existencionalistických diel a výňatkov z ročenky modernej psychológie by bolo príliš jednoduché a hlavne scestné - Linklater nám tu nerozpráva ucelený príbeh, nesnaží sa nám vnútiť nejakú ideológiu či svetonázor, ale poskytuje nám odrazovú plochu na ceste k poznaniu, akúsi barličku, o ktorú sa budeme môcť oprieť opúšťajúc zabehané koľaje racionálneho myslenia. Klasické naratívne prostriedky udržujúce filmy a ich štruktúru pokope tu boli zavrhnuté v prospech jednotlivých logicky nesúvisiacich úsekov, každý z nich individuálny a od ostatných nezávislý, každý z nich jedinečný - rovnako ako táto prechádzka ríšou snov, ktorá, aspoň v mojom prípade, vyústila v inšpiratívnu a podnetnú debatu s priateľmi nad pohárom červeného vína a s cigaretkou v ruke. No povedzte, neznie to lákavo? (21.02.2006)

Film o snech, ideálech, myšlenkách? Tato témata se ve filmu objevují. Řekl bych, že si to hraje na filozofický film, ale jedinou novinou pro mě bylo, že buňky regenerují každých sedm let. Na film bude spoustu názorů, u mě převládá negativní názor. Nic objevného se zde neukazuje, spíše pár názorů na život atd., které by dal dohromady každý trochu schopnější středoškolák. Nejhorší je, že film Vám své názory předkládá jako nejlepší a Vám nedává možnost volby, zda s těmi názory souhlasíte. Označení film mi hrubě nesedí, dalo by se říct, že je to delší dokument, možná hraný komentář, to by sedělo více. Jediné, co se mi na filmu líbilo, byla animace, bylo docela odvážné natočit takto dlouhý film(?) takovým způsobem. Nejvíce jsem se nasmál Ethanu Hawkovi, což byla asi nejlepší pasáž filmu. Jinak se mi zde vůbec nelíbila hudba, přitom by to šlo skvěle hudebně doprovodit... Celé to smrdělo amerikanizací, ale americké myšlenky jsou bezesporu nejlepší, že? :-)))) Řekl bych, že Američané v tomto filmu čerpají z Dostojevského (to je vlastně ve filmu víceméně řečeno), ale jeho myšlenky si poupravili po svém, aby je mohli šířit jako nejlepší...... (18.02.2004)

Já bych řekla, že tenhle film si svou vlastní podstatou zaslouží naprosto plných pět hvězdiček, ať už je to totálně úchvatná vizuální stránka nebo filozofický obsah (a přesah), protože... Protože. Scéna mezi Jamesem a Celine je krásná, stejně jako ta úvodní, ta s nasraným chlápkem v autě nebo ta s klukem píšícím povídku. Každá myšlenka je nosná, jen tolik nosných myšlenek dohromady dává (zvláště unavené) mysli velmi zabrat a já to měla při prvním sledování docela problém všechno naráz přijímat. Kdyby byl film kratší, tenhle problém by určitě odpadl nebo by se aspoň utlumil. Původně jsem docela dlouho vážně uvažovala nad tím, že dám dokonce i tři hvězdičky, ale nakonec jsem dospěla k názoru, že to prostě NEJDE. Tři hvězdičky, to je šeď, průměr, chlad, citová prázdnota, nulová přemýšlecí odezva. Waking life není nic z toho. Dle mého názoru byl právě kvůli podobným dílům vynalezen film... protože tohle by jinak udělat nešlo. (17.09.2008)

Ťažký preťažký oriešok na pozeranie, vstrebanie a ešte nebodaj aj na "cinemafilské" vychutnanie. Myslím, že by som si to viac užil, keby sa jednalo o minisériu kratších filmov. Takto sa v sebe mixujú dva svety. Jeden je "slovník cudzích slov a hovno z toho" ,druhý je " intelektuálno - filozofická odysea", ktorá ma donútila pohnúť limbických systémom. Forma je viac než zaujímavá, po čase sa (paradoxne) stala dosť otravnou, pre silného epileptika by toto bol pravdepodobne jeho posledný film v živote pred osudným fatálnym záchvatom:) Potešila "Before Sunset" vsuvka a Linklater ukázal, že je kreatívny guru. Je to málo alebo to stačí...? Každopádne na Waking Life sa nezabúda, nech už to berieme z pozitívnej alebo negatívnej strany... (28.01.2015)

Nemůžu si pomoct, ale tenhle film je tak zvláštní až sama zvláštnost hraničí s výjimečností. Doposud jsem nikde neviděla, že by celý scénář byl postavený jen na filosofických otázkách a teoriích. Náměty k úvahám jsou velice silné. Například; můžeme si být opravdu jistí tím, co se právě děje? Je sen pouhým snem? Co je skutečná svoboda? Jak můžeme vnímat posvátný okamžik? Existuje vůbec něco, co se alespoň podobá smyslu lidského života? Na tyhle a mnohé další otázky snímek odpoví nebo při nejmenším nastíní, kam by se naše myšlenky měly ubírat. A aby toho nebylo málo, tak k potěše ucha a hloubavé mysli se připojí i potěcha oka. I když musím přiznat, že zpočátku se mi z animace dělalo od žaludku mírně nevolno, pak už jsem si na animaci zvykla. S poslední scénou mi okamžitě došlo, že to byl od tvůrců záměr. Chtěli tím zdůraznit nerozeznatelnou a neustále se měnící hranici mezi životem a prázdnotou, realitou a snem. A to se jim podařilo naprosto skvěle. - "There are two types of sufferers in this world. Those that suffer from a lack of life and those that suffer from an overabundance of it." (31.01.2019)