Šílenství

(63%) Docela ucházející Carpenterovka. A to bohužel nejsem velký fanoušek tohoto známého režiséra. Paradoxně ale konstatuji, že toto ŠÍLENSTVÍ, je dle mého měřítka o něco lepší než slavný horor VĚC. Carpenterovi filmy hodnotím tak nějak průměrně, takže žádná velká tragédie se nekoná, ale nikdy jsem neměl pocit, že sleduji něco výjimečného. Tento film mě začal pořádně bavit až tak v druhé polovině filmu, což je škoda, jinak bych dal lepší hodnocení. V první půli se tu najde pár zajímavých scén a celkově je zde výborná technická stránka, vizuál všelijakých zrůd, zkrvavených lidí atd – to zde musím opravdu pochválit. Je to takové žánrem namixované, fantasy, thriller a nádech hororu. Bohužel jsem se ani na minutu nebál, ale co už. Hlavní herec Sam Neill mě bavil – měl své charisma. Ostatní herci nic extra … Finální pointa je docela solidní, jen bych k tomu potřeboval více prostoru. Úplný závěr si téměř říká o pokračování … Hudba není moc výrazná, ale ujde. No, aspoň lehký nadprůměr z toho vyvodím. Na jedno shlédnutí, to nebylo špatné, víc ale ani ťuk. (02.09.2020)

Nikdy jsem nebyl velkým čtenářem velkých knih...a ani těch malých :-) a nevím, jestli se to po tomto šílenství změní :-) Hororová atmosféra na mě sálala z každého záběru a hororová atmosféra na mě sálala z každého záběru a hororová atmosféra na mě sálala z každého záběru a hororová atmosféra na mě sálala z každého záběru ... óóó, nééé, stále se to vracíííí...uuuáááá... :-) 70% (06.11.2009)

John Carpenter si trochu, svojim výrazne autorským spôsobom, zafilozofoval nad prelínaním fikcie a reality a je v tom cítiť aj značný cynizmus. Aký vplyv majú na nás knihy alebo filmy? A čo tie hollywoodske? Ešteže tu je, resp. vo svojich zlatých časoch, bol Carpenter a my sme sa mohli za prvé previnilo zabávať a za druhé ešte aj popremýšľať, okrem spomínaného aj nad potenciálnou predurčenosťou ľudského osudu či manipulatívnosťou spoločnosti. In the Mouth of Madness neposkytuje jednoduché odpovede a ak by ich poskytol, tak by vlastne stratil svoj skutočný zmysel. Nenapísal to De Luca náhodou ako nejaký interný fórik pre Kinga? VIDENÉ ZNOVA 6/23: Až na druhý krát som si všimol, že Neill pozerá v telke kúzeľné céčko Robot Monster. (12.11.2018)

Lovecraftovský kousek, kde si Carpenter dokázal udělat legraci ze sebe a své hudby i z mistra Kinga, ještě více doceňuji až po letech. Sam Neill zde předvedl ukázkovou studii šílenství, kterou si pak zopakoval v Horizontu události (1997). Fantaskní svět, do něhož se vrhá pojišťovák Trent, pozvolna odhaluje svoji temnou tvář. Ty náznaky jsou skvělé, asi snad lepší, než kdyby Carpenter vybalil vše naplno. Ale na rozličné potvory a chapadla samozřejmě dojde, byť hrůzu z nich tak trochu zastíní i reálný útok dobrmanů. Občas si jeden vzpomene na majstrštyk Věc, která se v několika obrazech připomene. Jen jsem měl pocit, že proti pradávnému zlu by asi kříže nepomohly, což nakonec pochopil i Trent. Hodnocení zvedám o jednu*, páč o víc už to nejde. (22.01.2024)

Podobně jako u Vládce temnot, i tentokrát přivádí Carpenter na Zemi čisté zlo. Hrozící apokalypsa opět není založena na dotknutelné bázi, nýbrž na pocitové. Komplikovanější scénář stírá hranici mezi skutečností a fikcí, nebo chcete-li mezi logickým uvažováním a propadem do čirého šílenství. Spolu s hrdinou jsme vrženi do naprosto absurdních situací, podivných obyvatel ještě podivnějšího městečka a fantaskních monster. Co je však na filmu možná ještě lepší, tak nejednoznačný závěr, který nic nevysvětlí. Ba naopak, divákovu mysl ještě chvíli zaměstná. Zkrátka a dobře, Carpenter vytvořil další skvělý, atmosférou nasáklý, žánrový kousek. A zároveň jeden z jeho posledních, opravdu kvalitních hororů. (12.10.2011)