Aristokratka ve varu

Občas aspoň úsměvné, výborně obsazené a ikdyž nemusím moc Lewandowskou, tak musím uznat, že to znatelně oživila. Za mne lepší než jednotka, u které těžko věřit, že je to už pět let starý film. Pozitivní bod za Vondráčkovou. (21.04.2024)

Jedničku jsem neviděl a původní knihu jsem četl dávno, proto nejsem nijak zatížen srovnáváním. Na Aristokratku ve varu jsem vyrazil do kina s očekáváním lehké a pohodové české komedie. Má očekávání byla víceméně naplněna a v podstatě v rámci žánru není až tak moc co chválit, nebo si na něco moc stěžovat. Kino se bavilo a mnou doprovázená osoba rovněž. Přesto se aspoň lehce pokusím přidat můj dojem. Nejprve výtky, některé situace a vtipy byly až moc návodné a hodně zjednodušené. Jakoby si divák nedokázal nic vyvodit jen z náznaku, je potřeba mu to naservírovat až pod nos, aby ten vtip pochopil, když už ho tvůrci pracně vymysleli. Občas byla ta pracnost vidět. Dalším mínusem je přímo tupá postava paní hraběnky, navíc nic moc zahraná Tatianou Dykovou. Lezla mi na nervy a většinou to bylo už hodně přes čáru. K tomu Simona Lewandowská působí ve filmu jako pěst na oko, což byl sice záměr tvůrců, mně to ale nesedlo. Každopádně zbytek obsazení se povedl. Liška, Pechlát, Čermák a Eliška Balzerová to drží ve slušné rovině a Yvona Stolařová je sympatická mladá herečka. Vzhledem k tomu, že se film většině líbil, vlastně splnil své zadání, tak přimhouřím v hodnocení oko a přihodím i slabší třetí hvězdu. (23.02.2024)

Film je vtipný hlavně tím, kolik s sebou nese problémů. Je to v podstatě jen převyprávění knížky, postrádám něco, co bych si jaksi více „zapamatoval“. Od Hynka Čermáka jsem čekal trochu jiný styl, několik přece jen o něco vtipnějších výstupů. Asi je lepší v rolích dobráckých strážců spravedlnosti, ale to sem nepatří. Jinak taky je to poměrně těžkopádné už od prvního dialogu "u studánky". A nepochopil jsem, proč se tam vysloveně útlé herečce sděluje, že má nějaká kila navíc. Celkově zde vysloveně ruší a bohužel převažuje „scénkaření“, možná vinou slabšího scénáře nebo přehnané a nenápadité poplatnosti literární předloze. Rovněž vázne cosi jako „dramaturgie“ pokud se ovšem v souvislosti s podobným filmem vůbec dají používat podobně silná slova. Výstupy o mladých lidech mi tam připadaly jak z jiné reality atd. Ve filmu mi dále vadilo jeho pomalé tempo, jak je doslovný, ale to bych se už opakoval. (původně 01.02.2024, upraveno) (01.02.2024)

Už jsem se oprostila od toho, že je to podle ´těch knih´ - a tak mě Aristokratky baví... Tahle druhá je ještě svižnější nežli první, je to svěží, pobavilo. A zase krásná kamera Vladimíra Smutného, hudba, která k tomu sedla, není prostě co vytknout... A taky tam konečně nebyl Langmajer ani žádná zrzavá Slovena (Čermák a Dyková mi tady nevadí)... (26.01.2024)

Matně si vzpomínám, že předchozí Poslední aristokratka z roku 2019 byla sice solidní peklo, ale že herci byli docela fajn a na české poměry to bylo vcelku pěkně natočené. To stejné by se dalo říct i o letošním pokračování s názvem Aristokratka ve varu, s tím rozdílem, že mi film přišel ještě o trochu trapnější a hloupější. Jinak vše zůstalo při starým. Humoru je zoufale málo, většina situací je spíše trapná než vtipná, dialogy místy strašně tahají za uši, samozřejmostí je spousta hluchých a nudných míst. Z herců mě nejvíce bavila ústřední dvojice Hynek Čermák a Tatiana Dyková, Simona Lewandowska mi svým projevem občas dost lezla na nervy, ostatní herci tak nějak ani nemají čím zaujmout. S finálním hodnocením dost váhám, jedna hvězda mi přijde málo, dvě zase moc... Tak či tak to bylo jen další utrpení, další prázdná rádoby komedie, kterou zachraňuje jen to, že má dobré hlavní herce, občas příjemnou atmosféru, slušnou hudbu a snesitelný vizuál. 3/10. (20.04.2024)